Vídeň a 500letá povodeň: jaké ponaučení si mohou vzít česká města?

Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.

Vídeňský protipovodňový systém je navržen tak, aby se vyrovnal s průtokem 14 000 metrů krychlových za sekundu – to je ekvivalent 5 000leté povodně. Povodeň takové velikosti se naposledy vyskytla v roce 1501. Pro srovnání, během letošní povodně protékalo vídeňskými vodními cestami kolem 10 000 metrů krychlových za sekundu.

Dunajský ostrov

Jedním ze základních kamenů tohoto protipovodňového systému je umělý ostrov, zv. Dunajský ostrov, a protipovodňový kanál Nový Dunaj. Oba byly postaveny v 70. letech 20. století v reakci na silnou povodeň v roce 1954, která zaplavila tehdejší obranu. Nový Dunaj je obvykle uzavřen jezy, díky kterým vzniká defakto jezero. Jezy se otevírají ještě před příchodem povodně a kanál na tři, čtyři dny nabírá proudící vodu.

Systém byl podroben dramatické zkoušce v roce 2013, kdy povodí horního Dunaje zažilo jednu z největších povodní za poslední dvě století. Průtok Dunaje ve Vídni dosáhl přibližně 11 000 metrů krychlových za sekundu, ale podle zprávy města se díky městskému protipovodňovému systému vyhnuly velké škody. To však neznamená, že systém je schopen zcela pohltit velké povodně. Během letošní povodně se Wienfluss, menší řeka ve Vídni, vzedmula a vylila na koleje podzemního vlaku a v důsledku toho byla přerušena veřejná doprava – a to systém neovlivnil.

Investice, příprava, prevence

Rakousko jako celek tedy posílilo svou protipovodňovou ochranu. Ročně země investuje přibližně 60 milionů EUR (67 milionů USD a 50 milionů GBP) do protipovodňových opatření – a podle oficiálních odhadů zaznamenala snížení způsobené devastace. Ochranná strategie zahrnuje pravidelná cvičení pro nouzová opatření, jako jsou mobilní stěny, postavené tak, aby zadržely masy vody; a také sofistikovanější a přesnější systém předpovědí.

Podle oficiálního hodnocení způsobila velká povodeň v roce 2002 v celém Rakousku škody ve výši 3 miliard eur (3,6 miliardy dolarů, 2,5 miliardy liber). I když byla povodeň v roce 2013 také velká, škody, které způsobila, byly mnohem menší, odhadované na přibližně 866 milionů EUR (967 milionů $, 727 milionů GBP), díky opatřením na ochranu před povodněmi.

Letošní údaje dále potvrzují funkčnost zavedeného systému a přesnost meteorologických předpovědí: po povodních o víkendu 13. září 2024 rakouská meteorologická služba zjistila, že skutečné srážky odpovídaly očekávanému množství.

Problém? Hospodaření s vodou

Hospodaření s obrovskými objemy vody během tak velké povodně je obzvláště obtížné, protože nyní je méně záplavových oblastí, kde se voda může bezpečně rozšířit, aniž by ohrožovala lidi nebo jejich majetek. Místo toho jsou nyní na dříve neobydlených záplavových územích města a farmy.

V roce 1899, kdy Vídeň zažila povodeň podobné velikosti jako v roce 2013, v podstatě žádné přehrady nebyly – v lokalitě však bylo téměř 1 000 kilometrů čtverečních záplavových oblastí proti proudu od Vídně. Ty již nyní neexistují, takže při stejných srážkách se dostane mnohem více vody Dunajem do Vídně.

Paradoxně, zatímco přehrady, hráze a další bariéry pomáhají chránit lidi tím, že zadržují vodu během povodní, mohou ve skutečnosti z dlouhodobého hlediska zvýšit celkové riziko, zejména proto proto, že mohou dát lidem falešný pocit bezpečí a povzbudit je, aby se usadili blízko vodních toků a podcenili riziko záplav, jde o tzv. „efekt hráze“. Například ve Spojených státech je podle jedné studie výstavba hrází spojena s 62% zrychlením městské expanze v záplavových oblastech ve srovnání s 29% nárůstem v krajině.

A právě Vídeň jako taková tento efekt potvrzuje. Když je město chráněno, například pomocí hrází, lidé získávají pocit bezpečí. A pak díky urbanizaci stoupá povodňové riziko, protože toto riziko je definováno jako pravděpodobnost povodně krát očekávané škody. A když více lidé se stěhují do záplavových oblastí, očekávané škody jsou větší. Zabránit lidem, aby se usadili v blízkosti řek, je však obtížné. Povodně se vyskytují zřídka a břehy řek a záplavové oblasti mohou být atraktivními oblastmi pro osídlení. Výzkumy ve skutečnosti naznačují, že přibližně 2 miliardy lidí na světě žijí v záplavových oblastech.

Nové motto Evropy? Vždy připraven!

Podle výzkumu je obzvláště důležité být připraven, protože změna klimatu vede v některých oblastech Evropy k intenzivnějším dešťovým bouřím a většímu počtu záplav. Jedním z důvodů je, že teplejší vzduch zadržuje více vlhkosti a energie, což pohání silné bouře – jako byl Boris, který byl bezesporu zesílen změnou klimatu, zejména oteplováním Středozemního moře, a jedním z nejteplejších lét. V klimatických podmínkách před několika desetiletími by se bouře podobné té letošní nevytvořily.

Dalším důvodem nárůstu povodní v severní Evropě je širší posun globálních srážek směrem na sever kvůli měnícímu se tlaku mezi Arktidou a rovníkem, protože obě oblasti se oteplují různou rychlostí. Arktida se otepluje rychleji než rovník, protože tající led vede k tomu, že povrch je méně odrazivý a místo toho více absorbuje sluneční světlo, což posiluje efekt oteplování. Všechny země severně od Alp, tedy například Rakousko, Německo, Francie, Britské ostrovy, západní pobřeží Skandinávie, zaznamenaly za posledních 30 let nárůst povodní, který s tímto jevem může přímo souviset.

V roce 2023 tým evropských vědců, kteří analyzovali historické megapovodně, zjistil, že 95,5 % megapovodní bylo možné očekávat na základě předchozích událostí na jiných, srovnatelných místech v Evropě. Vědci zdůraznili, že zatímco megapovodně mohou být v každé jednotlivé zemi vzácné, jsou častější v celém regionu, což vede k závěru, že „místní překvapení nejsou v kontinentálním měřítku překvapivá“.

A zatímco Vídeň možná odolala poslední povodni relativně dobře, ta přesto způsobila zkázu v mnoha částech střední Evropy. Například v Rumunsku, kde zemřelo více než 20 lidí. Tisíce lidí rovněž musely být evakuovány, včetně celého města Nysa v Polsku – více než 40 000 lidí. Možná je na čase přestat těmto událostem čelit jednotlivě, ale postavit se jim jako region, který nejen sdílí informace a předpovědi, ale i účinná řešení, která lze kopírovat či s mírnými úpravami aplikovat i na jiných místech.

Zdroj: BBC