Živý vs. umělý vánoční stromeček: Rozhodnutí mezi tradicí a udržitelností

Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.

Tyto výhody a nevýhody přitom jdou daleko za hranici běžně diskutovaného tématu „zelený nebo plastový“. Proč tedy je (anebo není) živý stromek tou nejlepší volbou pro pravou vánoční atmosféru?

Historie vánočních stromků

První skutečné vánoční stromky, jak je známe dnes, se objevily v Německu v 16. století. Tradice vánočního stromku se rychle rozšířila po německých zemích a díky německým osadníkům se dostala i do Severní Ameriky. V roce 1800 postavila královna Charlotte, německá manželka krále Jiřího III., to, co se považuje za první vánoční strom v Anglii, v Queen’s Lodge ve Windsoru. Ovšem klíčovým momentem pro popularizaci vánočního stromku v Evropě byla až událost z roku 1841, kdy princ Albert, manžel britské královny Viktorie, nechal vztyčit a ozdobit vánoční stromek na hradě Windsor. Obrázky královské rodiny u ozdobeného stromku se objevily v tehdejším tisku a inspirovaly domácnosti po celé Evropě k tomu, aby následovaly tento královský příklad.

Ve Spojených státech se vánoční stromek stal populárním na konci 19. století. Přispěli k tomu nejen němečtí přistěhovalci, ale i americká média, která začala tuto tradici propagovat prostřednictvím novinových ilustrací a příběhů. Do tohoto období pak spadá i první vánoční stromeček v České republice. Podle historických pramenů byl první vánoční stromek v českých zemích vztyčen roku 1812 v Praze. Stalo se tak zásluhou tehdejšího ředitele Stavovského divadla Karla Liebicha, který jej postavil ve svém libeňském zámečku. Chtěl tím potěšit přátele a děti na svém vánočním večírku. Tento nápad se rychle rozšířil mezi pražskou šlechtu a měšťanstvo. 

Během 20. století se vánoční stromek stal univerzálním symbolem Vánoc a rodinné pohody. Vznikly i velké veřejné tradice, jako je každoroční rozsvícení vánočního stromku na Rockefellerově náměstí v New Yorku, které sledují miliony lidí po celém světě. V současnosti je vánoční stromek neodmyslitelnou součástí vánočních oslav a jeho původní symbolika naděje, světla a znovuzrození přetrvává i v moderní době.

Zhruba o dvě století později je dnes tradice umisťování čerstvě pokáceného stromu doprostřed obytných místností a jeho pokrytí světly a ozdobami stále pravidelně provozovaná ve většině světa. V České republice se každoročně prodá přibližně 1,3 až 1,5 milionu vánočních stromků. Největší podíl tvoří jedle kavkazská (až 80–90 %), následovaná smrkem pichlavým a smrkem ztepilým. Borovice se prodávají méně často.

Ekologický aspekt Vánoc

Hned v první řadě je třeba zdůraznit, že vánoční stromek se pokácí, sbalí, odveze na prodej a místo něj je zasazen nový stromek, to vše na pozemku, který by bez vánočních stromečků sloužil k jinému účelu. A to dost možná méně ekologickému, než je plantáž na jehličnany. Pozemek, který je využit na pěstování stromků, je půda, kde rostou stromy, které produkují kyslík, snižují oxid uhličitý, pomáhají udržet chladnější teplotu prostředí, vyšší vlhkost vzduchu, udržují vodu v krajině atd. Zkrátka všechny ty báječné věci, které umí jen živé rostliny. 

Vánoční stromky tak sice nepotřebují rozlehlé pozemky, podobně jako stromy určené pro těžbu dřeva nebo pozemky pro pěstování plodin, stále se ovšem jedná o využití „zelené“ a tedy i ekologické, které napomáhá v boji proti oteplování klimatu.

Zřejmě jediný případ, kdy by pěstování stromků nebylo ekologické a prospěšné je, pokud by byly pěstovány na půdě, která pro účely plantáže byla upravena z dříve existujícího ekosystému, například rašeliniště, pralesu, mokřadu ad.

Ale zpět ke stromkům a jejich pěstování – jehličnany se na plantáži pěstují přibližně 10 let (záleží samozřejmě i na velikosti a rychlosti růstu), což ovšem rovněž znamená, že za každým pokáceným stromem stojí dalších devět, které ještě nejsou připraveny k prodeji. Tyto stromky navíc nejsou zahrnuty do závazků Evropské unie o výsadbě stromů, jedná se tedy o „bonusovou“ zeleň vysazenou nad rámec všech dohod a slibů.

Plantáž jako místo pro život

Přestože slovo „plantáž“ nemá většina lidí spojené s čímkoli pozitivním, u plantáží na vánoční stromky je tomu jinak. I taková školka pro vánoční jehličnany je schopna poskytnout kvalitní zázemí pro život celé řady druhů hmyzu a zvířat – koruny jsou dostatečné pro hnízdění a pohyb ptáků a veverek a pod korunami je dostatek holé půdy, která umožňuje snadný přístup k potravinovým zdrojům dalším druhům zvířat, která nelétají či nešplhají. Plantáže pro stromky navíc bývají kvalitně oplocené, což zabraňuje narušení prostředí lidmi nebo psy (anebo minimálně jejich pohyb znesnadňuje).

Jako reprezentativní příklad může posloužit například studie z roku 2022, z Německa, dle které vědci zjistili, že plantáže vánočních stromků by mohly představovat důležitá útočiště pro ubývající ptáky na zemědělské půdě, jako jsou strnadi a konopky. Tyto výsledky jsou pak i propojeny s další studií z roku 2018 ze Sauerlandu v Německu, která zjistila, že plantáže vánočních stromků jsou důležitou baštou skřivanů lesních. A další studie, tentokrát z roku 2019 a Belgie, uvádí, že diverzita brouků – včetně ohrožených druhů – byla vyšší na plantážích vánočních stromků než na kukuřičných polích, přestože byla nižší než na smrkových plantážích na dřevo, kde se stromy nechávají růst déle a používají méně hnojiv a pesticidů než plantáže stromků.

Je samozřejmé, že vánoční stromky jsou obvykle ošetřovány spoustou pesticidů a zejména hnojiv, aby vyrostly ve stromy s plnou a esteticky líbivou korunou, což má v konečném důsledku dopad na životní prostředí, ale i toto téma je již hlouběji zkoumáno a existující studie zdůrazňují pozitivní dopad organicky (bez agresivních hnojiv a pesticidů) pěstovaných jehličnanů na kvalitu stanovišť a druhovou rozmanitost rostlin a živočichů, kteří zde pak žijí.

Stromky – zásobárna uhlíku

Ano, stromky zachycují uhlík, jako každý jiný strom. Když jsou ovšem pokáceny, opět ho začnou uvolňovat a znovu jej zachytává nově zasazený stromek. Nejdůležitějším faktorem tak je, jak lidé se stromkem naloží po jeho primárním využití, po Vánocích. Nejhorší scénář nastane, když vánoční stromky skončí na skládce: anaerobní podmínky vedou k tomu, že se uhlík uvolňuje v podobě metanu – skleníkového plyny asi 80krát silnějšího než oxid uhličitý, a to v časovém horizontu 20 let. To, zda strom skončí na skládce nebo ne, má zdaleka největší dopad na jeho uhlíkovou stopu: strom, který skončí na skládce, vypouští podle údajů Carbon Trust asi 4-5krát více uhlíku než strom, který na skládce neskončí.

Jak se stromkem naložit správně?

V ideálním případě, pokud je strom stále živý (tedy i s kořeny), můžeme ho po Vánocích zasadit v přírodě.  Pro ty, kteří mají doma či na zahradě prostor, je další skvělou možností koupit si k Vánocům stromek vypěstovaný v květináči a nechat si ho na zahradě až do příštího roku – možná ho dokonce zasadit natrvalo, jakmile bude příliš velký.

Slušnou alternativou je také zajistit, aby se uhlík ze stromu pomalu uvolňoval zpět do atmosféry jako CO2 – jak se to stává, když je strom naštípán a rozložen na zahradě nebo v parku, anebo kompostován. Pokud je strom spálen na energii, uhlík, který obsahuje, bude emitován přímo zpět do atmosféry jako CO2. Vyplatí se také zkontrolovat, zda místo, kde jsme strom zakoupili, nabízí recyklační služby, které umožňují jeho naštípání a vrácení na pole, kde vyrostl.

V zahraničí lze dokonce celé stromy použít jako nástroje na obnovu stanovišť na březích řek a podél pobřeží, aby se zabránilo erozi.

A samozřejmě existuje několik možností, jak se plýtvání vyhnout úplně. Některé podniky nyní nabízejí pronájem vánočních stromků, což umožňuje půjčit si strom v květináči na několik týdnů přes Vánoce.

Lepší stromky než asfalt

Ani pěstování, kácení a distribuce vánočních stromků není zcela bez viny a jako všechno na světě, i toto odvětví má své „mouchy“ a prostor pro zlepšení. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že v závislosti na charakteru a lokalitě pozemků, na kterých se rozkládají vánoční plantáže, může být mnohem hůř. A to i mnohem hůř než pole kukuřice nebo řepky.

Pozemky plantáží v blízkosti nebo na kraji měst by totiž klidně mohly být využity jako obchodní zóny nebo spádová parkoviště, což by jen přispělo k odvodnění krajiny a městskému hotspotu – což je přesný opak vánoční plantáže. Z tohoto hlediska je žádoucí majitele půdy vhodné pro výsadbu plantáží motivovat k tomu, aby byla pro pěstování stromků použita a nedošlo k prodeji či pronájmu pro jiné, méně ekologicky příznivé, účely – a my všichni, kteří slavíme Vánoce, jsme si každý rok mohli bez výčitek užít atmosféru svátků s poctivým stromkem, který domov provoní stejně jako čerstvě upečené cukroví.

Zdroje: BBC, The Nature Conservancy, Christmas tree farmers, WVU Today, Christmas tree producers association, One Tree Planted, National christmas tree association, CBS News