V Česku utopie, ve Vídni realita: Chytrá čtvrť budoucnosti je testovací laboratoří pro město

Záměr vytvořit na ploše 240 ha novou multifunkční čtvrť s dostupným bydlením pro 20 tisíc obyvatel a stejný počet pracovních míst působí na české poměry jako vzdálená utopie. Ve Vídni se však rychle stává realitou.

V roce 2007 byla na jedno z největších rozvojových projektů v Evropě vypsána mezinárodní urbanistická soutěž, ve které zvítězil návrh švédského ateliéru Tovatt Architects & Planners. Těžištěm řešení je umělé jezero o rozloze 5 ha vzniklé z bývalé pískovny a napájené podzemní vodou, které je obklopeno parkem.

Na něj navazuje do všech stran rozrůstající se nová čtvrť. Velký důraz je zde kladen na kvalitní veřejný prostor, zeleň, prostory pro rekreaci a funkční cestní síť, jež dohromady představují polovinu celkové plochy území. Zbývající polovina je pak vyhrazena zástavbě.

„Naší ambicí bylo vytvořit Masterplan, který dá vzniknout ulicím a veřejným prostorům, které jsou veřejné ze své podstaty, lidské, živé, intimní a bezpečné,“ vysvětluje hlavní architekt projektu Johannes Tovatt.

Veřejné a soukromé

Na výstavbě nové čtvrti se podílí veřejný a soukromý sektor formou partnerství. Projekt řídí společnost Wien 3420 Aspern Development AG, jejímiž společníky jsou jak město, tak i stát a finanční instituce. O realizaci jednotlivých staveb pak soutěží developeři spolu s architektonickými ateliéry, přičemž musí splnit všechna požadovaná kritéria.

Do plánovacího procesu jsou zapojováni místní rezidenti skrze participaci či spolky Baugruppe. Seestadt má být čtvrtí rovných příležitostí a dostupná všem skupinám obyvatel, což město Vídeň zajišťuje dostatkem městských bytů s regulovaným nájemným.

Živá čtvrť, ne noclehárna

Jako první byla vybudována konečná zastávka trasy linky metra U2 s názvem Seestadt. To zajistilo propojení lokality a dopravu dělníků na stavbu. Od počátku je klíčovým hlediskem environmentální aspekt projektu a adaptace na změnu klimatu. Recyklován a znovu použit pro stavbu tak byl již beton při demolici zdejšího bývalého letiště.

Záměrem města Vídně je vytvořit živou městskou čtvrť, která se nestane noclehárnou na okraji metropole. Již během první etapy výstavby proto bylo v jižní části postaveno technologické centrum, v blízkosti kterého přibývají postupně další budovy zaměřené na vědu, výzkum a průmysl. Dominantou čtvrti je jedna z nejvyšších dřevostaveb na světě HoHo Tower od ateliéru RLP Rüdiger Lainer + Partner. Součástí tohoto komplexu s věží o výšce 84 metrů jsou byty, hotel, restaurace, obchody, wellness a kanceláře. Projekt je realizován postupně v jednotlivých etapách, dokončení se předpokládá v roce 2028.

Smart & Sustainable

Město Vídeň využívá Seestadt jako experimentální laboratoř pro testování chytrých technologií a uplatnění principů smart city. Všechny budovy jsou navrženy jako nízkoenergetické nebo energeticky pasivní, či dokonce aktivní – jako například budova technologického centra. Většina vytápění je řešena centrálním zásobováním teplem, které je ve Vídni velmi rozšířené.

Využívány jsou dále tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy, LED osvětlení v ulicích či inteligentní systémy. Průběžně vyhodnocován je průzkum 111 rodin žijících v Seestadt Aspern. Na základě jejich zvyklostí a chování se upravují uživatelské algoritmy pro zefektivnění a úspornost procesů v nové čtvrti.

Každodenní mobilita

Čtvrť je koncipována jako město krátkých vzdáleností, čemuž odpovídá mix funkcí, důraz na občanskou vybavenost, podpora drobného podnikání a předpokládané členění mobility – celých 40 % by měla tvořit veřejná doprava, 40 % pěší chůze a cyklistika (včetně bike-sharingu elektrokol) a pouze z 20 % individuální bezemisní automobilová doprava.

Kromě metra se počítá také s využitím tramvaje, autonomních autobusů a železnice. Rychlost jízdy automobilů je v celé čtvrti omezena na 30 km/hod. Na hlavní okružní komunikaci je možné parkovat tři hodiny. Pro delší stání jsou určena podzemní parkovací místa a garáže, které však nejsou součástí všech obytných budov. Ulice tedy slouží především chodcům a cyklistům.

Urbanismus čtvrti je od počátku pečlivě plánován a promýšlen. Obytné a kancelářské budovy jsou rozmístěny rovnoměrně v celé čtvrti, čímž se stimuluje pěší pohyb. Ze stejného důvodu se zde neplánuje ani velké nákupní centrum situované v jednom místě, naopak je podporován retail v parteru obytných i kancelářských budov.

Sociální bydlení

Jeden ze zdařilých již dokončených projektů sociálního bydlení je situován v jihovýchodní části Seestadt Aspern. Bytový komplex s celkem 213 byty a osmi obchody vznikl na základě architektonické soutěže, ve které uspěl tým dvou vídeňských ateliérů: Querkraft Architekten a Berger+Parkkinen Architekten.

Členité uspořádání sedmi dřevostaveb o čtyřech až sedmi podlažích vytváří různé typy otevřených i komornějších prostorů, které podporují sousedské vztahy a setkávání. Specifikem zadání bylo umístění centrální garáže se 412 parkovacími místy, které slouží i pro další bytové domy v okolí. Komplikaci architekti převedli v pozitivum a navrhli zvláštní pochozí krajinu v přízemí vnitrobloku, pod kterou umístili tři podzemní podlaží garáží.

Krajina vnitrobloku

Prostor vnitrobloku představuje poloveřejnou zónu, která tvoří srdce komplexu a napojuje se na společné vnitřní prostory. Ohraničuje jej dvoupodlažní polyfunkční prstenec, který zahrnuje komerční využití, společné prostory, garsoniéry a dvoupodlažní ateliérové jednotky, jež nabízejí variabilitu od kancelářské po obytnou funkci.

Poloveřejná zóna vnitrobloku má podobu kaňonu se šikmými dřevěnými stěnami. Slouží jako prostor pro setkávání a hřiště pro děti a teenagery. Spolu se zelenými terasami, které záměrně vrůstají do středu centrálního nádvoří, tvoří organickou živou krajinu. Propojení mezi jednotlivými budovami zajišťují přístupové trasy, které vedou přes vnitřní chodby, prosvětlená schodiště a otevřené lávky až na společné pobytové terasy.

Flexibilita i prefabrikace

Konstrukčně se budovy skládají ze železobetonového skeletu, vnější stěny jsou pak sestaveny z prefabrikovaných dřevěných panelů dodávaných včetně oken. Vzhled fasády je strukturován předsazenými prefabrikovanými balkony. Zdi mezi jednotlivými byty jsou řešeny jako lehké konstrukce ze sádrokartonu, které mohou být snadno přestavěny. Rovněž půdorysy bytů jsou pojaty flexibilně, díky tomu mohou být v průběhu času upravovány dle měnících se potřeb obyvatel.

Kombinace konstrukčních železobetonových prefabrikátů s dřevěnými konstrukčními prvky splňuje požadavky požární ochrany i hospodárný způsob výstavby. Podmínkou pro použití dřevěné konstrukce u sedmipodlažní stavby, tedy o dvě podlaží vyššího objektu, než povoluje zdejší stavební zákon, bylo napojení budovy na požární stanici.

Díky tomu mohou hasiči v případě potřeby zasáhnout do 5–6 minut po ohlášení požáru. Využitím prefabrikovaných stavebních prvků a rychlou montáží na místě bylo možné eliminovat dopady na životní prostředí a výrazně zkrátit dobu výstavby. A to je v případě bydlení hledisko se stále vyšší prioritou.