Centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi navrhne Petr Janda

Mezinárodní architektonickou soutěž na realizaci návštěvnického centra přírodní rezervace plameňáků nedaleko hlavního města Spojených arabských emirátů vyhrálo architektonické studio Petra Jandy. Návrh vyhlídky funkčně kombinované s návštěvnickým centrem ocenila porota jako koncept ve svém zpracování výjimečný.

Chráněná přírodní rezervace Al Wathba Wetland Reserve, oblast mokřadů poblíž hlavního města Spojených arabských emirátů, je domovem či zimovištěm více než 250 druhů ptáků. Každoročně na podzim sem přilétá také na 4000 plameňáků, aby zde strávili chladnější období roku a vyvedli mladé.

Pro mnohé obyvatele i návštěvníky města je možnost pozorovat tyto krásné a vznosné opeřence velkým lákadlem. Aby nebyli ptáci ve svém přirozeném prostředí rušeni, vypsala správa rezervace mezinárodní architektonickou soutěž na realizaci návštěvnického centra.

Přírodní rezervace Al Wathba Wetland Reserve je skutečným klenotem, nad její ochranou bdí Agentura pro životní prostředí (EAD) v Abu Dhabí. Ta rozhoduje o vysazovaných dřevinách a průběžně reguluje množství vody, která do mokřadů přichází z nedaleké čističky odpadních vod. Jde tedy o lokalitu přírodní, již však svou činností spoluvytváří též člověk.

Motto: „Cítit, rozumět, pamatovat si a chránit“

Do soutěže se zapojil i architekt Petr Janda, jenž je znám například projektem renovace pražských náplavek. Porota hodnotila udržitelnost a realizovatelnost návrhů, a rovněž ochranu křehkého ekosystému rezervace.

Vidět a nebýt viděn

Návrh českého architekta, nazvaný „Vidět a nebýt viděn“, s vyhlídkou funkčně kombinovanou s návštěvnickým centrem ocenila jako koncept ve svém zpracování výjimečný. „Pohyb návštěvníků po budově je chytře veden po vzájemně propojených smyčkách,“ uvádí se ve zprávě, „které naplňují smysl zvoleného prostorového konceptu. Projekt by mohl být sice i relativně nákladný a realizačně komplikovaný, nicméně to vše návrh svou originalitou plně vyvažuje.“

Petr Janda ve svých pracích respektuje charakter lokality i funkci stavby, navrhl proto objekt přejímající znaky okolí, jež s ním svou subtilní konstrukcí vlastně splývá. Architektonický charakter a estetická hodnota jsou jakoby přirozenou nadstavbou.

„Budova pomocí materiálové a tvarové mimikry organicky propojuje svůj vzhled s prostředím rezervace a znejasňuje vnímání svého stáří,“ vysvětluje Petr Janda. „Působí tak jednak velmi staře a zároveň přirozeně současně až futuristicky. Svým charakterem pracuje s přirozeným propojením mezi organickou a anorganickou složkou přírody. Toto téma prostupuje jak technickou podstatu budovy, například v systému chlazení a kondenzací, tak i veškeré její expoziční a didaktické strategie – živé součásti fasád, vodních prvků a vegetace v interiéru.“

Základem prostorového uspořádání stavby je kruhový půdorys do sebe esovitě zavinuté kompozice, která návštěvníky přirozeně vede. Nejde pouze o to objekt projít a expozici pasivně shlédnout, díky postupnému objevování jednotlivých zón nejen této stavby, ale i celé rezervace by zážitek měl být hlubší. Sektory jsou proto vzájemně propojeny.

„Expozice je koncipována jako částečně živá s použitím rostlin a akvárií udržujících v prostoru příjemné klima s odlišnou vlhkostí,“ doplňuje Petr Janda. „Návštěvníci postupují do kulminačního výškového bodu tubusu, kterým je širokým panoramatickým oknem umožněn maximální výhled do rezervace. Dalším dramaturgickým principem dělení pohybu návštěvníků je pohyb v chráněném prostředí návštěvnického centra (interiér a stíněné terasy) a pohyb po samotné rezervaci a partii parkoviště vystavené otevřenému působení povětrnosti.“

„Stavba pracuje s představivostí pozorovatele pomocí sofistikované náznakovosti vlastní přírodním jevům, jež jsme zvyklí číst od dětství, jako jsou například obrazy v mracích. Výsledná forma tak není jednoznačně geo- ani zoomorfní, lze v ní spatřit odkazy na morfologii spícího plameňáka stejně jako na skalní útvary v arabské poušti s jejich výrazným vrstvením odhaleným erozí. Návrh používá pro architekturu zdánlivě neadekvátní důraz na čtení z ptačí perspektivy, který je zde exponován s ohledem na samotné téma spojené s plameňáky a jejich migrací a létáním. …V průběhu návrhu jsme reakci ptáků na vzhled stavby a zásah do prostředí konzultovali s ornitology a ptačími fotografy a došli ke shodě, že landmark s organickým tvarem je pro jejich orientaci přínosem,“ komentuje návrh Petr Janda.

Ústředním prostorem interiéru je hlavní shromažďovací hala s centrálním infocentrem a kavárnou s restaurací. Dominantním prvkem je zde recepce dělená na provozní informační část a café, umístěná pod kapkovitým dnem stropního akrylátového jezírka prosvětlujícího celý interiér skrze vodní těleso.

Expozice má lineární charakter – z hlavní haly stoupá po obloukové rampě k vyhlídce s obrovským panoramatickým oknem a poté klesá zpátky do haly. V neveřejné části jsou skryty všechny komplementy provozu.

Materiálové a technologické řešení

Budova je konstruována jako sendvič tvořený vnějším pláštěm litým do kartáčovaného tesařského bednění, mezilehlou izolační vrstvou s topením a vnitřní vrstvou stříkaného betonu nanášeného zevnitř proti vnějšímu plášti a izolaci. Jde o kombinaci litého a torkretovaného probarveného betonu s povrchovou úpravou otryskáním a opískováním. Toto materiálové řešení funkčně doplňuje vegetační vrstva, jež spolupůsobí při jeho ochlazování.

Za pozornost stojí také koncept distribuce tepla, jenž využívá dvě vrstvy rozvodů chladicí vody, integrovaných do skořepiny vnitřního a vnějšího pláště budovy – během dne ochlazuje studená voda ve vnitřním okruhu vnitřní betonový plášť a zajišťuje tak ochlazení celého interiéru pomocí nepřímého vypařovacího chlazení s efektem přirozené humidity vhodné pro vnitřní rostlinnou vrstvu expozice.

V průběhu noci bude tato během dne ohřátá voda z vnitřního systému přečerpána do vnějšího okruhu pod povrchem vnějšího pláště budovy, tam se ochladí a současně poslouží prostřednictvím povrchové kondenzace k vyživování lišejníků na povrchu stavby, které ji budou současně v čase vizuálně proměňovat v barevných nuancích tak, jak se mění zbarvení plameňáků v závislosti na příjmu potravy a v ní obsažených karotenoidů.

Chytrá cirkulace povede k výrazné energetické úspoře, v kombinaci s řízeným oběhem vzduchu s maximální rekuperací vytváří v budově velmi příjemné a ekologicky udržitelné klima s minimální uhlíkovou stopou.

O studiu

Studio petrjanda / brainwork v roce 2008 založil Petr Janda, architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT (prof. J. Bočan) a Školy monumentální tvorby AVU (prof. A. Veselý). Od roku 2009 se zabývá pražskými náplavkami, od roku 2017 v pozici architekta náplavek. V aktuálním základním týmu ateliéru jsou Anna Podroužková, Kateřina Tšponová, Maty Donátová a David Fořt. „Podstatou našeho přístupu je autorská práce, často stojíme u vzniku námětu, který iniciujeme, a to jak v úrovni architektonické, tak i společenské, obsahové a programové. Naše práce obvykle nezačíná a nekončí zadáním a kolaudací, projekty rozvíjíme až k jejich naplnění a dalšímu životu během provozu.“