Zimní zahrady, naše spojení s přírodou

Bývaly to prosluněné, hojně prosklené haly zámků, přístavky měšťanských vil nebo verandy venkovských stavení. Orientované na světové strany s největší mírou slunečního svitu - tedy na jihovýchod až západ, s velkými okny či prosklenými dveřmi - byly místem relaxace a odpočinku. V létě ochlazované větrem při otevřených oknech, v zimě sbíraly teplo ze slunečních paprsků, pronikajících dovnitř.

Pro pobyt lidí sice nebyly zcela vhodné – v létě tam přece jen bývalo dost teplo, v zimě to ani s dekou na kolenou nebylo zcela ideální klima, ovšem pro pokojové či jiné teplomilné rostliny byly zimní zahrady ti pravé.

Romantika není tím pravým impulzem pro stavbu

A velké oblibě se těší i dnes, tím spíše, že je díky moderním technologiím můžeme využívat celoročně. V létě se dají dostatečně odstínit, celootevíravé stěny zajistí přirozené větrání, pokud by ani to nestačilo, stačí zvolit odpovídající klimatizaci, která kromě ochlazení vzduch i vyčistí či zvlhčí. Kvalitní okna, dveře či prosklené stěny prostor zaizolují před únikem tepla a s výhodou jsou samozřejmě využívány také pasivní tepelné zisky ze slunečního záření.

Jestliže se rozhodneme pro pořízení zimní zahrady, je třeba vybírat nejen podle konstrukčních možností a konkrétních požadavků či představ investora. Je třeba mít na paměti, že jde o poměrně výraznou stavbu, která ovlivní celkové vzezření domu i jeho funkci.

Budeme ji využívat po celý rok nebo pouze v chladných dnech? Bude možné propojení s interiérem domu, nebo se stane víceméně samostatnou částí?

Dalšími do jisté míry určujícími faktory jsou v případě zimní zahrady dispozice nemovitosti, pokud je přímou přístavbou, nebo její umístění na pozemku, neboť od toho se odvíjí velikost a umístění tohoto prostoru. Stylem, konstrukcí a použitými materiály by měla korespondovat s již existující stavbou.

Úřadu se neschováte

I na zimní zahrady pamatuje stavební zákon, první cesta by tedy měla vést na stavební úřad. V současné době je určujícím faktorem pro přístavbu obytné zimní zahrady velikost zastavěné plochy. Ta rozhoduje o tom, jestli budete potřebovat stavební povolení nebo ohlášení. V každém případě navštivte stavební úřad ve svém městě (podmínky pro výstavbu jsou město od města odlišné) s vypracovaným statickým posudkem kvůli zatížení střešní konstrukce a zeptejte se na další postup.

Pokud bude prosklená, bude zatížena nejen sklem, i při dnešních teplých zimách je přece jen třeba počítat se sněhem – zde se vychází ze sněhové mapy.

Aby slunce nebylo moc ani málo

Správně navrhnout zimní zahradu není jednoduché – měla by totiž splňovat protikladné nároky – v létě musí poskytovat stín a neměla by se přehřívat, v ostatních částech roku by měla využívat teplo ze slunečních paprsků a zajistit optimální teplo.

A to vše pokud možno s využitím šikovné konstrukce, speciálních materiálů a kvalitního stínění. Co nejméně by si měla brát na pomoc klimatizaci či přídavné temperování…

Zimní zahrada by logicky měla být orientována ke slunci. Orientace k severu je pro fotografy a umělce, světlo je tam celý den stálé, protože sluníčko tam ani nenakoukne. Aby jim tam nebyla zima, je třeba nepodcenit tepelnou izolaci a zvolit termoizolační skla. Ostatní lidé dají přednost dalším třem světovým stranám. Ovšem zkušenosti z extrémně horkých let radí opatrnost.

Obrácení zimní zahrady výhradně k jihu se již z toho důvodu nejeví jako ideální, jestliže se pro ni přece jen rozhodneme nebo nemáme jinou možnost, měli bychom zvolit vhodné stínění jak konstrukční, tak stínicí technikou, případně vybrat pro prosklení speciální reflexní skla.

Optimistickou lázní je zimní zahrada obrácená na východ, zde se osvědčí zasklení, které zachytí co nejvíce tepelných zisků a uchová je po velmi dlouhou dobu. Slunce po většinu dne pak nabídne západní strana.

Nezbytná bezpečnost

Velké prosklené plochy zimních zahrad jsou sice krásné, nesou s sebou však nebezpečí poranění při případném rozbití skla, dalším rizikem je násilné vniknutí cizích osob. Obojí je možné alespoň částečně vyřešit tvrzenými skly – tato varianta ovšem může být vzhledem k množství a velikosti prosklených ploch finančně velmi náročná, přijatelnější volbou jsou transparentní bezpečnostní fólie, které velmi ztíží nebo zcela znemožní vstup do objektu.

Text: Dana D. Daňková
Foto: Múčka, Presiza, Petr Bartoš, Martin Matula, Inoutic; Ikea, Alexander van Berge – info@alexandervanberge.nl