Denní světlo je důležité pro naši psychiku. Pokud ovšem vezmeme v potaz, že sluneční světlo má sílu zhruba 1000 tisíc luxů, zatímco optimální jas v místnosti je 1500 luxů, je zřejmé, že potřebujeme stínit světlo, které dopadá přímo na okna, resp. na konkrétní fasádu budovy. Otázkou ovšem je, jakým způsobem (a tedy i s jakým výsledkem) chceme světlo odstínit. Jinak stíní rolety, jinak žaluzie – a jinak slunolamy.
Dobrodružství se zimními zahradami se blíží do svého finále – v předchozích dílech jsme si řekli a vysvětlili, jakou zahradu můžeme vybudovat, kam ji umístit, jak vyřídit legislativu, uzavřít smlouvu, jaké pořídit materiály… a teď už chybí jen postavit a zařídit.
Podle vědců z Oxfordské univerzity ušetří ukončení používání fosilních paliv do roku 2050 světu nejméně 12 bilionů dolarů (11,3 bilionu eur), což by ovšem znamenalo, že tato studie vyvrací stávající představu, že přechod na zelenou energii je ekonomicky obtížný. Jak si toto tvrzení vysvětlit?
Materiály bychom pravděpodobně měli zvážit dřív, než vyrazíme pro stavební povolení, protože jsou samozřejmě součástí projektové dokumentace. Na trhu je velké množství materiálů, které můžeme využít ke stavbě – ať už svépomocí nebo za asistence odborníků.
Přestože je duben tradičně měsíc aprílu a pálení čarodějnic, ani jedno nepochybně nebude součástí vzdělávacích akcí, které jsou na duben připraveny – ať už proto, že nebudou 1. a 30. dubna, nebo jednoduše protože vzdělání je třeba brát vážně.
Pokud jsme pevně rozhodnuti, že zimní zahrada je něco, co absolutně musíme u svého objektu mít a že jsme prošli všemi fázemi promýšlení jakou zahradu vlastně chceme, kam ji umístíme, jak bude velká, jak bude orientovaná a zda – samozřejmě – bude disponovat vodním prvkem či dokonce bazénem, pak se dostáváme do fáze vyřizování náležité dokumentace.
Dlouhodobá snaha snížit uhlíkovou stopu vyzvedla na výsluní vodík, který je atraktivní alternativou jako palivo sám o sobě nebo jako součást udržitelných paliv. V současné době se vodík vyrábí z fosilního metanu a při celém procesu je využito velkého množství fosilní energie. Za myšlenkou udržitelnějšího vodíku ovšem stojí běžný proces rostlin, které získávají atomy vodíku z vody pouze za pomoci slunečního záření.
Jedním z hlavních způsobů využití stříbra je výroba fotovoltaických (PV) článků, známých také jako solární články. Se současnou zvýšenou poptávkou po zelené energii se ovšem očekává, že poptávka po solárních panelech poroste, a to by do budoucna mohlo znamenat spoustu odpadu, jakmile přestanou fungovat.
V minulé části jsme probrali důležitost větrání a rizika a pozitiva, která s sebou nese proudící teplý vzduch. Když už jsme ovšem u teplého vzduchu, měli bychom si dát pozor na příliš teplý vzduch. Zejména u jižně orientovaných zahrad, které jsou po dlouhou dobu vystaveny slunečnímu záření, může snadno dojít k přehřátí interiéru.
Přestože název napovídá, že zimní zahrada by měla být zeleným rájem pro chladnou část roku, nic nemůže být dál od pravdy. Zimní zahrady mají celou řadu využití i v průběhu letních měsíců – počasí navzdory můžeme trávit čas v těsné blízkosti přírody, pořádat sezení s přáteli, aniž by nám pršelo na hlavu, grilovat při krupobití nebo se dokonce koupat, pokud samozřejmě vybavíme naši zahradu vířivkou nebo bazénem.
Zatímco totiž vegetační období za sklem zimní zahrady končí s druhou polovinou podzimu a příchodem prvních mrazíků, v zimním skleníku mohou rostliny vesele bujet po celý rok. Pokud ovšem chceme takovou zelenou džungli dlouhodobě obývat, musíme před její realizací promyslet celou řadu věcí, která zaručí, že nehledě na slunce, vítr, mráz či kroupy bude uvnitř vždy příjemně.
Vodivé materiály jsou naprosto nezbytné pro výrobu elektronických zařízení – od iPhonu, přes solární panel, až po televize. Zdaleka nejstarší a největší skupinou vodičů jsou kovy: měď, zlato, hliník. Pak, asi před 50 lety, byli vědci schopni vytvořit vodiče vyrobené z organických materiálů pomocí chemické úpravy známé jako "dotování" (rovněž “dopování” z původního anglického “doping”), tedy vnesení přímesi do materiálu za účelem změny jeho vlastností.
Zimní zahrady jsou příjemným rozšířením obytných prostor, které by se dalo označit za takový obytný skleník, který, při správném navržení a vytápění lze využít jako obývák, odpočinkovou místnost nebo dokonce pracovnu – to vše v hojném obklopení zeleně z celého světa. Než ovšem začneme uvažovat o realizaci takové místnosti (nebo přístavby), měli bychom si ujasnit, co od takového prostoru očekáváme a jak se o něj v budoucnu plánujeme starat.
Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
Plasty, které v posledních letech nahradily velkou řadu jiných, dříve používaných materiálů, jsou nyní mezinárodně uznávanou a stále rostoucí hrozbou pro lidské zdraví a zdraví životního prostředí. V roce 2010 vědci odhadovali, že se do oceánu dostane 8 miliard kilogramů plastu za jediný rok, přičemž neustálé zhoršování situace se předpovídá až do roku 2025, kdy by situace měla kulminovat. Co bude poté, odhady neuvádí.
