Plasty, které v posledních letech nahradily velkou řadu jiných, dříve používaných materiálů, jsou nyní mezinárodně uznávanou a stále rostoucí hrozbou pro lidské zdraví a zdraví životního prostředí. V roce 2010 vědci odhadovali, že se do oceánu dostane 8 miliard kilogramů plastu za jediný rok, přičemž neustálé zhoršování situace se předpovídá až do roku 2025, kdy by situace měla kulminovat. Co bude poté, odhady neuvádí.
Nejčastějším materiálem, ze kterého jsou v současné době vytvářeny základy budov, je beton. Než se tedy vrhneme do analýzy zacházení se základy v zimě, musíme si přiblížit chování betonu, abychom pochopili rizika, která s sebou zima a mráz přináší.
Podle nové zprávy průmyslové skupiny SolarPower Europe vzrostlo využití solární energie v Evropě v roce 2022 téměř o 50 %. Odhaluje se, že EU vloni instalovala rekordních 41,4 GW solární energie – dost na to, aby napájela cca 12,4 milionů domácností. To je 47% nárůst oproti 28,1 GW instalovaným v roce 2021.
Bateriové úložiště energie ve Wiltshire poblíž Minety, větší než fotbalové hřiště, bylo zkonstruováno firmou Pensa Power, dceřinou společností Shell, a jeho výstavba trvala více než rok. Úložiště bude uchovávat přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů a dodávat ji do sítě. Instalace by měla být první z celé řady podobných instalaci po celém Spojeném království.
Očekává se, že 10 % celosvětové výroby elektřiny do roku 2030 bude solárního původu a velká část z těchto solárních elektráren se bude nacházet v pouštních oblastech, kde je dostatek slunečního světla po celý den. Hromadění prachu na solárních panelech a jejich součástech je ovšem významný problém, který může snížit výkon fotovoltaických panelů až o 30 % za pouhý měsíc.
Dnešní pobřežní větrné turbíny se mohou tyčit i více než 150 metrů nad zemí a jejich neustále se zvětšující rotující lopatky vyrobí každá až osm megawattů (MW), což je dost na napájení asi čtyř tisíc domácností. S rostoucí velikostí ovšem přicházejí problémy – u východního pobřeží USA představují velké riziko silnější atlantické hurikány.
Do roku 2030 bude na silnicích podle předpovědí až 145 milionů elektroaut. I když elektrická vozidla mohou hrát důležitou roli při snižování emisí, obsahují také potenciální ekologickou časovanou bombu: baterie. Podle některých odhadů se do roku 2030 očekává vyřazení více než 12 milionů tun lithium-iontových baterií.
Evropská kosmická agentura koncem listopadu projednávala studii, jejímž hlavním úkolem je zjistit, zda je možné a potenciálně efektivní vypustit do vesmíru obrovské solární farmy. Cílem výzkumu je sestrojení satelitů, které by na oběžné dráze vyrobily stejné množství elektřiny jako elektrárna.
Dle dostupných informací zhruba 750 milionů lidí na světě nemá v noci přístup k elektřině. Solární články samozřejmě poskytují energii během dne, její uskladnění pro pozdější využití ovšem vyžaduje dostatečnou kapacitu bateriového úložiště.
Loni byly větry v některých částech Evropy historicky nejnižší a v jiných oblastech kontinentu neobvykle vysoké – jak jsou na takovou proměnlivost větru připraveny větrné elektrárny v Evropě? Jaké nejnovější technologie a vyhlídky jsou v oblasti energie získané z větru?
ASB portál připravil pro své čtenáře nejobsáhlejší soubor textů o solárních panelech na českém webu. Problematiku fotovolatiky probíráme v celkem šesti článcích naprosto zevrubně. Dozvíte se tak, kdy se vyplatí fotovoltaické elektrárny pořídit, ale i více o tom, jakou spotřebu pokryjí, na co si dát pozor při přípravách a údržbě.
V dřívějších dílech jsme se probrali od volby místa, přes velikost elektrárny, cenu a její návratnost až k samotné likvidaci panelů, přesto stále zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a mýtů, které je vhodné upřesnit, zodpovědět nebo vyvrátit. Co by nám tedy mohlo překazit plány s naší domácí elektrárnou a co bychom měli vědět?
Pokud o fotovoltaice přemýšlíme již ve fázi stavby objektu, pak je samozřejmě všechno jednodušší, protože orientaci objektu, umístění fotovoltaiky a uložení všech jejích součástí můžeme brát v úvahu v předstihu a požadavky promítnout už do samotného projektu, aniž bychom to jakkoli výrazněji finančně pocítili.
V minulé části jsme si přiblížili cifru, kterou je třeba si na pořízení domácí fotovoltaické elektrárny vyhradit – tedy částku, která se v závislosti na všech zařízeních, funkcích a součástech pohybuje mezi 150 a 600 tisíci korun před odečtením potenciálních dotací.
Nacházíme se ve fázi, kdy bychom měli mít vyjasněné potenciální umístění fotovoltaiky na našem objektu tak, aby byla výroba energie co největší, a zároveň už bychom měli mít i jasnější představu, jaký výkon od domácí elektrárny očekáváme a jaká by tedy mohla být její potenciální velikost na naší střeše. Jak to ale bude s cenou?