Na konci roku 2024, konkrétně 3. prosince, byla odhlasována změna statutu ochrany evropského vlka z „přísně chráněný“ na „chráněný“, což je potenciálně pouze začátek změn, které by za několik let mohly tento druh zvířat dostat zpět na seznam zvířat, která je možno utrácet nebo lovit.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena na Ameriku, konkrétně na oblast Los Angeles, které – pokud vůbec existuje někdo, komu tato informace unikla – je v plamenech a domy ve městě lehají popelem rychleji, než domečky z karet. Jako častý viník jsou označovány materiály použité ke stavbě domů nejen v dané oblasti, ale napříč celými Spojenými státy. Lze však jednoznačně vinit materiály a zástavbu? Podívejme se na všechna fakta detailněji!
Ve světě, kde se stále více klade důraz na snižování emisí skleníkových plynů a dosažení klimatických cílů, se šedá energie stává zásadním faktorem při rozhodování o volbě materiálů i celkovém návrhu staveb. Právě pojem „šedá energie“ je přitom často spojován i s tepelnými čerpadly, aby prokázal, o jak neekologické řešení se jedná. Jak je to ale doopravdy?
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Dle nových studií Grónská ledová čepice údajně ztrácí v důsledku klimatické krize v průměru 30 milionů tun ledu za hodinu, což je o 20 % více, než se dříve předpokládalo. Někteří vědci se proto obávají, že tento dodatečný zdroj sladké vody vylévající se do severního Atlantiku by mohl znamenat zhroucení oceánských proudů, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, zkráceně Amoc), což by mělo vážné důsledky pro lidstvo.
V oblasti alternativních stavebních materiálů se začal skloňovat název Lavaforming, – koncept je založen na tom, že láva vytékající ze sopky, pokud má správný směr, může být použita k položení základů nejen budov, ale celých měst.
Bezpečnostní značky a tabulky jsou klíčovým prvkem v prevenci pracovních úrazů a zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Jasně viditelné a správně umístěné značky pomáhají zaměstnancům rychle reagovat na nebezpečné situace, dodržovat bezpečnostní pravidla a chránit své zdraví i majetek firmy.
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Práce na staveništi během zimního období přináší specifická rizika, která mohou ohrozit zdraví i bezpečnost pracovníků. Nízké teploty, kluzké povrchy a zhoršená viditelnost vyžadují, aby byla přijata cílená opatření minimalizující pravděpodobnost úrazů.
Zimní období přináší řadu výzev pro provoz staveniště. Nepříznivé povětrnostní podmínky, jako jsou nízké teploty, sníh, led a silný vítr, mohou negativně ovlivnit bezpečnost práce, kvalitu stavebních materiálů a plynulost provádění stavebních činností.
Informace o čerpadlech v zimě se řadí mezi jeden z nejrozšířenějších mýtů a polopravd – a i vzhledem k ročnímu období je proto vhodné právě tímto bludem začít.
Jižní Korea se letos pokusila o nemožné – vyjednat přelomovou smlouvu o snížení znečištění plasty, která právě v těchto dnech vstupuje do poslední fáze, než se stane právně závaznou. A to zhruba dva roky poté, co se poprvé celý problém začal otevřeně řešit.
Zimní měsíce jsou pro střechy obdobím plným nástrah. Sníh, led a extrémní teploty mohou způsobit závažné problémy, pokud střecha není pravidelně kontrolována a udržována – správná údržba v průběhu celé zimy je proto klíčová, abychom zamezili, že nám zdánlivě malé, řešitelné problémy přerostou do rekonstrukčně a finančně náročných poruch.
Práce na stavbě v zimním období vyžaduje nejen důsledná opatření k ochraně pracovníků, ale také respektování jejich zákonných práv. Nízké teploty, mráz, sníh a další nepříznivé podmínky mohou ohrožovat zdraví pracovníků, a proto zákony stanovují, jak má zaměstnavatel zajistit jejich bezpečnost a pohodu při práci.
Venkovní povrchy, jak je obecně známo, je třeba v zimě udržovat, aby se na jejich povrchu nevytvořila ledová vrstva a abychom my či chodci neuklouzli po vrstvě ušlapaného sněhu.
