Evropa byla v roce 2023 – během rekordně nejteplejšího roku na světě – asi o 7 % vlhčí, než jaký byl dosavadní průměr. Z fyzikálního hlediska totiž horký vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje srážky a v konečném důsledku může způsobit rozsáhlé záplavy. To bylo ostatně znatelné i loni – každá třetí řeka v Evropě loni překročila „vysoký“ práh povodní, jak je patrné z nejnovější zprávy klimatické agentury EU.
Kamenné zídky jsou všestranné venkovní konstrukce, které nejen vizuálně oddělí prostor, ale mohou posloužit i jako podezdívka plotů (s vhodně vytvořenými sloupky) či opěrné prvky ve svažitém terénu zahrady. Přestože pro vyšší pevnost je třeba použít maltu, kterou jednotlivé kameny spojíme, zídky lze stavět i tzv. “na sucho”. V takovém případě ovšem musíme počítat s tím, že jejich únosnost a trvanlivost bude do určité míry omezená. Jak tedy na stavbu takové zídky na sucho?
Po staletí kočovné rodiny hnaly svůj dobytek po severní tibetské stepi a zachovávaly si způsob života, který dědily z generace na generaci. Obyvatelé Horního Mustangu, kteří sem dorazili asi před 3000 lety, původně přišli ze severu a mají svou vlastní jedinečnou domorodou kulturu, tradice, jazyky a praktiky. Když vstoupili do Mustangu, vytesali jeskyně do strmých údolních stěn, nyní známých jako nebeské jeskyně, a žili tam. Jak čas plynul, usazovali se a stavěli kláštery a hliněné domy, zatímco se zabývali „solnou ekonomikou“ – obchodovali s tibetskou solí a vlnou široko daleko, napříč přes centrální kopce a pláně.
Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.
Teplé jarní měsíce a zejména léto je časem pro venkovní posezení a grilování. Aby se jednalo o skutečně nezapomenutelné momenty, je třeba zahradu řádně připravit. A to včetně venkovních povrchů a dlažby, na kterých se mohou usazovat různé nečistoty, růst mech nebo lišejníky či se jednoduše držet špína.
Soukromí je důležité. Pro každého. Mimořádně důležité je pak v letních měsících, zejména pokud máme na zahradě bazén nebo se rádi opalujeme spoře oblečeni. Za účelem vytvoření soukromí lze využít celou řadu zahradních prvků – od prostých deštníků, přes slunolamy, až po rafinované zahradní ploty, které nejen spolehlivě ohraničí pozemek, ale rovněž ho zastíní před nechtěnými pohledy.
Pařížská starostka Anne Hidalgová si nedávno v řece sama zaplavala, aby dokázala, že je voda bezpečná k plavání. Vzhledem k událostem posledních měsíců je to téměř úsměvná snaha – připomeňme si například červnový horor Žraloci v Paříži (v originálu “Sous la Seine”, tedy “Pod Seinou”) či údajnou webovou stránku vytvořenou Francouzi, díky které si kdokoli v blízkosti Seiny mohl přesně naplánovat kdy do řeky vypustit… cokoli, co vypustit chtěl, aby dárek doplaval na místo určení ve chvíli, kdy se budou politici koupat.
Zeleně, která může způsobit škody na konstrukcí, je celá řada. Ať už mluvíme o kořenech velkých stromů, koříncích náletů, které se zachytily a začaly růst, kde neměly, nebo vlhkosti, kterou mohou zadržovat. Každý z nás nepochybně už s nějakou takovou zelení bojoval, ať už se jednalo o neposedný stromek nebo bujný břečťan.
Výběr venkovní dlažby je velmi specifický a rozhodně by pro nás nemělo být nejdůležitější, zda se designově a vzhledově hodí do naší vize. Dlažbu musíme přizpůsobit jejímu konkrétnímu využití a umístění, protože jinou dlažbu pořídíme na terasu, do zápraží, altánu nebo kolem bazénu. Jak tedy vybrat dlažbu dle specifika plánovaného využití a jejího umístění?
Léto a nečekané bouřky a silné přeháňky, které v letních měsících v posledních letech vídáme, jsou velkou zkouškou pro okapy – zejména pro jejich správné provedení, průchodnost a údržbu. A tak přestože léto není právě obdobím, kdy bychom měli mít čištění okapů jako prioritu našeho zahradního seznamu, měli bychom si alespoň ujasnit jaký je správný postup a na co nesmíme zapomenout, kdyby náhodou deště odhalily, že je někde problém…
Betonovat lze za každého počasí. Ať už potřebujeme vybetonovat menší plochu, připravit základy, ztracené bednění, stropy nebo jinou velkou či malou část konstrukce, počasí není náš největší nepřítel. Tím je nedůslednost při dodržování technologických postupů. Jak je to tedy s betonováním za extrémně vysokých teplot v letním období?
Vedro je něco, s čím lidé zápasí od pradávna, a to nejen kvůli vlastní potřebě se ochladit, ale také z důvodu dlouhodobého skladování potravin. Každá kultura má přitom vlastní důmyslné metody, jak udržovat objekty chladné – a tyto metody, bohužel, často závisí přímo na lokálních podmínkách.
Součástí letních měsíců je i posezení na zahradách nebo dvorcích našich domů. A protože co Čech, to kutil, nepochybně máme na každý na zahradě trochu toho betonu, kterým jsme si vypomohli při tvorbě zpevněné plochy, podkladu terasy, kotvení slunečníku nebo tvorbě schodů. Beton ovšem, jako všechny materiály na světě, podléhá degradaci.
Zajímavou alternativou k již probírané ovčí vlně a slámě, kterou lze potenciálně získat z lokálních zdrojů a není třeba při tom stříhat ovce, je izolace lněná, případně konopná. V obou případech se přitom opět jedná o materiály prověřené letitou praxí, která sice možná není tesána do současných norem, ale rozhodně ji měli otestovanou naši předci, pro které byly přírodní izolanty prakticky jediným, dostupným řešením, jelikož průmyslové materiály ještě neexistovaly.
Sláma je materiál, který se ve stavebnictví standardně nevyužívá, v poslední době o něm přesto slyšíme stále častěji a častěji, zejména v souvislosti se stavbou z přírodních, nezávadných materiálů. A proč také ne? Sláma je historicky prověřený materiál, který i po stovkách let stále nacházíme například v konstrukcích stropů.
