Sláma je materiál, který se ve stavebnictví standardně nevyužívá, v poslední době o něm přesto slyšíme stále častěji a častěji, zejména v souvislosti se stavbou z přírodních, nezávadných materiálů. A proč také ne? Sláma je historicky prověřený materiál, který i po stovkách let stále nacházíme například v konstrukcích stropů.
Čím teplejší je počasí, tím palčivější je i otázka „Kdo proboha vymyslel, že z PET lahví nejde sundat víčko?“. Víčka připevněná k PET lahvím už se stala terčem celé řady komentářů i nechtěných vtipů – a nejednoho z nás přinejmenším otrávila. A, ruku na srdce, kolik z nás víčko jednoduše neodtrhne, protože se pojistka plete do cesty a lahve je mnohem komplikovanější opětovně uzavřít?
Ovčí vlna se řadí mezi izolační materiály s celou řadou možných využití, mezi běžně prodávanými výrobky je ovšem méně známá, méně doporučovaná – a cenově méně dostupná, protože je pro své vlastnosti a zdroje o něco dražší než běžně používané alternativy.
Žádná zahrada není kompletní bez vodního prvku. Vodní prvek ochlazujee vzduch, nabízí osvěžení pro zvířata a ptáky, kteří na zahradě najdou útočiště, poskytuje pastvu pro oko a všeobecně elevuje celkový vzhled zahrady.
Globální produkce vína dosáhla v roce 2023 historického minima a na vině může být změna klimatu – mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) uvádí, že nápoj dosáhl nejnižší úrovně od roku 1962. Tato organizace má 50 členských států, které představují 75 % světové plochy vinic. Odborníci obviňují „extrémní podmínky prostředí“, včetně sucha a požárů, které vedly k sestupnému trendu výroby.
Ročně vzniká odhadem šest milionů tun použité kávové sedliny. Většina jde na skládku, kde vzniká metan a CO2, nebo se spaluje s cílem získání energie. Ani jedno z řešení však není optimální, jelikož použitá kávová sedlina je stále bohatá na sloučeniny (přestože už ne na chuť, aby se dala opětovně použít při vaření kávy). S ohledem na tato fakta je skládkování nebo pálení zjevným plýtváním vedlejším produktem.
Výzkumníci zjistili, že lidé vystavení vyšším úrovním umělého venkovního světla v noci měli o 43 % vyšší riziko rozvoje cerebrovaskulárních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří byli vystaveni nejnižší úrovni. Cerebrovaskulární onemocnění zahrnuje mrtvici a další stavy ovlivňující průtok krve mozkem. Studie se zúčastnilo více než 28 000 lidí žijících v čínských velkoměstech.
Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.
Ještě na přelomu roku médii kolovala informace, že dle směrnice EU se chystá zákaz výroby, koupě a provozu plynových kotlů. Tato informace čerpala z cíle Evropské unie dosáhnout uhlíkové neutrality, s prvním mezníkem v roce 2030, do kterého bychom měli dosáhnout 49 % podílu obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 %.
Do konce loňského roku, tedy roku 2023, platil ohledně veškerých stavebních prací a povolení Zákon č. 183/2006 Sb. Zejména v paragrafu 79 jsme se pak mohli dočíst veškeré podrobnosti o stavbách, které nepotřebovaly rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas. To se ale s prvním lednem 2024 změnilo, protože v platnost vstoupil nový Stavební zákon, tedy Zákon č. 283/2021.
Evropským stromem roku 2024 se na slavnostním ceremoniálu v Evropském parlamentu stal 200letý buk na jihozápadě Polska. Je to již třetí rok v řadě a celkově počtvrté, kdy v soutěži zvítězil polský strom.
Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu – ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Mezi zásadní otázky ohledně recyklace tak lze zařadit například: jak jsou na tom jednotlivé země v nakládání s odpady? Kolik odpadu se vyprodukuje a recykluje na obyvatele v Evropě? A které evropské země nejvíce recyklují?
Světová zpráva o kvalitě ovzduší, zveřejněná koncem března, čerpá z dat z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích, územích a regionech. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo zjištěno, že 124 z nich porušuje bezpečné úrovně PM2,5 (jemné částice).
Většinu majitelů jezírek již jistě napadlo, jak – a hlavně kdy – přistoupit k přípravě a úpravě zahradního jezírka pro hlavní sezonu. Pokud zimujeme vypuštěné jezírko, pak samozřejmě není co řešit, pokud ovšem známe šikovný trik s plastovými lahvemi a zimujeme jezírko napuštěné, pak nás čeká několik nutných úkonů, které je třeba provést, než můžeme jezírko označit za provozuschopné.
Pokrok lidské civilizace, zejména pak v době průmyslové revoluce, byl často vykoupen čistotou vzduchu, který lidé ve městech dýchali. Hustý, zelený, toxický smog byl každodenní součástí života lidí – dokud nedošlo k potřebným inovacím, které zajistily čistší provoz výroben, továren i jednotlivých strojů, potažmo motorů aut. Nyní se však objevila obava, že přechod lidstva na elektromobily by část z tohoto pokroku mohl zvrátit.
