Působil v developerské společnosti, stál u zrodu Institutu a plánování rozvoje hlavního města Prahy, je členem Sdružení pro architekturu a rozvoj i dalších organizací v Evropě. S Tomášem Ctiborem jsme si povídali o tom, proč založil platformu 4ct a co je pro městský rozvoj a budování nových čtvrtí klíčové.
Již třetím rokem se v posledním vydání časopisu ASB v roce věnujeme tématu udržitelnosti. Ani letos tomu nebude jinak. Každoročně je také součástí závěrečného vydání přehled nejzdařilejších realizací oceněných v České ceně za architekturu. Věnovat se však budeme i dopadům energetické krize, nedostupnému bydlení, představíme množství domácích i zahraničních realizací a nabídneme zajímavé analýzy.
Obyvatelé Hamburku, Kodaně, Štětína či Budapešti si hudbu vychutnávají v moderních špičkových sálech světové architektury. U nás je poslední postavenou koncertní síní Dvořákova síň v pražském Rudolfinu z roku 1885. V přípravě jsou však hned tři mimořádné projekty, které nás mohou vrátit na kulturní mapu Evropy.
Hlavním tématem letošního pátého čísla časopisu ASB jsou nové městské čtvrti. Přinášíme vám i dva konkrétní příklady připravovaných projektů v Brně a Ostravě. Nechybějí realizace typologicky zaměřené na kancelářské a komerční budovy, ale také bytové domy. Tedy mix funkcí, který je i pro funkční čtvrť klíčový.
Branka, schránka, rozvaděč. Jak spojit zdánlivě neslučitelné funkce? S jednatelem společnosti JAP FUTURE Petrem Paksi, krajinářským architektem Jakubem Fingerem z ateliéru Partero a architektem Ondřejem Chybíkem ze studia CHYBIK + KRISTOF jsme si povídali o úspěšné novince na trhu.
Proč není novelizace stavebního zákona důvodem k radosti? Co přinese Praze nový Metropolitní plán? Jak pokračují přípravy městského nájemního bydlení? Nejen o tom jsme mluvili s 1. náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petrem Hlaváčkem.
Tématem letošního čtvrtého čísla časopisu ASB jsou kulturní projekty. V aktuální ekonomické situaci se totiž často jako první omezí investice právě do těchto staveb. Avšak je to právě kultura, která je nositelem historie, identity místa a která podněcuje sounáležitost a kreativitu v nás samých. Výběr realizací si proto klade za cíl představit soudobé projekty kulturních staveb, které se v poslední době podařilo úspěšně realizovat a které se staly významným stimulačním milníkem rozvoje lokality.
Pražské Masarykovo nádraží je poněkud zapomenutým místem s pozoruhodnou historií, jehož přilehlé veřejné prostory dlouho chátraly. Probíhající výstavbou a plánovanými úpravami by se měl prostor transformovat na nové živé náměstí.
Co podmiňuje kvalitu veřejného prostoru u developerských projektů? Nejen o tom jsem si povídala s krajinářskou architektkou Štěpánkou Endrle (Šmídovou), jejíž ateliér se již dvacet let věnuje široké škále projektů velkého i malého měřítka.
Koncert Jihočeské filharmonie, mezinárodní agrosalon Země živitelka, konference, výstavy i plesy. Tento rozmanitý kulturní program dokáže od loňského roku hostit zrekonstruovaný Národní pavilon Z, jehož původní minimalistickou krásu obnovil architektonický ateliér A8000.
Aktuální vydání časopisu ASB je tentokrát věnováno veřejnému prostoru a občanské vybavenosti v developerských projektech. O developerských projektech se totiž ne vždy mluví v superlativech. Ať už mezi architekty, municipalitami nebo širší veřejností. Příčin je celá řada. V mnoha ohledech se jejich úroveň zvyšuje, stále je však na čem pracovat. Představíme právě takové příklady dobré praxe.
Jak funguje spolupráce mezi architekty a designéry? Jak se odlišuje poptávka u českých a zahraničních klientů? S královnou českého designu Lucií Koldovou jsme si povídali u příležitosti deseti let fungování jejího studia a probíhající výstavy Lightness v Moravské galerii.
Zdařilé realizace v Litomyšli se stávají už jakýmsi předem očekávaným pravidlem. Úpravy litomyšlského nábřeží od architektů Rusiny a Freie jsou však přesto něčím překvapivě výjimečné. Vycházejí z potřeb místních obyvatel a kultivují zažité představy o tom, jak může vypadat prostor dětských her.
