Matěj Beránek

Nejnovější vydání časopisu ASB 5/2024 se detailně věnuje dynamice českého developmentu a klíčové otázce spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Čtenáři v něm naleznou analýzu současné situace, která ukazuje, jak problematická tato spolupráce může být a jaké výzvy před námi stojí. Výrazným tématem je vzájemná stigmatizace mezi developery a městy, která často ztěžuje nalezení společného řešení pro budoucí podobu měst a veřejného prostoru.

Do luxusního rekreačního střediska na břehu Orlíku se nejprve sjížděly špičky komunistické strany, po revoluci zase mafiáni. Přísně utajený areál vyprojektovali čeští architekti přímo ve vězení a navzdory mnoha paradoxům patří mezi to nejlepší z československé architektury poválečné éry.

V novém čísle časopisu ASB se zaměřujeme na téma nových městských čtvrtí. Ačkoli se o podobných projektech často mluví ve spojitosti s největšími městy, stále častěji vznikají i v menších obcích. V Česku se rozmáhají komplexně řešené urbanistické a architektonické projekty, které jsou výsledkem velkých soutěží. Tento trend je povzbudivý, protože zdařilé realizace jsou klíčem ke změnám v celé stavební typologii.

Sportovní šílenství letos nebere konce, po euforickém mistrovství světa v hokeji jsme se ocitli v sousedství vřavy fotbalového Eura a na dveře už klepe letní olympiáda. Všichni, kdo máme k tématům architektury blízko, se nevydržíme koukat jen na sportovní výkony samotné, ale detailně pozorujeme jejich kulisy a zajímáme se o příběhy sportovišť i o dopady velkých šampionátů na daná města.

S technickým ředitelem značky Fermacell Jaroslavem Benákem o dvou dekádách práce se sádrovláknitými, cementovláknitými a vláknocementovými deskami, jejich konkurenčních výhodách a důvěře klientů.

Malé středočeské město ukrývá pozapomenutou stavbu nejvýznamnějšího českého architekta poválečné éry. Kulturní dům Karla Pragera, od jehož narození uplynulo loni v srpnu sto let, dosud stál mimo pozornost odborníků i fanoušků. S fotografem Radkem Úlehlou jsme se proto vydali tuto brutalistickou stavbu s úchvatnými dochovanými interiéry vůbec poprvé uceleně zdokumentovat.

Při přemýšlení o udržitelné architektuře nejde jen o to, jaké zvolíme technologické postupy a architektonická řešení, ale jakým stylem sami žijeme, tvrdí francouzský architekt Mathew Wiggett z kanceláře Valode & Pistre. Jak se snaží o výzkum a co jim přináší projektování v zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Čína?

České Budějovice si dlouhodobě uvědomují, jak důležité je koncepčně pracovat s řekou. Dokazuje to i nedávné dokončení revitalizace městského parku Dukelská, která umožňuje místním přímý kontakt s vodou a posiluje reprezentativní atmosféru důležité lokality v rámci celého města.

Radek Ondruch začal v devadesátých letech u tesařských prací, dnes vede jednu z nejrespektovanějších konstrukčních firem, která stojí za řadou známých staveb v Česku i v zahraničí. Proč je podle něj nutné podporovat české dodavatele a výrobce? A jak vnímá současný boom dřevostaveb?

Téma řeky a obecně vody doprovází práci Martina Krupauera už po tři dekády. Jako třicátník spolupracoval s Jeanem Nouvelem na administrativní stavbě stojící přímo na Vltavě, dnes vede tým stojící za projektem Vltavské filharmonie. Kromě Prahy je úzce spjat s Českými Budějovicemi, pro které se svým ateliérem A8000 vypracoval studii toho, jak má město pracovat s vodními toky.