Ukázka moderní architektury, která vás všemi smysly vtáhne do sebe a pohltí. Takový imerzní prožitek slibuje realizovaný projekt zbrusu nové hudební instituce stojící v Budapešti. Mistrovské dílo, pod nímž je podepsán pařížsko-tokijský ateliér Sou Fujimoto.
Naprosto nepřehlédnutelný svou rozlohou, formátem pojetí, hloubkou a především svým nosným obsahem. Národopisné muzeum v Budapešti, slavnostně otevřené letos v květnu, nyní patří k architektonicky nejvýraznějším stavbám celého evropského kontinentu.
Rozostřený a zrcadlovou fasádou zjemnělý obrys Depotu, nového depozitáře u rotterdamského muzea Boijmans Van Beuningen, v sobě nese myšlenku současně prostou, fascinující a zároveň inovátorskou. Inspirují se prací studia MVRDV i další muzea a galerie?
Obří sloupořadí členitých útesů měří na výšku 7,5 metru a váží 57 tun. I proto nazvat autorský projekt týmu Studia Federica Díaze jen skulpturou je v kontextu objemu a váhy až přehnaně zjednodušující. Připomíná zvětralý skalní masiv, vypadá, jako by tu stál od nepaměti. Co ale znamená?
Velkoryse členěný prostor, netradiční pojetí členěného interiéru a vestavěná knihovna, kterou si zamilujete. Práce na téhle zakázce si vyžádala čas, a výsledku to jen prospělo. Stavební záměry totiž vyzrávají, stejně jako majitelé nemovitostí.
Výhled na město obvykle rámují okna nemovitosti, předěl mezi světem uvnitř a venku je zřejmý. Tady je přítomnost města nedílnou součástí interiéru. A způsob, jakým scenérie z okolní metropole proniká dovnitř Penthouse, je skutečně podmanivý.
Kus deštného pralesa z divoké Amazonie přímo na pařížském bulváru. Takový je přínos brazilsko-francouzského studia Triptyque, jež se pokusilo propojit přírodu, umění a lidské zdraví s nepříliš pohostinným prostředím metropole.
Budovy mají paměť a nenápadná dřevem roubená chalupa, stojící jako jeden z posledních domů za Horní Polubným v Jizerských horách, má rozhodně na co vzpomínat. Však už jí je přes 130 let. Mjölk architekti se postarali o to, aby své příběhy mohla předávat dalším generacím obyvatel.
Šedesát devět nebo také Mezonet 69 byl loni bezkonkurenčně vítězným projektem. Získal totiž hlavní cenu v sedmém ročníku soutěže Interiér roku, a zrovna tak dominoval v kategorii Rekonstrukce. Proto se na něj vyplatí podívat hezky zblízka.
Touha za každou cenu už bydlet ve vlastním často zvítězí nad rozumem. Proto se tak výtečně daří produkci v místě často naprosto nelogických domů na klíč, unifikovaným projektům z katalogů. Pro pořizovatele je to nejsnazší řešení. Jen zajistí hypotéku, vyplatí sumu a vyplaví endorfiny, než je dílo hotové k předání. Jde to vůbec jinak?
Polootevřený a přesto ve svých rysech kompaktní, kryjící se zelenou střechou k nenápadnosti a přitom nepopiratelně objemný. Každá snaha podchytit Flow House, autorský projekt architektů z ateliéru Platforma Architekti, nějakým zobecňujícím popisem, zkrátka proteče mezi prsty. Nestaví se proti proudu, jen zvolna plyne. Stéká ze svahu a svým tokem rámuje obraz pohody.
Pokud bychom úspěšnost realizací poměřovali jen velikostí zastavěné plochy, projekt z Prahy 10 by nejspíš nezabodoval. Koneckonců, ateliér re:architekti studio k parametrům stávajícího objektu přidali jen něco kolem 90 centimetrů. Jenže i necelý metr navíc může nabídnout více prostoru k životu.
Projekt Gleis 21, přezdívaný jako Dům v Grätzel, nevytváří pouze přemostění mezi nově vznikající čtvrtí Sonnwendviertel, hlavním nádražím a zbytkem 10. vídeňského obvodu, ale je zároveň kooperativním prostředkem rozvoje celé oblasti. Na jeho směřování se totiž podílí celá místní komunita.
Že se magii vaření piva na soutoku Mže a Radbuzy daří, je věc známá. Tekuté zlato z Plzně je světově proslulé. Zdejší minipivovar Proud jde ale svou vlastní cestou, a svou identitu rozvíjí i po architektonické stránce. Třeba tím, že svou chmelenou produkci zajišťuje z nově rekonstruované budovy staré elektrárny.
