Almanach: Spotřebitelské ceny prudce rostou. Inflace je nejvyšší od roku 2008

Letos zažívá Česko inflační šok. Na rozdíl od roku 2020 ale letos rostou ceny ve všech zemích Evropské unie a zvýšené inflační tlaky lze očekávat i v následujících měsících. Centrální banky včetně české budou na vývoj reagovat postupným zvýšením úroků, a tím ceny peněz.

Na konci prázdnin dosáhla míra inflace nejvyšší úrovně od konce roku 2008. Růst cen vykázaly všechny oddíly spotřebního koše. Nejvyšší tempo zaznamenaly ceny za bydlení. Míra inflace podle analytiků v následujících měsících zřejmě nepoleví, protože se v ní projeví očekávaný růst regulovaných ceny energií pro domácnosti.

V srpnu dosáhlo meziroční tempo růstu cen 4,1 % a překonalo očekávání analytiků, kteří v průměru odhadovali stagnaci ve vývoji růstu cen na červencových úrovních 3,4 %. Vývoj inflace byl v srpnu o to překvapivější, že naposledy čtyřprocentní hranici překonala v listopadu 2008. Tehdy dosáhla 4,4 %.

„Na vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 procenta a ceny služeb o téměř pět procent,“ uvedla k srpnovému zrychlení meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavla Šedivá.

Vzrostla poptávka, vzrostly ceny

V kategorii nákladů na bydlení se projevil nejvíce meziroční růst cen vodného a stočného o 5,5 %, nájemného o 2,5 % a ceny výrobků i služeb pro běžnou údržbu domácností o 7 %. Inflační tlak těchto podskupin nákladů na bydlení zčásti zchladil dočasný sezonní pokles cen elektřiny o 3,4 % a plynu o 4,7 % ve srovnání s loňským srpnem.

Rostly také ceny potravin a pohonných hmot. Ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích se odrazily od loňských poklesů vyvolaných pandemií. V srpnu meziročně stouply téměř o pětinu, uvedl ČSÚ. Vyšší ceny pohonných hmot se projevily ve vyšších cenách letních dovolených. K tomuto přispěl i prudký nárůst poptávky po zájezdech a turistickém ubytování, která byla během lockdownů a souvisejících cestovních restrikcí proti šíření koronaviru značně omezena.

Prudké zdražování je ale logickým důsledkem pumpování levných peněz do ekonomik na celém světě ze strany centrálních bank, které se tak snažily v době pandemie zabránit hospodářské krizi. Současně ale protipandemická omezení vedla ke zpomalení výroby a následné dostupnosti dostatečného množství výrobků na trhu.

ČNB zvyšuje úrokové sazby

V Česku se míra inflace vyšvihla nad horní hranici takzvaného toleranční pásma mezi jedním a třemi procenty, ve kterém se Česká národní banka snaží růst spotřebitelských cen udržet. ČNB tak bude pravděpodobně pokračovat ve zvyšování svých základních úrokových sazeb. Zatímco loni centrální banka svou základní dvoutýdenní repo sazbu (2T repo) v rychlém sledu snížila na 0,25 % z 2,25 %, letos je vývoj opačný.

V červnu a srpnu centrální banka tuto úrokovou míru postupně zvýšila na 0,75 %. Mnozí členové bankovní rady nyní avizují připravenost měnovou politiku dál zpřísňovat. Podle některých analytiků lze již v září očekávat zvýšení 2T repo sazby o 0,5 procentního bodu na 1,25 %.

Toto potvrzuje i komentář Petra Krále, ředitele sekce měnové politiky ČNB. „Srpnový meziroční růst spotřebitelských cen byl o jeden procentní bod rychlejší, než předpovídala aktuální prognóza ČNB,“ uvedl. „Zveřejněná data představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB, které jde ve směru výraznějšího nárůstu úrokových sazeb ve srovnání s dosavadním výhledem.“

Podobně v rozhovoru pro Český rozhlas reagoval člen bankovní rady banky Vojtěch Benda: „Naše prognóza ukazuje, že potřebujeme zvyšovat sazby poměrně svižně. Z toho plyne, že velmi pravděpodobně může na některém příštím měnově-politickém jednání převážit názor pro vyšší zvýšení úrokových sazeb než o klasických 25 bazických bodů.“

Snižuje se dostupnost hypoték

Růst ceny peněz se projeví ve vyšších nákladech na obsluhu firemních dluhů a pro širokou veřejnost se tak sníží dostupnost hypoték na bydlení i dalších úvěrů. Spolu s růstem cen stavebních materiálů a práce se tak budou muset stavební firmy vyrovnat s celkově vyššími provozními náklady. V oblasti rezidenčního bydlení by tak mohlo dojít k postupnému ochlazení nyní stále velmi vysoké poptávky. To by zčásti ale mohl kompenzovat růst zájmu o nájemní bydlení.

Inflační tlaky by ovšem mohla omezit posilující koruna, která by tak snížila výdaje na zboží z dovozu. Právě rostoucí úrokový rozdíl mezi Českem a zeměmi eurozóny by mohl přispět k dalšímu posilování koruny, která bude z pohledu zahraničních investorů do deviz atraktivnější než euro. Zčásti to bylo patrné již během prázdnin, kdy koruna vůči euru a dolaru ve srovnání s vývojem v minulém roce posílila výrazněji. Podle ČSÚ tak silnější koruna vedla ke zpomalení tempa růstu cen v zahraničním obchodu. V červenci vzrostly vývozní ceny o 3,1 %, zatímco dovozní ceny o 2,4 %.

Pro celkový vývoj českého hospodářství bude ale významné, nakolik se inflační tlaky a s nimi spojené zdražení úvěrových nástrojů projeví na výkonnosti firem a také domácností. Během několika let rekordně nízkých úrokových sazeb míra zadluženosti podniků i jednotlivců postupně rostla. Rostoucí úroky tak povedou k přesunu větší části peněz, které mají podniky i domácnosti k dispozici, směrem k obsluze a splácení jejich dluhů.