Byty místo zeleně? Brňané se bouří proti developerskému projektu
Stovky obyvatel brněnské městské části Maloměřice se bouří proti plánované výstavbě bytového komplexu u řeky Svitavy, konkrétně v lokalitě podél Parkové a Kusákovy ulice. Na podporu svých požadavků sepsali petici, kterou podepsalo 2464 lidí.
Petice žádá, aby se území zachovalo jako zeleň a sloužilo například pro městský park nebo přírodní areál, který by mohl zároveň fungovat jako prostor pro rozliv vody při povodních.
O problému jednali v prosinci také zastupitelé města, ale žádné rozhodnutí zatím nepřijali. Starostka Maloměřic a Obřan Ludmila Kutálková, která iniciativu místních podporuje, věří, že se podaří najít kompromis. „Po Novém roce budeme pokračovat v jednáních s developerem a hledat cestu, která by alespoň částečně odpovídala našim představám,“ uvedla.
Záplavové území a protipovodňová opatření
Jedním z klíčových bodů sporu je umístění plánovaného projektu v záplavovém území. Podle současné legislativy zde není možné stavět bez vybudování protipovodňové ochrany. Developer Tomáš Kaláb, jehož firma o realizaci projektu usiluje téměř deset let, plánuje ochranu zřídit. Kritici však namítají, že navržená opatření by sice ochránila samotný stavební pozemek, ale mohla by zhoršit situaci na sousedních parcelách.
Další obavy místních se týkají dopravní situace, která by se po dokončení projektu mohla výrazně zhoršit. Důraz kladou také na zachování charakteru břehu řeky Svitavy a jeho přírodního rázu.
Jednání o směně pozemků
Signatáři petice navrhují, aby město zahájilo jednání o směně pozemků s developerem. Vedení Brna sice na petici reagovalo, ale upozornilo, že zatím neexistuje konkrétní návrh, jaké pozemky by měly být směněny a za jaké. „Město obvykle nenabývá stavební pozemky za účelem, aby se na nich nestavělo,“ uvádí magistrát s tím, že využití pozemků určují platné územní plány.
Nový územní plán, který by měl začít platit od února, počítá s využitím sporné lokality pro rozvoj bydlení. Současně však stabilizuje a rozšiřuje plochy zeleně v okolí – aktuálně zde územní plán zajišťuje 11 hektarů zelených ploch a dalších šest hektarů je vymezeno pro jejich rozvoj.
Developer Kaláb připustil možnost kompromisu. „Jsme otevřeni jednání, včetně návrhů na méně intenzivní výstavbu, než umožní nový územní plán,“ řekl. Už dříve firma projekt přepracovala, když snížila jeho rozsah. Jednání mezi městem, místními obyvateli a developerem tak zůstávají otevřená, přičemž všechny strany doufají v nalezení přijatelného řešení.
