Odložte účinnost stavebního zákona, tlačí samosprávy na novou sněmovnu
Sdružení místních samospráv (SMS) se obrátí na nově zvolené poslance s výzvou k odložení účinnosti nového stavebního zákona. Úpravu zákona schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, pod kterým budou jednotlivé stavební úřady organizované.
Znění zákona má řadu kritiků, kteří po víkendových volbách ve Sněmovně posílili. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sdělila, že odložení účinnosti zákona v době krize bydlení by bylo nezodpovědné.
Volby však vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), s koalicí Pirátů a Starostů bude mít ve Sněmovně většinu 108 mandátů. Obě koalice již před volbami avizovaly, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, stavební zákon změní.
Podle vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) má nová úprava zákona zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Odpůrci zákona ale tvrdí, že státní správa se vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje.
Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny začnou platit od 1. ledna příštího roku. Několik paragrafů zákona mělo ale účinnost už druhý den po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Patří mezi ně ustanovení o stavebních uzávěrách vydaných podle starší stavební legislativy.
Odložte účinnost zákona o 18 měsíců
„Budeme usilovat o to, aby účinnost zákona byla odložena alespoň o osmnáct měsíců. To je minimální doba nezbytná pro to, aby byla současná podoba stavebního zákona upravena a zohlednila návrhy předkládané v předchozích měsících. Ty mají za cíl zmírnit negativní dopady stavebního zákona na funkčnost stavebního řízení, na lidi v regionech i na státní rozpočet, na něž jsme dlouhodobě upozorňovali,“ uvedl předseda SMS Stanislav Polčák.
Sdružení pověřilo svou místopředsedkyni a opětovně zvolenou poslankyni Věru Kovářovou (STAN), aby zmíněné kroky iniciovala ve spolupráci s dalšími poslanci, kteří se dlouhodobě zabývají stavební legislativou. Kovářová uvedla, že na záměru zjednodušit a zrychlit stavební řízení nehodlají kritici nic měnit.
„Budeme ale usilovat o to, aby úprava stavební legislativy nepoškodila oprávněné zájmy samospráv ani plynulost stavebního řízení,“ řekla. Věří, že v nové Sněmovně najdou pro změny pochopení. „Senát dal svůj názor na současný stavební zákon najevo velmi jasně, když ho v červenci jednomyslně odmítl,“ připomněla.
Odklad způsobí problémy, oponuje ministerstvo
Odklad účinnosti zákona o 18 měsíců by ale podle ministryně Dostálové nic nevyřešil, navíc by způsobil problémy. „Pokud by mělo dojít ke změně struktury stavebních úřadů a k dalším změnám, včetně nového změnového zákona, odhadujeme proces na nejméně dva až čtyři roky,“ sdělila k možným úpravám zákona.
„Nejdůležitější strategické infrastrukturní stavby v zemi blokuje v tuto chvíli tzv. systémová podjatost a země trpí krizí dostupného bydlení. A to se bez nového stavebního zákona vyřešit prostě nedá,“ doplnila.
Odklad by měl podle ministryně i vážné finanční dopady. „Šlo by především o ušlé zisky, a to jak na straně soukromého sektoru, tak veřejného, například v podobě nepostavených dálnic a prodražování staveb v čase, což pocítí každý občan,“ uvedla.
Odložení účinnosti zákona požadovala v září rada Asociace krajů. Připojila se tak k iniciativě Pardubického kraje. „Podporujeme, aby došlo k odložení účinnosti stavebního zákona, protože jsme přesvědčeni, že proces v téhle chvíli rozhodně není připraven tak, aby začal fungovat v časových termínech, které nový legislativní rámec tomu dává,“ uvedl tehdy předseda rady a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
