Současná situace na trhu s bydlením v Česku je pro mnoho lidí stále náročná. Podle Indexu budoucnosti bydlení, který dnes zveřejnila Komerční banka, osm z deseti Čechů považuje pořízení vlastního bydlení za nedostupné. Více než 88 procent lidí je přesvědčeno, že se v blízké budoucnosti situace nezlepší. Hlavními překážkami jsou vysoké ceny nemovitostí a rostoucí náklady na stavební práce a materiál, které vytvářejí tlak na dostupnost bydlení.
V roce 2024 se trh s nemovitostmi v České republice stabilizoval a začal vykazovat pozitivní trend. Zatímco nabídka nových bytů zůstávala omezená, poptávka po nich rostla, což vedlo k dalšímu růstu jejich cen, především v hlavní metropoli.
Od února 2025 došlo v programu Nová zelená úsporám k několika významným změnám, které mají za cíl zjednodušit proces žádostí a zvýšit dostupnost finanční podpory pro širší okruh žadatelů.
V roce 2024 došlo k výraznému zpomalení výstavby nových kancelářských prostor v České republice. Situace není omezena pouze na hlavní město, ale i na další velká města jako Brno a Ostrava. Podle analýzy realitně-poradenské společnosti Colliers, která byla poskytnuta ČTK, loni v Brně a Ostravě vznikly pouze minimální nové plochy, což podtrhuje stagnující trend na českém kancelářském trhu.
Rozšiřování dálniční sítě a modernizace železnic v Česku vedly k výraznému růstu cen nemovitostí v jejich blízkosti. Na některých místech se ceny bytů a rodinných domů zvýšily za pět let až o třetinu, pozemky pak zdražily o pětinu. Vyplývá to z analýzy realitní služby Bezrealitky.cz. Lepší dopravní dostupnost zároveň zvýšila atraktivitu některých rekreačních nemovitostí, o které dříve nebyl zájem.
Větší kancelářské projekty by se v Praze mohly objevit nejdříve v letech 2027 až 2029. Důvodem je dlouhý a komplikovaný proces schvalování stavebních záměrů, který prodražuje jejich realizaci. Výstavba nových administrativních budov se tak pro mnoho investorů stává finančně méně atraktivní. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Savills, podle níž se český kancelářský trh stává méně konkurenceschopným ve srovnání se zeměmi, kde jsou povolovací procesy rychlejší, jako například v Polsku.
Ceny nemovitostí v Česku loni vzrostly v průměru o 10,7 procenta a prodeje se meziročně zvýšily o 34 procent. U novostaveb byl růst ještě výraznější – jejich prodej posílil o 51 procent. Trh se tak postupně vrací na úroveň před krizí v roce 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
Měsíční splátky hypoték a nájmy v Česku se po několika letech začínají opět přibližovat. Přestože je finančně stále výhodnější bydlet v nájmu, v některých regionech s nižší poptávkou po bydlení se hypotéka stává atraktivnější alternativou. Výhodou vlastního bydlení je budování majetku a finanční jistota ve stáří, zatímco nájem poskytuje větší flexibilitu.
Obchodní centrum Palladium v centru Prahy je na prodej. Jeho současný majitel, německá investiční společnost Union Investment, se podle informací Hospodářských novin pokouší nemovitost prodat za přibližně 700 milionů eur, tedy zhruba 17,5 miliardy korun. Společnost tak reaguje na oživení maloobchodního trhu po pandemii, které zvýšilo zájem investorů o kvalitní komerční nemovitosti.
Páry v Česku se stále častěji sestěhovávají ne z romantických důvodů, ale kvůli rostoucím nákladům na bydlení. Nájemné dosahuje rekordních hodnot, a tak se hledají způsoby, jak snížit podíl těchto výdajů v rozpočtu domácnosti. Místo stěhování do větších bytů se partneři častěji rozhodují pro společné bydlení v již pronajatých prostorách. Roste také zájem o spolubydlení nebo sdílený pronájem rodinných domů. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Bezrealitky.cz.
Vláda plánuje ještě letos otevřít cestu k investicím penzijních fondů do bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou fondy připraveny vložit do sektoru desítky miliard korun. Změnu má přinést novela zákona, kterou chce vláda prosadit v rámci již projednávaných legislativních úprav.
V menších českých městech a obcích do 50 000 obyvatel by v příštích deseti letech mohly zpomalit růst cen rezidenčních nemovitostí, nebo dokonce dojít k jejich poklesu. Důvodem je demografický vývoj – významnou část bytů a domů zde vlastní lidé starší 70 let. Vzhledem k průměrnému věku dožití v Česku lze očekávat, že v následujících letech se mnoho těchto nemovitostí dostane do dědických řízení, což povede k jejich skokovému nárůstu v nabídce.
Ceny starších bytů a rodinných domů v České republice loni zaznamenaly růst téměř ve všech krajích. Výjimku tvořil pouze Karlovarský kraj, kde ceny rodinných domů stagnovaly.
V druhé polovině loňského roku vzrostl zájem o plně či částečně vybavené nájemní byty v Praze. Tento trend přispěl ke snížení jejich neobsazenosti z 15 na pouhých 6 procent. Většinu těchto bytů vlastní institucionální vlastníci, což zahrnuje společnosti nebo jednotlivce, kteří vlastní více nemovitostí určených k pronájmu.
Pořízení vlastního bytu na hypotéku je pro mnoho Čechů stále méně dostupné než bydlení v nájmu. Rozdíl mezi měsíční splátkou hypotéky a nájemným je nejvýraznější v Praze a Brně.
