Láska až na druhém místě: Páry se sestěhovávají kvůli drahým nájmům

Páry v Česku se stále častěji sestěhovávají ne z romantických důvodů, ale kvůli rostoucím nákladům na bydlení. Nájemné dosahuje rekordních hodnot, a tak se hledají způsoby, jak snížit podíl těchto výdajů v rozpočtu domácnosti. Místo stěhování do větších bytů se partneři častěji rozhodují pro společné bydlení v již pronajatých prostorách. Roste také zájem o spolubydlení nebo sdílený pronájem rodinných domů. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Bezrealitky.cz.

Podle dat z přelomu let 2024 a 2025 dosáhly nájmy nových maxim téměř ve všech regionech. Ve 13 ze 14 krajů došlo k dvoucifernému meziročnímu nárůstu, přičemž nejvýraznější skok zaznamenal Olomoucký kraj, kde se ceny zvýšily o 30 procent. Výrazné zdražení postihlo i Pardubický a Jihočeský kraj (+25 %) nebo Brno (+24 %). Praha hlásí meziroční růst o 15 procent.

S rostoucími cenami se zároveň rozevírají nůžky mezi nájemním bydlením v menších a větších bytech. Nejvyšší náklady na metr čtvereční zůstávají u garsoniér, jejichž pronájem je až o 15 procent dražší než u bytů 2+1 a větších.

Lidé se méně často stěhují, raději setrvávají v původních nájmech

Podle analýzy se také prodlužuje doba, po kterou lidé zůstávají v jednom pronajatém bytě. Zatímco dříve se nájemníci stěhovali v průměru jednou za dva roky a čtyři měsíce, nyní se tato doba prodloužila o více než rok. Důvodem je snaha udržet si výhodnější podmínky sjednané v původních smlouvách, které bývají výrazně nižší než současné tržní ceny.

Při rozhodování o společném bydlení hraje hlavní roli cena, ale mladé páry často zvažují i lokalitu. „Z finančního hlediska je pro ně výhodnější sdílet větší byt s jiným párem než hledat drahou garsoniéru v centru. Stále populárnější jsou také dvougenerační rodinné domy v krajských a okresních městech, kde si lidé rozdělují náklady na nájem,“ uvedl Martin Ponzer, ředitel Bezrealitky.

Bydlení jako stále větší finanční zátěž

Podle loňské Zprávy o dostupnosti bydlení ministerstva pro místní rozvoj vydává průměrná česká domácnost na nájem přibližně 26 procent svého ročního příjmu. Největší finanční tlak pociťují obyvatelé Prahy a méně prosperujících krajů, jako jsou Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký. Náklady na bydlení označuje za velkou zátěž více než pětina domácností, přičemž mezi nejohroženější skupiny patří nízkopříjmové domácnosti (40 %), nájemníci (36 %) a samoživitelé (30 %).

Situace na trhu naznačuje, že hledání dostupného bydlení bude i nadále velkou výzvou, a sdílené bydlení se může stát stále běžnější strategií, jak se vypořádat s rostoucími cenami nájmů.