Milióny lidí bez domova. Uprchlíci z Ukrajiny vytváří tlak na realitních trzích
Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v hostitelských zemích. V Německu, Polsku a v České republice byty chybějí a ceny nájmů rostou. Informuje o tom agentura Reuters.
Od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, tuto zemi opustilo zhruba 4,5 milionu lidí. Více než polovina našla útočiště v sousedním Polsku, kde už žila největší ukrajinská diaspora.
Podle Marcina Janczuka, který pracuje v realitní společnosti Metrohouse Franchise, by polský trh s komerčním ubytováním musel hned přidat půl milionu bytů, aby uspokojil všechny uprchlíky, kteří do země zatím přišli.
„Odhadujeme, že v (polských) největších městech jsou aktuálně ceny nájmů zhruba o 20 procent vyšší než na začátku roku,“ uvedl Janczuk s tím, že příliv uprchlíků je jen jedním z mnoha důvodů nárůstu.
Problémy hlásí i Německo
Sebastian Wunsch z institutu GEWOS, který se zabývá průzkumem trhu s bydlením, říká, že v Německu by se díky náporu ukrajinských uprchlíků mohlo poptávat o 200.000 až 400.000 tisíc bytů více. Největší zájem bude přitom o už nyní přelidněná města. Poté, co Německo během uprchlické krize v roce 2015 přijalo milion uprchlíků, vzrostlo nové nájemné v letech 2015 až 2018 o 3,5 procenta ve srovnání s 2,5 procenta v letech 2011 až 2014, řekl.
O rostoucím zájmu o pronájmy informují i čeští realitní agenti. „Nárůst je několikanásobný,“ řekl Reuters Artem Egorov z realitní kanceláře Chirš. „Jsem vděčná za to, že jsem poznala Petra a Julii,“ cituje agentura uprchlici Julii Saryčevovou, která našla útočiště v pražském bytě.
Do České republiky s 10,7 milionu obyvatel přišlo podle vládních odhadů něco přes 300.000 uprchlíků z Ukrajiny. V Německu představuje počet přijatých ukrajinských uprchlíků jednu osmdesátinu obyvatelstva, v Polsku ale tvoří už více než jednu patnáctinu.
S tím, jak se válka vleče, není jasné, kdy by se uprchlíci, z nichž většinu tvoří ženy, děti a starší lidé, protože muži pod 60 let museli zůstat a bojovat, mohli vrátit. Není ani jasné, v jakém stavu jejich domovy budou. Vzniká tak potřeba řešit jejich bydlení dlouhodobě.
Údaje sice potvrzují vyšší tlak na ceny nemovitostí a nájmů, ale také ukazují, že uprchlíci v konečném důsledku ekonomikám hostitelských zemí prospívají. Řeší nedostatek pracovních sil, zakládají firmy a přispívají k výběru daní, uzavírá agentura Reuters.
