S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je ode dneška zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10.000 až 45.000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.
Rodinné domy v letošním druhém čtvrtletí zdražily mezičtvrtletně o 1,5 procenta. Vyšší růst cen byl naposledy v posledním čtvrtletí 2022. V meziročním srovnání jejich cena vzrostla o 3,2 procenta.
V Česku je v průměru třeba 13,3 hrubých ročních mezd na pořízení vlastního nového bytu. To je nejvíce z celé Evropy. Praha je zároveň v tomto ukazateli druhou nejméně dostupnou evropskou metropolí po nizozemském Amsterodamu. Vyplývá to z dat Property Indexu technologicko-poradenské společnosti Deloitte.
Stále více Čechů vyhledává úsporná řešení bydlení a při koupi vlastní nemovitosti se zaměřují na její energetickou náročnost. Tento trend evidují tři čtvrtiny z 51 developerských společností. Podle zbývající čtvrtiny developerů ale energeticky úsporná řešení navyšují cenu nemovitosti, která je pro mnohé klienty jedním ze zásadních faktorů při rozhodování o koupi.
V druhém čtvrtletí se v České republice prodalo meziročně o 23 procent více bytů a o 27 procent více rodinných domů. Nejvíce bytů se prodalo v Praze a domů ve Středočeském a následně Jihomoravském kraji. Vyplývá to analýzy portálu Valuo.cz.
Počet lidí, kteří si pořizují byt v novostavbách na hypotéku, letos opět vzrostl. Nový byt si přes úvěr letos pořídila třetina lidí, loni to bylo 28 procent a v roce 2022, kdy se český realitní trh nacházel v krizi, to bylo 11 procent. V letech 2020 a 2021 to ale bylo 43 procent.
Průměrná nabídková cena nového bytu v Brně ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla na 129.400 korun za čtvereční metr, meziročně byla vyšší o 3000 korun. Trojnásobně se zvýšil počet prodaných bytů, loni ve druhém čtvrtletí lidé koupili 105 nových bytů, letos to bylo 372 bytů. V analýze to uvádí developerská společnost Trikaya, která vývoj na trhu s novostavbami dlouhodobě sleduje.
Průměrný 65metrový byt v České republice by se na základě aktuálního nájmu v druhém čtvrtletí zaplatil za 24,8 roku, meziročně o pět měsíců rychleji. V období před pandemií koronaviru to bylo 19,5 roku a na jaře 2022, poté, co ceny nemovitostí skokově vzrostly, 30 let. Vyplývá to z analýzy realitního portálu Bezrealitky.cz.
Více než třetina investujících Čechů vkládá své peníze do nemovitostí. Pětina by potom ráda investovala do nemovitostí v zahraničí. Důvodem je často přijatelnější pořizovací cena domů a bytů, než jaká je v ČR. Tři pětiny dotázaných, kteří nevylučují nákup nemovitosti v zahraničí, by o ní uvažovaly ale také v případě, že by se v ČR zhoršila bezpečnostní situace.
Překvapivě přímou korelaci mezi počtem dokončených bytů a počtem narozených dětí lze vyčíst z údajů Českého statistického úřadu. V roce 2023 se dokončilo jen 38 tisíc bytů, přičemž většina byla postavena prostřednictvím soukromého sektoru. Obecní a družstevní výstavba je zcela marginální, ročně se jedná jen o zhruba tisíc bytů v rámci celé ČR.
Po pandemii nemoci covid-19 přibylo firem využívajících hybridní práci, kdy zaměstnanci částečně pracují z domova a částečně z kanceláře. Mnoho firem tak zjišťuje, že potřebují menší kanceláře, a stále více podniků se poohlíží po menších, ale kvalitnějších prostorách.
Nové údaje ukazují, že téměř 14 procent všech domů v Japonsku je prázdných. Přebytek nemovitostí přitahuje rostoucí zájem cizinců.
V Česku roste zájem o nedokončené průmyslové areály, které si budoucí nájemce může uzpůsobit podle vlastních potřeb. Takzvaný trend Shell & Core spočívá v tom, že developer postaví pouze vnější konstrukci a základní vnější infrastrukturu, zatímco o interiérech a vnitřním rozložení budovy následně rozhodne klient. Přestože tento typ výstavby se v ČR objevuje již delší dobu, její výrazný nárůst nastal až v posledních letech.
Do pražských kanceláří se od loňského září do letošního února navrátilo nejvíce zaměstnanců ze všech hlavních evropských měst. Fyzická obsazenost kanceláří v Praze, tedy reálný počet zaměstnanců na pracovišti, činila v únoru 57 procent. To je ale stále méně než před obdobím pandemie koronaviru, kdy obsazenost činila 70 procent.
V Praze opět roste počet bytů nabízených turistům pro krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb, který v roce 2021 v souvislosti s pandemií koronaviru klesl z původních 14.000 bytů na zhruba polovinu. Loni v březnu bylo Praze v nabídce zhruba 8000 těchto bytů. Vyplývá to z aktualizované analýzy městského Institutu plánování a rozvoje (IPR).
