Průměrná půjčovaná částka na nové bydlení je 2,5 miliónu korun

Mezi zájemci o nové bydlení roste podíl klientů starších 50 let. Lidé v této věkové kategorii si nemovitost většinou pořizují jako své konečné bydlení. Typickému klientovi kupujícímu novou nemovitost je 34 let a na její koupi si v průměru půjčuje částku 2,5 milionu Kč. Vyplývá to z průzkumu společnosti FINEP Finanční služby (FFS), která se zaměřuje na poskytování komplexních finančních služeb souvisejících s nákupem nemovitostí.

„Z našich údajů také vyplývá, že klienti jsou v otázkách financování nového bydlení stále vzdělanější a přesně vědí, jaké jsou jejich možnosti a co mohou požadovat. Trochu slabší je jejich povědomí o tom, jaké náležitosti a doklady k financování bydlení potřebují,“ říká Vladimír Zuzák, ředitel společnosti FINEP Finanční služby.

Zatímco dříve se klienti nejprve zabývali výběrem nemovitosti, nyní je stále častěji na prvním místě otázka, jakou výši půjčky si mohou dovolit. „Předpokládáme, že tato změna chování zákazníků je dána současnou nejistotou v oblasti realitního trhu spojenou s finanční krizí. Lidé jsou opatrnější a více přemýšlejí o rizicích spojených s předpokládanými mnohaletými výdaji,“ doplňuje Vladimír Zuzák.

Nejčastěji využívaným produktem k financování koupě nemovitosti je hypotéka – tu využívá kolem 90 % klientů. Zbytek připadá na stavební úvěr. „Jedním z důvodů této drtivé převahy hypotéky je její jednoduchost. Pro zákazníky je snadněji pochopitelná a více srozumitelná,“ vysvětluje Vladimír Zuzák.

Společnost FFS působí také na Slovensku. „Ve srovnání s Českou republikou jsou na Slovensku finanční produkty pro financování koupě nového bydlení stále méně rozšířené. Důvodem je především skutečnost, že tamní banky požadují u klientů větší podíl vlastních prostředků – v průměru jde o 30 %. Tento požadavek samozřejmě řadu potencionálních zájemců odradí,“ uvádí Vladimír Zuzák.

Ve srovnání obou zemí je možné také pozorovat rozdíly v procentu lidí, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou půjčky na bydlení splácet. „V České republice jde přibližně o 1 %, na Slovensku o 3 %. Jedním z důvodů může být podpora vlády ve formě výhodného příspěvku pro mladé klienty. Ti pak mají někdy problém s platební morálkou,“ říká Vladimír Zuzák.

Zdroj: FINEP