Stavbařům dělá starosti zejména komplikované povolování staveb
Výkon české ekonomiky se vrací k dlouhodobému průměru. Zatímco v roce 2017 vzrostl HDP o 4,5 %, loni růst zpomalil na 2,9 %. Ochlazování ekonomiky pokračuje i letos. Nejistoty směrem dolů se navíc rozšiřují.
Tempo růstu HDP se loni snížilo na 2,9 % ze 4,5 % v roce 2017 a letos bude podle odhadů ještě nižší. Tuzemské firmy stále více narážejí na limity přehřátého trhu práce, na němž je obtížné sehnat pracovní síly pro plnění nových zakázek. Z rekordně nízké nezaměstnanosti vychází také rychlý růst mezd, který dál sráží ziskovost podniků. Rovněž domácnosti si více než dříve uvědomují rizika a některé z nich se chystají šetřit, což by mělo nepříznivý dopad na spotřebu. Motivaci podniků i firem k úsporám namísto utrácení navíc podporují také rostoucí úrokové sazby ČNB, které se loni zvýšily hned pětkrát, a to na 1,75 %. Další (a zatím poslední) zvýšení základní dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu přišlo letos v květnu.1
Data sice ukazují, že Česko je v současném ekonomickém cyklu již za svým vrcholem, na druhou stranu se ale nejedná o nijak dramatický propad. Spíše jde zatím o návrat k dlouhodobému průměru, který za poslední dvě dekády činí 2,8 % ročně.2
„V průběhu roku docházelo k mírnému zrychlování mezičtvrtletního růstu. Nejvíce přispěla domácí poptávka, zejména investice. Rostly investiční výdaje podniků do strojního vybavení, domácnosti více investovaly do bydlení a zvýšily se také vládní investice do dopravní infrastruktury,“ uvedl k výsledkům roku 2018 ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.3
Ochlazení v Německu i celé EU
V rámci Evropské unie loni Česko dokonce patřilo k nadprůměrně rostoucím zemím, když se svým tempem růstu zařadilo na celkové třinácté místo ze všech zemí osmadvacítky. Unijnímu žebříčku vévodilo s meziročním růstem HDP o 8,2 % Irsko, následované Maltou (6,7 %) a Polskem (5,1 %). Mezi země s nejpomalejším přírůstkem HDP se naopak zařadila Itálie (0,9 %), Velká Británie, Belgie a také největší obchodní partner České republiky Německo (1,4 %). Unijní průměr činil 2 % a ve srovnání s rokem 2017 se tak snížil o 0,5 procentního bodu.4
Meziroční zhoršování ekonomické kondice některých velkých zahraničních obchodních partnerů v čele s Německem se v Česku nepříznivě projevilo na dynamice vývozu. Příspěvek čistého exportu k meziročnímu růstu HDP činil minus 0,7 %.5
Tempo růstu české ekonomiky mělo podle dokumentu letos zpomalit na 2,5 %, v srpnové aktualizaci predikce na základě nových dat však resort svoje očekávání pro letošní rok revidoval ještě o jednu desetinu procentního bodů směrem dolů na 2,4 %.
„Ekonomický růst by měl být nadále tažen spotřebou domácností, jež by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů. Pozitivně, ovšem menší měrou než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu a spotřeba sektoru vládních institucí. Příspěvek zahraničního obchodu by měl rovněž dosahovat mírně kladných hodnot,“ uvedlo ministerstvo. Pro rok 2020 pak počítá s dalším poklesem meziročního tempa růstu HDP na 2,3 %.6
Optimismus centrální banky
Česká národní banka je ve své srpnové prognóze optimističtější. Pro letošek očekává růst HDP na úrovni 2,6 %, v příštím roce by pak podle ní mělo přijít oživení s meziročním růstem ekonomiky o 2,9 %.7
„Růst ekonomické aktivity bude nadále tažen všemi složkami domácí poptávky s výjimkou zásob. Robustní dynamika spotřeby domácností bude odrážet pokračující, byť postupně zvolňující růst jejich příjmů. Růst soukromé investiční aktivity zůstane na celém horizontu prognózy solidní z důvodu vysokého využití stávajících výrobních kapacit,“ uvedla centrální banka. Zároveň dodala, že porostou vládní investiční výdaje, přičemž budou podporovány čerpáním evropských fondů.8
Takový vývoj je pro stavebnictví příznivý, protože značná část vládních investic směřuje do oblasti infrastruktury. „Velké množství projektů je naplánováno jak v silniční, tak i v železniční infrastruktuře. Solidní by měla zůstat poptávka po bydlení, ač ta má svůj ‚boom‘ již zřejmě za sebou,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová.9
Podle ČNB se má navíc v příštím roce zastavit pokles už tak rekordně nízké míry nezaměstnanosti. Napětí na trhu práce však bude přetrvávat i přes postupně slábnoucí poptávku po práci. „Dynamika mezd se ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni bude přibližovat jen zvolna,“ uvádí dále ČNB.
Rizika v zahraničí přetrvávají
„Zatímco na začátku roku 2018 převládal optimismus a ekonomiky eurozóny i Česka byly na vrcholu hospodářského cyklu, začátku roku 2019 dominuje nervozita a nejistota. Zrcadlem obav jsou poslední propady akciových trhů. Mírné zpomalení růstu ekonomiky není žádná tragédie a dříve nebo později k němu musí dojít. Při naplnění některých z existujících geopolitických rizik by však zpomalení růstu mohlo být citelnější,“ uváděla poradenská společnost Deloitte na začátku letošního roku ve svém výhledu české ekonomiky.10
Dosavadní vývoj jí zatím dává za pravdu. Akciové trhy sice v prvních sedmi měsících roku utěšeně rostly, začátek srpna ale přinesl znovu dočasný propad v reakci na eskalaci americko-čínských obchodních válek. Také v případě brexitu není jasné, jak a kdy se uskuteční. Do 31. října 2019, což je termín, na který byl brexit naposledy odložen, zbývají méně než dva měsíce. Žádná dohoda mezi Velkou Británií a EU se přitom zatím nerýsuje.
Nepřehlédněte – Iľja Skoček: Každá architektonická súťaž je malým víťazstvom
Otazník dál visí rovněž nad budoucím hospodářským vývojem v Německu. Ve druhém čtvrtletí se tamní ekonomika opět ocitla na hraně recese, které se dotkla již na přelomu roku. Německá vláda předpokládá, že tempo růstu HDP v Německu letos klesne z loňských 1,4 procenta na pouhých 0,5 %. Na Česko, pro které je Německo zdaleka největším obchodním partnerem, bude mít takový vývoj nepříznivý vliv.
1 ČNB, 2 Deloitte, 3 ČTK via rozhlas, 4 Eurostat, 5 Deloitte, 6 MF ČR, 7 ČNB, 8 ČNB, 9 ČTK, 10 Deloitte
