Chybějí nám odborné profese (profil společnosti Dynaspol, a. s.)

31. ledna 2008

Společnost Dynaspol, středně velká stavební firma se sídlem v Berouně, je sice společností s regionální působností, ale řadu staveb realizuje i v Praze. O tom, jak se mezi velkými stavebními molochy daří na trhu středně velkým firmám, jsme hovořili s jejím předsedou představenstva, Ing. Pavlem Němcem.

I když jste berounská firma, nepůsobíte jen na místním trhu. Kde všude najdeme vaše stavby?

Pracujeme na teritoriu, které zahrnuje zhruba západní část středočeského kraje – zjednodušeně řečeno od Kralup po Příbram a samozřejmě také včetně Prahy.

Jakou formou zabezpečujete zakázky? Předpokládám, že ne vše pokrýváte vlastními pracovníky?

Samozřejmě využíváme subdodavatele, téměř výhradně firmy.

Jak je získáváte?

Máme stálý okruh subdodavatelů, od každého řemesla tak čtyři až pět firem. Když pořádáme výběrová řízení, snažíme se vybrat optimální dodavatele. Kvalitu našich subdodavatelů máme prověřenou dlouholetou spoluprací.

Vaše společnost má certifikát ISO 9001- 2001. Co pro vás znamená?

ISO je systém, který si chválíme. Letos po třech letech opět obhajujeme certifikaci. Když jsme systém zaváděli, řekli jsme si, že chceme, aby byl funkční, ne pouze formální.

Historie firmy
Kořeny soukromé stavební společnosti sahají do počátku 90. let minulého století. Dynaspol, a. s., patří spolu s dalšími dvěma společnostmi – Dynabau a Dynatel – do skupiny firem, které jsou personálně propojeny a vlastněny fyzickými osobami. Skupina, jejíž sídlo je v Berouně, zaměstnává přibližně175 osob, z toho ve stavební výrobě jich pracuje kolem 130.

V čem konkrétně vám ISO pomáhá?

Například v tom, že všechny práce jsou pečlivě zdokumentovány, takže jsme schopni se k dané zakázce kdykoliv vrátit. Systém si pochvalují hlavně technici, kteří řídí stavby, protože všichni lidé jsou systematicky proškoleni z předpisů bezpečnosti práce, požárních předpisů apod.

Když jsme u těch školení; zabezpečujete pro své zaměstnance také profesní vzdělávání?

Pro odborné profese zajišťujeme školení, která vyžadují normy – například jeřábnické, lešenářské a svářečské zkoušky. Chybí mi ale, že prakticky neexistuje možnost doškolit stavbyvedoucí, mistry, přípraváře a řemeslníky. Nemám na mysli kurzy, kde se dozvědí pár pouček z literatury; mělo by to být skutečně praktické školení o odborných detailech, nových pracovních postupech. Odbornost školství je z tohoto pohledu slabá. Zúčastňujeme se tedy alespoň firemních školení, která pořádají výrobci. Naši technici je pravidelně navštěvují.

Hodně se v oboru také mluví o slabinách učňovského školství…

To je velký problém, noví zedníci se skoro žádní neučí, tesaři téměř vymizeli. Zvláště nyní, když začíná být nedostatek stavebních kapacit, je to problém.

Kvalita staveb je často diskutovaným problémem. Jak se vám daří po této stránce?

Myslím, že stavby, které jsou za námi, jsou kvalitní. Důkazem je to, že se k nám investoři vracejí – a to se může stát jen v tom případě, že jsou s naší prací spokojeni. Pro mne je to podstatné, setkal jsem se i s osobní pochvalou od klientů.

A co když se stavba nepovede – je nekvalitní?

Samozřejmě jsme multidisciplinární obor. Každá stavba se skládá z desítek odborných řemeslných oborů. Neubráníme se tedy vlivu lidského faktoru. Ne každý je dokonalý profesionál. Potom je na řídicím týmu každé stavby, aby tyto věci včas odhalil a zajistil nápravu. Náš zákazník chce za své peníze kvalitu a my mu ji musíme zajistit.

Menší, lokální firma je asi také více na očích…

Motivem ke kvalitní práci pro nás není to, že jsme místní firma, ale to, že prostě chceme svou práci dělat dobře. Snažíme se dělat kvalitní stavby. Jakost díla nezáleží jen na nás, ale i na investorovi. Když je dobře veden dozor ze strany investora, je to o něčem jiném, než když se investor nepřijde na stavbu ani podívat. Taková dobrá spolupráce se nakonec odrazí na výsledku. Například při rekonstrukci a dostavbě průmyslového areálu v Berouně, který jsme dělali pro společnost Linde Frigera ve spolupráci s architektonickou kanceláří MS architekti, jsme dosáhli nominace na ocenění Stavba roku.

Hlavní činnosti
Hlavní činností společnosti je pozemní stavitelství – průmyslové haly, administrativní budovy, školy, bytové domy atd. K jejím realizacím patří například komplex staveb pro Linde Frigera nebo nová výrobní kapacita pro Saint-Gobain Sekurit v Hořovicích. Aby byla skupina dostatečně zabezpečená, podniká i v jiné než stavební oblasti – provozuje také dva hotely; první sama vystavěla ve svém sídelním městě a poté v Praze zrekonstruovala druhý, který má dlouhodobě v pronájmu.

Znamená to, že i zákazníky si vybíráte?

Po problému s jednou firmou jsme si začali vybírat zákazníky, které známe a o nichž víme, že nám nezůstanou dlužni. Faktem ale je, že ne vždy si můžeme vybírat. Někdy musíme vzít i zakázku, o které nejsme přesvědčeni, že je to ono.

Jak dosahujete toho, aby vaše stavby byly kvalitní?

Důležité je, že máme technické zázemí. Sice to něco stojí, ale vyplatí se, že máme technickou přípravu. Základem kvality je podle mne příprava a technické vedení staveb. Druhou nutnou podmínkou je okruh lidí, které perfektně znáte a víte, na jakou práci je můžete použít. K tomu přistupuje i stálý okruh vyzkoušených subdodavatelů. To považuji za velmi důležité, že jsou stálí – víme, na koho se můžeme spolehnout. Když nějaký dodavatel nevyhovuje a jsou problémy s kvalitou jeho práce, příště ho nevezmeme. Někdy se ale stane, že jedna a tatáž firma má nevyrovnanou kvalitu – může mít party dobré a horší, vždy záleží na tom, kdo práci dělá.

Na jaké největší problémy naráží středně velká firma, jako je ta vaše?

Jednak jsou problémy v kvalitě nových lidí – o tom jsme již mluvili. Málo z nich se vyučí v odborné profesi a stavařina se posouvá do polohy v oboru zaučených montážníků. Tyto tendence jsem zaznamenal už před časem v SRN – místo zednické práce se všechno montovalo z hotových dílců. Jenže zákazníci u nás dnes vyžadují ne montované technologie, ale pěkně cihlu k cihle, a v současné době už pomalu není, kdo by to dělal. Problém se vyhrotil zejména letos; skoro už nemůžeme vzít zakázku, protože nám chybí ucelená skladba profesí.

A další problémy?

Především musím zmínit malou nebo spíše nulovou vymahatelnost práva. Jestliže investor nezaplatí, i když stavba byla předána v pořádku a první soudní jednání se koná až za rok a půl poté, co podáte žalobu, tak jak to může asi vypadat. A nelze zákazníky ani donutit, aby šli na rozhodčí doložku, která je rychlejší, nemají zájem, protože investor je ten, kdo si diktuje. Soudy řeší tři roky staré případy, my máme například kauzu, která se vleče už sedm let a dnes už ani není proti komu vést řízení, protože firma, která nám nezaplatila, prakticky zmizela.

Poslední rok přinesl stavební horečku, je to pro vás pozitivní situace?

Ne tak docela. Na trhu chybí materiály. Velkoobchody se stavebninami nám říkají, že jejich dodavatelé nepotvrzují objednávky. Požadavky přesahují výrobní možnosti – bude se prodávat formou aukce. Nejde jen o zdejší boom, ale i o to, že se hodně materiálů vyváží, a to i mimo Evropu. Dodavatelé proto nemohou dovézt ani zboží ze svých evropských poboček, protože ty směřují do Asie a zdá se, že problém bude trvalejšího rázu. Nedostatek materiálu začíná zvedat ceny, proto budeme nuceni do smluv dávat inflační doložky.

Jak si vybíráte dodavatele materiálu?

Stejně jako subdodavatele. Máme okruh oblíbených dodavatelů, na které jsme zvyklí, a víme, že jsou solidní. Bereme i od nových dodavatelů, ale vždy pořádáme vnitřní výběrová řízení.

Jsou dodávky materiálu kvalitní?

Myslím, že kvalita je docela dobrá, s tím dnes není problém. Výrobci se velmi rychle dostali na evropskou úroveň. Problémem je však již zmíněný nedostatek výrobků, který povede ke zdražení a mnohdy k termínovým posunům staveb.