Dluhy stále drtí stavaře, roste zájem o pojištění pohledávek

27. června 2014

Stavební firmy se v Česku stále potýkají s dluhy od obchodních partnerů, které často vedou až k druhotné platební neschopnosti. V současnosti je po splatnosti až čtvrtina fakturovaných peněz, boom proto zažívá pojištění proti nespláceným fakturám.

„Podle našich nejnovějších údajů je aktuálně až čtvrtina (26 procent) objemu všech vyfakturovaných prostředků stavebními firmami po termínu splatnosti,“ řekl ČTK Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research, která stavební trh v Česku dlouhodobě sleduje.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš tvrdí, že problém s druhotnou platební neschopností začíná u zadavatele, kterým je u stavebních zakázek ve většině případů stát. „Ten si zadává dlouhé platební lhůty a tím dostává do problémů dodavatele, tedy stavební firmy. Rozbíhá se pak řetězec dalších problémů. Firmy nejsou schopny dostát svým závazkům a neplatí svým subdodavatelům,“ vysvětlil Matyáš, podle nějž je tento jev v poslední době velmi častý.

Šéf developerské firmy Trigema Marcel Soural naopak soudí, že si za to částečně mohou samy stavební firmy, protože jdou do výběrových řízení s nereálně nízkou cenou. „Druhotná platební neschopnost jako důsledek realizace zakázek se zápornou marží se šíří celým sektorem jako nákaza. Především subdodavatelské firmy jsou aktuálně ve velkém ohrožení, jehož bezprostředně nejsou příčinou,“ prohlásil Soural.

Velké firmy jsou i podle Vacka trochu ve výhodě, protože mají dostatek vlastních zdrojů, aby dlouhé čekání na proplacení faktury zvládly. Také banky jsou k nim přívětivější a ochotněji jim dočasně pomoci úvěrem. „Velké firmy to mohou řešit i odsouváním plateb středním a malým firmám, které jim subdodávají. Ty však nemají takto silnou vlastní kapitálovou zásobu a ani banky jim vzhledem k vyšší rizikovosti nejsou zpravidla ochotny půjčovat, což vede v řadě případů k zániku těchto firem. U těch nejmenších, jako jsou například živnostníci, to má někdy i katastrofální osobní následky pro daného člověka,“ podotkl Vacek ze CEEC Research.

Stavaři se těmto problémům snaží předcházet různými způsoby. Někteří už objevili novinku na českém trhu – pojištění proti platební neschopnosti či nevůli. „Z hlediska pojištěného obratu sledujeme nárůst o deset až dvacet procent ročně. Na českém trhu už tuto službu poskytuje více společností, což může být pro klienty kvůli sílícímu konkurenčnímu boji výhodné,“ poznamenal ředitel společnosti Renomia Trade Credit Hynek Rasocha, který se zprostředkováním pojištění zabývá.

Kromě zajištění proti insolvenci obchodního partnera, jeho platební neschopnosti či platební nevůli má prý pojištění i další výhody. Pojišťovna například předem může ocenit bonitu zvažovaného obchodního partnera a na případné problémy upozornit před uzavřením smlouvy.

Právě stavebnictví, společně s textilním průmyslem, obchodem s hutními materiály a ocelářstvím, přitom pojišťovny považují za nejrizikovější sektory. „Největší poptávka po tomto typu pojištění je ze stavebnictví. Zájem zatím mají spíše střední a větší firmy, které se v minulosti už spálily. Také si více uvědomují, že pojištění jim chrání jejich byznys,“ dodal Rasocha.

České stavebnictví výrazně zasáhla končící ekonomická krize, během ní od roku 2008 přišlo o 443 miliard korun, což je obrat za celý jeden rok. Podle nejnovější analýzy statistických dat za tu dobu zkrachovalo 41 větších firem, o práci v sektoru však přišlo až 50.000 lidí.

Statistiky za první měsíce letošního roku však ukazují, že stavebnictví chytá druhý dech. Stavební produkce i díky příznivému počasí v zimě za první tři měsíce tohoto roku vzrostla o 8,4 procenta.

Filip Sušanka