Jak se staví dnes na Ukrajině?

O zkušenostech s projektováním na Ukrajině jsme si povídali s Wolfgangem Gomernikem, který stojí například za projektem tamního prvního ekologického supermarketu. Na Ukrajině žije již devět let a působí jako generální ředitel kyjevské pobočky rakouské konzultační a projektové společnosti.

Letos na jaře jste i přes krizi na Ukrajině dokončili jednu z tamních prvních zelených budov – zelený market. Museli jste se vyrovnávat s nějakými nečekanými problémy kvůli konfliktu?

Otevřeli jsme tento první objekt Green Building společnosti REWE/BILLA ve východní Evropě v březnu. Nepokoje v Kyjevě předtím naštěstí nepůsobily nepříznivě na proces výstavby. Avšak přestože je tento projekt prvním ekologickým supermarketem Retail-Green-Building na Ukrajině, byl bohužel potlačován zájem tisku. Média se soustředila na události související s okupací Krymu a na další vývoj.  Myslím, že se nedostalo tomuto přínosnému počinu dostatek publicity, kterou si dle mého názoru zaslouží.

Jak je za dané situace možné realizovat projekt na Ukrajině?

Je to možné, stejně jako to bylo možné před revolucí, jen investorům na všech stranách chybějí peníze. Přetrvávající těžké období finanční krize mnohé firmy hospodářsky nepřežily. Buď zemi opustily, nebo zredukovaly své aktivity na minimum. Změny na úřadech jsou rovněž na denním pořádku, což má za následek nejasnosti v úředních postupech. Jsem optimista v tom, že se tyto „revoluce“ na úřadech a byrokratické změny projeví pro zemi ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pozitivně.

Jak se vám daří prosadit se na tamním trhu?

Je to, jako když vyrazí Evropan do Asie či Afriky a potřebuje se někde najíst, ale má obavu z cizích surovin, neznámé úpravy neznámých pochutin. Pro cizince je přece nejsnazší vyhledat třeba McDonald. Společnost, která dodržuje téměř totožné menu po celém světě, dává mi tedy jistotu kvality, zdraví, snižuje moje obavy. A tak je to i s Deltou. Co jsme se naučili na mnoha „zelených projektech“ v Rakousku, dokážeme přenést i do Čech, na Slovensko nebo na Ukrajinu. Dodržujeme stejné principy, postupy a zejména kvalitu. Fungující sesterská firma přímo v místě, kde pracují domorodci, znalí místních poměrů a možných nástrah, ale s naším know-how. Jsme pro investora zárukou kvality, přebíráme za něj odpovědnost, že stavební projekt na Ukrajině bude přesně odpovídat prototypu jeho jiných staveb jinde po Evropě.

Wolfgang Gomernik

Jak je ale na Ukrajině populární zelená výstavba? Říkal jste, že jde o první ekologický supermarket.

Opravdu pozitivně a se stále větším ohlasem. Neboť se vychází především z rostoucích cen plynu. Kromě toho je nutné také v zemích, jako je Ukrajina, vytvářet pozitivní obraz, i když zásadní problémy a výzvy jsou zcela jiné. Popularita staveb Green Buildings je však podstatně nižší než např. Rakousku nebo v Čechách či Slovensku.

A jak je tomu v dalších zemích střední a východní Evropy?

Green Buildings nebo tzv. objekty trvale udržitelného rozvoje jsou definitivně na vzestupu. Má to mnoho důvodů: nájemci nebytových nemovitostí kalkulují s celkovými náklady (tedy včetně provozních nákladů) a nikoliv pouze s náklady za nájem. Dbají o svůj image a firemní identitu. Pochopili životní cyklus staveb a nezajímají se čistě jen o investiční náklady. V každém případě jsou za oblastí vzestupu Green Buildings tzv. „drivers“ – můžeme je nazvat průkopníky v oblasti nemovitostí ze Západu.  

Co navíc oproti běžným projektům obnáší výstavba ekologicky šetrných nákupních domů a obchodů?

Přidané hodnoty jsou například malé provozní náklady, příjemné klima prostředí, také to, že umožní delší dobu využívání stavby a také zvýšení obratu. Rovněž atraktivní je mix nájemců, lepší reputace firmy na trhu a podobně.

Vyplatí se to? Jak se taková stavba prodraží?

Vyplatí. Tendence je kromě toho taková, že investoři ve skutečnosti nevydají výrazně víc peněz za ekologickou stavbu/Green Building. Rozhodně za ni vydají s konečnou platností méně než za konvenční budovu. Tuto okolnost musí průkopníci nemovitostí v oblasti výstavby retailu, průmyslových a kancelářských budov bezpodmínečně do budoucna zohlednit.

TEXT: kateřina kotalová
Foto: DELTA

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.