K nezaplacení. Přínos nově povolených staveb do ekonomiky může být až 750 miliard
Stavby povolené ve 2. pololetí minulého roku mají potenciál přínosu pro tuzemskou ekonomiku v hodnotě 3/4 bilionu korun. Do popředí se vrací inženýrské stavby s potenciálním přínosem 271 miliard korun. Bytové stavby jako dosavadní tahoun českého stavebnictví zůstávají na druhém místě jen s minimálním odstupem a celkovou hodnotou 267 miliard korun.
Vyplývá to z Barometru stavebnictví, společné pololetní analýzy společností Central Group a KPMG Česká republika. Inženýrské a bytové stavby se podle aktuálního Barometru na potenciálním přínosu ekonomice podílejí zhruba 36 %. Zbylých 28 % připadá na nebytové budovy.
Stavebnictví je jedním z klíčových odvětví s velkým multiplikačním efektem. Na trhu ale nadále panuje nejistota kvůli vysokým cenám stavebních materiálů, nedostatku pracovníků, vysokým cenám energií i drahým úvěrům. Náklady na výstavbu tak výrazně rostou a často se i prodlužuje termín jejich realizace.
Řada veřejných i soukromých staveb se nyní pozastavuje nebo odkládá. Central Group loni na podzim odložil prodej a výstavbu 730 nových bytů v dalších etapách svých největších rezidenčních projektů Parková čtvrť a Tesla Hloubětín.
Každá investovaná koruna se vrátí třikrát
Stále je však evidentní, že stavebnictví, a konkrétně bytová výstavba, má i přes momentální pokles obrovský potenciál pro ekonomiku a napjaté veřejné rozpočty. A to i přesto, že stát výstavbu nových staveb dosud podporoval jen proklamacemi.
Za poklesem barometru o 8,7 % oproti předchozímu pololetí stojí nižší hodnota stavebních povolení pro nebytové (-20,5 %) i bytové stavby (-13,3 %). Potenciální přínos bytové výstavby, která přitom bývá často podceňovaná, je nadále srovnatelný s inženýrskými stavbami. Každá koruna, kterou firmy a stát do staveb investují, se do ekonomiky vrátí třikrát. V současné situaci se jen přínos do ekonomiky dostaví později právě kvůli odkládání projektů.
U inženýrských staveb je velmi důležité udržet pozitivní trend, kdy oproti předchozímu pololetí činí nárůst 10 %. „Investice do infrastruktury jsou základní podmínkou budoucího výkonu ekonomiky. I v nejistých časech je důležité zvyšovat jejich úroveň, protože jejich efekt je dlouhodobý a případné výpadky nedokážeme následně rychle nahradit,“ říká ekonom a partner KPMG Česká republika Pavel Kliment.
Na trhu už se začínají objevovat první náznaky oživení. Mírně klesají ceny některých stavebních materiálů a prací. Jarní sezóna je tradičním obdobím rostoucí poptávky po koupi bytu, kterou se banky nyní snaží podpořit snížením úrokových sazeb.
Investoři vyhlížejí stavební zákon
Nadále ovšem platí, že klíčem k odblokování výstavby je prorozvojový a stabilní stavební zákon. „Investoři a stavební firmy potřebují předvídatelné právní prostředí, aby byli ochotni do rozvoje území investovat a mohli pracovat efektivně. Je dobře, že sněmovna schválila koncem března novelu nového stavebního zákona. Uvedení nových pravidel do praxe by mělo zrychlit povolování staveb,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Pomalé povolování brzdí rozvoj celé země a stát navíc přichází o miliardy na daních. Jen ze zhruba 137 tisíc bytů, které jsou v Praze v přípravě, by mu na DPH připadlo více než 190 miliard korun. Z každého nového bytu v metropoli má totiž stát jenom na DPH v průměru 1,5 milionu korun. Dalších zhruba 250 tisíc pak Praha nyní nově inkasuje od investorů na „dobrovolných“ příspěvcích na infrastrukturu.
