„Nejpomalejší stavební řízení.“ České stavebnictví se loni propadlo na samý chvost Evropy

V loňském listopadu klesla stavební produkce v Česku meziměsíčně o 3,8 procenta, tedy nejvíce z 16 měřených členských států Evropské unie. Meziročně klesla stavební produkce v ČR o 6,5 procenta a v pomyslném žebříčku států s největším poklesem se umístila třetí. Průměrně stavební produkce celé EU meziměsíčně klesla o jedno procento a meziročně o 2,2 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných dat Eurostatu.

Po Česku zaznamenalo největší pokles Německo, a to o 2,9 procenta, a Maďarsko s poklesem o 2,6 procenta. V meziročním srovnání se před Českem umístilo Maďarsko s poklesem 12,8 procenta a Finsko s poklesem 6,9 procenta.

Průměrně v celé unii kleslo pozemní stavitelství, což je stavba budov, meziměsíčně o 1,1 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Inženýrské stavitelství, do kterého spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se meziměsíčně stejně jako meziročně propadlo o 0,2 procenta.

Nevedeme si nejhůř, myslí si ekonom

I navzdory datům si podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka ČR v dlouhodobějším pohledu ve stavebnictví nevede nejhůře ze všech členských států EU. Meziměsíční výsledky totiž mohou být ovlivňovány mnoha různými faktory, třeba špatným počasím. Podle Českého statistického úřadu byl v minulém roce největší listopadový úhrn srážek od roku 1961.

S ochlazením ekonomiky podle Dufka zdražily korunové i eurové úvěry, kvůli čemuž se dostavil i cyklický útlum výstavby. „Pokud jde o srovnání s Německem, je na tom jen o malý kousek lépe. A to jak v meziměsíčním a meziročním tempu, tak i v poměru s výsledky dosahovanými ještě poslední rok před covidem. Výpadek reálné produkce u nás a v SRN je obdobný. Zatímco v ČR je stavebnictví asi 6,6 procenta pod úrovní roku 2019, v Německu je mezera široká 5,7 procenta,“ dodal Dufek.

Nejméně digitalizované a nejpomalejší stavební řízení v EU

Přestože ve většině odvětví je ČR vzájemně propojená s německým trhem, podle datového analytika platformy Datarun Petra Bartoně tomu u stavebnictví tak není. Naopak, pokles produkce v Německu by měl uvolnit kapacitu strojů a dodavatelů materiálů v tomto prostoru, takže by se v Česku mohlo stavět víc.

Brání tomu ale například nejméně digitalizované a nejpomalejší stavební řízení v EU a vysoké úrokové sazby. Ty má sice podle Bartoně nominálně nejvyšší Maďarsko, ale reálně jsou vzhledem k inflaci nejvyšší v ČR. „Pokud by se tedy dnes někdo rozhodl, že chce stavět, v datech se to ještě léta nijak neprojeví,“ řekl.

S tím souhlasí také ekonom BH Securities Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy. Situace v Česku by se měla zlepšovat s tím, jak Česká národní banka bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Díky tomu se navýší objem prostředků, který bude směřovat na realitní trh. Ceny nemovitostí by tak opět měly výrazněji narůstat, což bude investory motivovat k zahajování odložených projektů.

Eurostat nepožaduje měsíční data ke stavební produkci od Estonska, Řecka, Chorvatska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska a Malty. Dánsko pak může data doložit se zpožděním a Irsko má povinnost dodávat pouze čtvrtletní průměry. Ty má ale Irská republika pravidelně horší než ČR. Itálie měsíční data Eurostatu dodává, ale pouze důvěrně.

Podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí minulého roku ceny bydlení v ČR mírně vzrostly o 0,3 procenta, tedy o půl procentního bodu méně, než je průměr mezi členskými státy EU. Meziročně ceny bydlení v Česku klesly o 3,5 procenta, o 2,5 procentního bodu více než v EU. Analytici už dříve uvedli, že důvodem pro meziroční pomalejší růst a větší meziroční pokles cen v poměru k EU je ochlazení tuzemského realitního trhu zapříčiněného vyššími hypotékami, než je evropský průměr.