Nezastupitelný partner nejen v oblasti transportbetonu (profil společnosti Českomoravský beton, a. s.)
Skupina Českomoravský beton, a. s., působí v České republice na trhu stavebních hmot vedle společností Českomoravský cement, a. s., a Českomoravský štěrk, a. s., jako součást nadnárodní skupiny HeidelbergCement Group, která je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů stavebních materiálů na světový trh. Na otázky vztahující se k současné situaci a působení této skupiny v ČR odpovídal generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ing. Zdeněk Gärtner.
Jak vznikla skupina Českomoravský beton – kde můžeme hledat její kořeny?
Vznik skupiny Českomoravský beton spadá do počátku devadesátých let minulého století, kdy byla v Chomutově uvedena do provozu první betonárna pod obchodní značkou TBG. V roce 2005 s cílem zdůraznit spojení s nadnárodní skupinou HeidelbergCement došlo ke změně obchodní značky i obchodního názvu holdingové společnosti na Českomoravský beton, a. s.
Jak funguje vaše holdingová společnost?
Českomoravský beton je dnes holdingovou společností, která prostřednictvím svých dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů ze 66 betonáren po území celé republiky. V této oblasti zaujímá vedoucí postavení na trhu. Činnost v oblasti výroby betonů je doplněna výrobou prefabrikátů a širokou škálou služeb zahrnujících dopravu a čerpání betonů i zkušebnictví a poradenství v oblasti technologie betonu. Dceřiné společnosti Českomoravského betonu působí na trhu pod obchodním názvem TBG.
Úkolem holdingu Českomoravský beton je sjednotit technickou úroveň, kvalitu poskytovaných služeb a obchodní činnost u jednotlivých společností tak, aby měl zákazník na všech provozech záruku vysokého a neměnného standardu výroby a služeb. K udržení vysoké kvality produkce a služeb jsou na jednotlivých provozech zavedeny systémy řízení jakosti v souladu s normou ČSN EN ISO 9001. Výstupní kvalita celého sortimentu je pravidelně dozorována a na výrobky jsou vydávány příslušné certifikáty a prohlášení o shodě (betonářská norma ČSN EN 206-1/Z3).
Změnila se nějak výroba transportbetonu a jeho složení (kvalita) za posledních dvacet let?
Přestože se beton všeobecně vnímá jako neměnící se materiál, za posledních patnáct let se vyvíjel téměř převratným způsobem. Může být vyroben jako samozhutnitelný (SCC) a samonivelační. Rychle se vyvíjejí také další druhy betonů: vysokohodnotný beton (HPC) s delší životností, vysokopevnostní beton (HSC), ale také lehké betony s nízkou objemovou hmotností až pod hranicí 500 kg/m3.
V zahraničí se začínají prosazovat tzv. fotokatalytické betony, jejichž povrch umí „pojídat“ smog. K jejich výrobě se používají speciální cementy TioCem s využitím technologie TX Active. Fotokatalytický beton dokáže eliminovat negativní vlivy automobilové dopravy, neboť dokáže z ovzduší odbourávat nebezpečné látky pocházející z výfukových plynů.
Co můžete nabídnout svým zákazníkům kromě transportbetonu?
Vedle výroby transportbetonu se zabýváme vývojem nových technologií a materiálů, protože dnes už klíčovou roli při výběru vhodného materiálu hraje nejenom kvalita samotných materiálů a služeb, které společnosti nabízejí, ale i způsob zpracování, rychlost realizace a v neposlední řadě finanční náklady, na které má také vliv neustálé zdražování vstupních surovin a energie. Z tohoto segmentu můžeme našim zákazníkům nabídnout pro realizaci podlah litý samonivelační potěr, který je vhodným řešením pro instalaci podlahového topení, nebo cementový litý potěr, který mohou stavebníci využít i ve vlhkých prostorách. Nabídku speciálních produktů můžeme doplnit o čerstvé maltové směsi a cementové lité pěny, které se uplatňují nejen při výrobě podlah, ale i při konstrukci plochých střech – umožňují vytvořit spád střechy až do 8 %. Pokud i nadále zůstaneme u betonů, pak jedním z našich úspěšných inovativních řešení při realizaci betonových konstrukcí je například to, že na základovou desku a pasy používáme lehce zpracovatelný beton, který jsme uvedli na trh v roce 2008. Také nabízíme beton s rozptýlenou výztuží, který je mezi odborníky nazýván jako drátkobeton; díky svým garantovaným vlastnostem šetří čas i pracovní sílu při výstavbě.
Když se řekne beton, většině lidí se vybaví nevábná panelová výstavba. Nicméně beton nelze zatracovat – je to velmi důležitý stavební materiál. Jaké je jeho současné využití v komerční i rezidenční výstavbě?
Dovolím říci, že beton je pro své vlastnosti prakticky nejuniverzálnějším stavebním materiálem. Jeho možnosti v pozemním stavitelství ještě stále nejsou zcela doceněny. Pouze za minulého politického režimu došlo bohužel díky uniformitě a šedi panelákových sídlišť k degradaci vnímání betonu. Lidé většinou nepochybují o jeho vynikajících technických vlastnostech, ale už málo vědí o jeho estetických možnostech.
Akceptace betonu veřejností ustrnula právě na panelových domech. Lidé vnímají beton jako šedý, hrubý a studený. Beton však nabízí mnohem víc. Těžko najdeme jiný materiál, který v sobě spojuje požadavky na pevnost a trvanlivost a zároveň téměř neomezené vyjádření tvarů a formy. Zatímco beton umí nahradit řadu jiných stavebních materiálů, popřípadě ve spojení s nimi zlepšuje své konstrukční vlastnosti, ostatní materiály beton zcela nezastoupí. Například při zakládání budov je beton nezastupitelným materiálem. Méně se zatím používá na výstavbu obvodových konstrukcí v rezidenční výstavbě. Přesto stále více přibývá zejména rodinných domů v systému tzv. ztraceného bednění, se kterým významně zlepšují své vlastnosti. Ztracené bednění dává betonu důležitou vlastnost – vynikající tepelněizolační schopnost. Právě to spolu s obrovskou tepelnou kapacitou betonu vytváří komfortní prostředí pro bydlení, jaké nemůže nabídnout žádný jiný materiál.
V těchto domech můžete počítat s výrazně nižšími náklady na vytápění. V komerční výstavbě se beton používá zejména u administrativních a veřejných budov, kde nachází další uplatnění ve formě tzv. pohledových betonů, ať již částečně pro realizaci reprezentativních prostor či pro kompletní výstavbu. Zatímco počátkem minulého století byly obkládány haly firemních budov mramorem jako ukázka prosperity společnosti, v 21. století můžeme často vidět úspěch a dynamiku společnosti ve formě reprezentativní haly z pohledového betonu.
Jaké jsou výhody a případné nevýhody betonu?
Jako jiné materiály má i beton své limity. Jedním z nich je jeho relativně vysoká hmotnost. Jeho uložení je technicky náročnější, a proto vyžaduje vysokou pečlivost při provedení ukládky. Ještě nedávno z něj bylo obtížné vytvářet subtilní konstrukce, nicméně díky inovacím v posledních letech byl tento nedostatek významně eliminován. Především konstrukce z pohledového betonu jsou velmi náročné na kvalitu provedení – zatímco nedostatky cihlové zdi schováte pod omítkou, na pohledovém betonu budou vidět. Potřebujete proto kvalitní realizační firmu s dostatkem zkušeností. Nevýhodou pohledových betonů je, že ve znečištěném prostředí trpí usazováním nečistot na svém povrchu, postupně se tak opticky degraduje jejich estetická hodnota. Tento problém je v zahraničí již vyřešen použitím cementů s tzv. TX Active technologií.
Díky ní získává beton samočisticí vlastnosti. Už jsem řekl, že beton ve spojení s jinými materiály výrazně zlepšuje své vlastnosti: velkou sílu v ohybu a tahu. Je odolný vůči klimatickým jevům a agresivnímu vnějšímu prostředí. Je tvarově stálý a trvanlivý. Značnou výhodou je jeho vysoká požární bezpečnost. Tolik technické výhody. Z hlediska estetiky má beton značné možnosti – může mít řadu odstínů šedi, může být ale i barevný – od čistě bílé třeba po zářivě modrou. Prostě – tvárnost a barevnost betonu je téměř bez hranic.
U administrativních budov se stále častěji používají na ploché střechy tepelně izolující cementové pěny. Za důležitý považuji fakt, že beton je plně recyklovatelný, tudíž i šetrný vůči životnímu prostředí.
Jak se mění spotřeba betonu v posledních letech? Roste či klesá zájem o něj?
Obecně spotřeba betonu rostla od roku 2002. To je však dáno růstem českého stavebnictví, nikoliv změnou preferencí tuzemských stavebníků. Snížení celkového objemu stavebních prací v roce 2009 vedlo přirozeně i k menší spotřebě betonu. Nicméně i v ČR je již znát rostoucí trend při použití monolitických betonů pro veřejné budovy či sakrální stavby. Domnívám se, že tento trend bude pokračovat v souvislosti s růstem zájmu o výstavbu tzv. zelených budov, kde má beton jako stavební materiál určitě co nabídnout.
Můžete představit některé zajímavé realizace, na kterých jste se podíleli dodávkami betonu?
Samozřejmě – z poslední doby třeba železniční Nové spojení v Praze oceněné Stavbou roku 2009, jejíž součástí byla náročná realizací pilířů estakády přes Masarykovo nádraží. Technologicky náročný a svým způsobem unikátní byl most přes Rybný potok na dálnici D8. Aktuálně se podílíme dodávkami betonu na výstavbě tunelových komplexů Blanka v Praze a tunelech Dobrovského v Brně. Dále mohu jmenovat dálniční tunel na D5 Valík, kde jsme pro technicky komplikovanou betonáž středového pilíře použili samozhutnitelný beton, dálniční tunely Libouchec a Panenská na D8, dálniční tunel Klímkovice na D47, úsek D3 Tábor – Veselí nad Lužnicí včetně mostu přes rybník Koberný a mnohé další. Kromě toho máme na kontě také několik velmi zajímavých rodinných domů.
Jakým způsobem chrání vaše skupina životní prostředí?
Českomoravský beton klade na ochranu životního prostředí mimořádný důraz. Mezi hlavní oblasti, na které se v tomto směru soustředí, patří především ochrana ovzduší, vody a ekologicky šetrné nakládání s odpady. Téměř všechny naše betonárny jsou vybaveny recyklačním zařízením, které umožňuje vrátit nezpracované zbytky zpět do výroby, takže je výroba betonu v podstatě bezodpadová.
Chystáte v roce 2010 nějaký zajímavý projekt?
Ano, připravili jsme pro autorizované inženýry a techniky ve stavebnictví první ročník seminářů Beton University, které jsou zařazeny do akreditovaného vzdělávacího programu v projektu celoživotního vzdělávání ČKAIT. Pod vedením předních odborníků se budou moci seznámit s novinkami v oboru a načerpat cenné informace o betonu. Tímto všechny, kteří mají zájem o tuto akci, osobně zvu.
Připravila Jitka Kulhánková
Ing. Zdeněk Gärtner vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor krajinné inženýrství. Ve skupině ČMB pracuje od roku 1997; nejprve působil na úseku kontrolingu, poté jako vedoucí betonárny v Berouně a v roce 2000 se stal jednatelem dceřiné společnosti TBG Střední Čechy. Od roku 2002 je ředitelem holdingu ČMB. Ve volném čase se věnuje své rodině, rád lyžuje, plave a čte.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
