Rekordní suma. Stavebnictví zvýšilo přínos pro českou ekonomiku
Stavebnictví postupně navyšuje svůj vliv na českou ekonomiku. Podle analýzy Sdružení pro architekturu a rozvoj zvýšilo loni ve druhé polovině roku přínos do HDP na rekordních 916 miliard korun. Proti prvnímu pololetí jde o nárůst o 35 procent.
Na Summitu stavebního rozvoje to uvedli ekonomové Petr Kliment a Dušan Kunovský. Celkově se stavební výroba v Česku loni vrátila k růstu, meziročně se zvýšila o 1,4 procenta po předchozím poklesu o 6,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Na růstu se podle ekonomů podílel jednak stoupající počet povolených staveb a také vysoká míra inflace. Stoupá tak i hodnota staveb. Dalším faktorem je pak podle ekonomů oživení trhu po covidové krizi, kdy řada staveb nabrala zpoždění.
Klíčové pro stavebnictví jsou podle Klimenta inženýrské stavby, jejichž přínos podle analýzy loni stoupl o 77 procent. Přes 70 procent z toho činily dopravní projekty. Stabilní naopak byla výstavba nebytových prostor, kdy klesalo budování kanceláří a naopak stoupla výstavba průmyslových a skladových prostor.
Asi třetinou se na povolených stavbách podílejí bytové stavby. Největší podíl mají projekty v Praze, které tvoří asi čtvrtinu všech bytových staveb v zemi.
Počet stavebních povolení, které za celý loňský rok úřady vydaly, meziročně stoupl o 5,8 procenta na 90.960. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 521,9 miliardy korun, což bylo proti roku 2020 o třetinu více. Loni začala výstavba 45.244 bytů a meziročně jich bylo o 28,3 procenta více. Dokončených bytů loni přibylo o 0,7 procenta na 34.641.
