Stavby povolené v 1. pololetí mají potenciál přinést do ekonomiky 823 miliard

Stavby povolené v prvním pololetí letošního roku mají potenciál přinést do české ekonomiky více než 823 miliard korun. Ve srovnání s druhým pololetím loňského roku však poklesla aktuální hodnota tzv. Barometru stavebnictví o zhruba deset procent. Zatímco dříve měly největší přínos inženýrské stavby, nově se tahounem stavebnictví stala bytová výstavba s potenciálním přínosem 308 miliard korun.

Ukazuje to analýza společností KPMG Česká republika a developera Central Group představená na Summitu stavebního rozvoje v Praze. Barometr stavebnictví vyjadřuje potenciální přínos povolených staveb za dané pololetí roku.

Jeho hodnota roste od roku 2015. Podle ekonoma a partnera KPMG Česká republika Pavla Klimenta má na hodnotu povolených staveb vliv inflace, která je aktuálně přes 17 procent.

Bytová výstavba novým tahounem stavebnictví

Za první pololetí letošního roku by na základě barometru nejvíce peněz do české ekonomiky, skoro 38 procent, mohly přinést bytové budovy (výše uvedených 308 miliard Kč). Proti předchozímu pololetí vzrostl jejich potenciální přínos asi o dvě procenta a meziročně o 32 procent.

Bytová výstavba by mohla mít podle analýzy ještě větší přínos. Například v Praze je v různé fázi přípravy více než 134 tisíc nových bytů, které by mohly přinést přes 180 miliard korun. „Ty jsou však uvízlé v povolovacím procesu, vyřízení stavebního povolení často trvá deset i více let. Odklad účinnosti stavebního zákona a nejistota ve finálním znění k řešení nepřispívá,“ řekl Kliment z KPMG.

Rychlejší povolování staveb by podle Dušana Kunovského, šéfa největšího rezidenčního stavitele v Praze Central Group, mohlo zlevnit byty až o 15 procent. „Tím, že stát není schopen uvést nový stavební zákon do praxe, odkládá ho a nesystémově mění v mnoha směrech, se sám střílí do nohy. Brzdí tak rozvoj celé země a sám přichází o stovky miliard na daních,“ řekl.

Z každého nového bytu v Praze má stát podle Central Group jen na DPH v průměru 1,5 milionu korun. Dalších zhruba 250 tisíc korun navíc nově inkasuje Praha na dobrovolných příspěvcích od investorů. „A pak se všichni diví, že jsou byty tak drahé,“ řekl Kunovský.

Inženýrské stavitelství pokleslo

Nebytové budovy můžou přinést 269 miliard korun. Pokles o 35 procent zaznamenaly inženýrské stavby (246 miliard Kč), z toho se dopravní stavby propadly o více než 50 procent na 129 miliard korun. „Inženýrské stavitelství, nejčastěji financované státem, se potýká s tím, že při pohybu cen materiálů a stavebních prací mají obě strany problém se přizpůsobit,“ uvedl Kliment.

Stavebnictví čeká útlum

Podle prognózy barometru čeká celý obor stavebnictví pravděpodobně výrazný útlum, a to z hlediska omezení investic veřejného i soukromého sektoru. Důležité pro budoucí vývoj ve stavebnictví mát být i řešení rostoucích cen energií a rizika omezení jejich dodávek. „Stavebnictví reaguje s určitým zpožděním, proto se dá ve druhé půlce letošního roku očekávat mírnější pokles a výraznější pak v roce 2023, především v inženýrském stavitelství,“ uvádí analýza.