stavba

Stavebnictví po čtyřech měsících rostlo. Známe příčinu

Stavební výroba v Česku se v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Tahounem červencového růstu byly inženýrské stavby, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí.

Vyplynulo to z dnes zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). V porovnání s červnem bylo stavebnictví vyšší o 6,9 procenta.

Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července se zatím negativně na výsledcích nepodepsala, přestože se systémy mají od jejího spuštění problémy úředníci i stavebníci. Pozitivní vývoj za červenec ale nemusí znamenat oživení ve stavebnictví, za pololetí totiž produkce v tomto odvětví klesla.

Situace se začíná stabilizovat

Do třetího čtvrtletí stavebnictví podle ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka nevstoupilo vůbec špatně. A to i vzhledem k tomu, že ho negativně ovlivňovaly například vysoké úrokové sazby, a tedy dražší financování, až po nedostatek stavebních materiálů a jejich vysokých cen.

„Prakticky ve všech těchto oblastech se situace minimálně začíná stabilizovat a ve výhledu do konce roku lze očekávat opatrné zlepšování. Úrokové sazby již delší dobu klesají, investiční aktivita bude postupně narůstat, a to i díky prostředkům z fondů EU. Ceny materiálových vstupů po většinu letošního roku byly meziročně nižší,“ řekl.

Za prvních sedm měsíců letošního roku je podle Vejmělka reálná stavební produkce v meziročním vyjádření stále o 4,1 procenta níže. Očekávané zlepšení ve zbytku roku tak podle něj bude těžké. Po loňském celkovém poklesu o 1,4 procenta to tak pro letošek vypadá přinejlepším zhruba na stagnaci.

Podobně vidí situaci také výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Vaňková. Ta upozornila, že za posledních šest měsíců klesla stavební produkce o 5,4 procenta. Ruku v ruce s tím se propadl i počet stavebních povolení, kterých bylo za prvních šest měsíců vydáno nejméně za posledních 25 let.

Digitalizace se zatím nepropsala

V červenci začal také platit nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace stavebního řízení. Řada ekonomů a odborníků se dříve rozcházela v pohledu na finanční dopad způsobený digitalizací stavebního řízení a jejími problémy. První indicií podle některých z nich mohly přinést červencové výsledky ČSÚ. Podle současného vyjádření analytiků se ale digitalizace stavebního řízení zatím výrazně negativně na výsledcích nepodepsala.

„V červenci byla vydána stavební povolení za 39,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 2,1 procenta. Tyto údaje zatím nevypovídají o fatálních problémech s vydáváním stavebních povolení, což zřejmě bylo způsobeno výrazným nasazením úředníků na stavebních úřadech,“ řekl ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Statistiky žádný kolaps s souvislosti s novým stavebním zákonem nenaznačují ani podle Vejmělka, důvodem k radosti ale podle něj také nejsou.

Stavební výroba v ČR se podle ČSÚ v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství meziročně vzrostla o 7,1 procenta. Pozemní stavby zůstaly nepatrně pod úrovní loňského července