Studie zjistila, že stavební náklady v Praze jsou páté nejvyšší v regionu

Stavební náklady jsou v Praze v porovnání osmi větších měst střední a východní Evropy páté nejvyšší, nejdražší je Vídeň. Loni byly v Praze náklady druhé nejvyšší. V kontextu stovky světových měst zůstala Praha na 67. místě. Nejvyšší stavební náklady jsou v Ženevě. Vyplývá to z výsledků studie mezinárodní poradenské společnosti Arcadis.

Jak uvedl analytik Arcadis Milan Vencl, stavební trh má kvůli dlouhodobým kontraktům a rozsáhlým projektům značnou setrvačnost. „Stavební náklady se navzdory koronavirové pandemii v ČR stále drží na svém maximu. Je to dáno omezenou kapacitou tuzemských stavebních firem, nedostatkem stavebních dělníků a stavebního materiálu ze zahraničí, každoročním nárůstem cen práce a stavebních materiálů. V roce 2021 stavební náklady dále mírně porostou maximálně do dvou procent,“ dodal Vencl z mezinárodní poradenské společnosti zaměřená na stavebnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj.

Podle údajů Českého statistického úřadu stouply loni stavební náklady v Česku meziročně o 3,7 procenta. Vídeň se s nejvyššími stavebními náklady v regionu zařadila v celosvětovém srovnání na 30. místo. Následují Záhřeb (64.), Bukurešť (65.), Sofie (66.), Praha (67.), Varšava (70.), Bělehrad (72.) a Krakov (75.).

V první desítce s nejvyššími náklady se umístilo šest evropských měst. Kromě Ženevy to jsou Londýn (2.), Kodaň (3.), Oslo (4.), Curych (5.) a Dublin (9.). Naopak tři města s nejnižšími náklady jsou z Indie, konkrétně Bengalúr, Nové Dilí a Bombaj. Na tomto pořadí se oproti roku 2020 nic nezměnilo.

Rostou investice do infrastruktury

Příčinou vysokých cen je také to, že stavební firmy se v důsledku koronavirové pandemie potýkaly se zpožděnými dodávkami stavebních materiálů ze zahraničí a s výpadkem stavebních dělníků ze zahraničí. Růst cen stavebních nákladů se přičítá zejména zdražování komodit, hlavně ropy, mědi, železa a hliníku, stavebních materiálů, energií i práce.

Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví vzrostla loni hodnota investic veřejného sektoru v porovnání s rokem 2019 o 29,6 procenta. Investice do infrastruktury vzrostly meziročně o 38 procent. Největší růst zaznamenala dopravní infrastruktura, která meziročně vzrostla o 44,4 procenta.