Turbulence ve středoevropském stavebnictví

Stavebnictví v zemích Visegrádské čtyřky prochází turbulentním obdobím. Dopady současné ekonomické krize jsou vidět ve všech čtyřech státech. Jejich rozsah se však v jednotlivých zemích liší. Představitelé stavebních společností v regionu se shodují – jedním z nejpalčivějších problémů, který omezuje jejich růst, je nedostatečná poptávka. Tento faktor oproti předchozímu roku dramatický narostl. Vyplývá to ze srovnání výsledků kvalitativních studií českého, polského, maďarského a slovenského stavebnictví 2009, které připravil CEEC Research ve spolupráci se společností KPMG Česká republika.

Aktuální situace ve stavebnictví Visegrádské čtyřky
Největší meziroční pokles zaznamenalo Slovensko (leden–září 8,8 procent). Ani ostatní země ale nebyly ušetřeny. Nejnovější výsledky Českého statistického úřadu ve srovnatelném období uvádějí pokles o 2,5 procent, který způsobil především propad pozemního stavitelství.

Pokles hlásí rovněž i Maďarsko (2,7 procent). Zde je navíc situace specifická vzhledem k problémům, které maďarská ekonomika zažívala ještě před vypuknutím celosvětové ekonomické krize (protisměrná fiskální a monetární politika, značný deficit státní rozpočtu, vysoké daňové zatížení, rostoucí FX závazky tvořící silný základ pro externí tlaky, atd.).

Polské stavebnictví jako jediné stále ještě vykazuje mírný růst, nicméně i ten se výrazně zpomaluje: výsledky za období leden-září ukazují nárůst o 4,7 procent. Srovnáme-li však tyto údaje s výsledky z předchozích srovnatelných období, je zpomalení zcela zřetelné (2006: 14,4 procenta, 2007: 20,2 procenta, 2008: 15,5 procent).

Polské stavebnictví ovlivňují dva specifické faktory. Zaprvé se realizuje velké množství infrastrukturních projektů financovaných ze zdrojů EU. Zadruhé se staví v rámci příprav na EURO 2010 (fotbalové mistrovství Evropy organizované společně Polskem a Ukrajinou). Budují se například stadiony, komunikace, hotely a druhá trasa varšavského metra.

Hlavní problémy stavebních společností
Klíčovým problémem je pro nejvíce stavebních firem v ČR a SR nedostatečná poptávka. V Maďarsku považují stavební firmy za nejčastější omezení tvrdou konkurenci. Nedostatečná poptávka zaznamenala hlavní nárůst v období 2007/2008, v současné době ji stále uvádí vysoký podíl respondentů (70 procent).

Polští stavebníci zmiňují nejvíce byrokracii, vysoké náklady na práci (96 procent) a nedostatečnou poptávku (94 procent). Srovnání s výsledky z roku 2008 jasně ukazuje, že nedostatečná poptávka je nejrychleji rostoucím omezením (+33 procentních bodů oproti roku 2008).

Dalším faktorem, který byl velice často zmiňován a rychle penetroval stavební společnosti od minulého roku v ČR, SR i Polsku, jsou nedostatečné finanční zdroje (v Maďarsku tento faktor prošel největším nárůstem již v roce 2007/8, +41 procentních bodů).

Naopak omezením, které výrazně pokleslo od minulého roku, je nedostatek zkušené pracovní síly. Hlavní propad zaznamenal tento faktor na Slovensku (ze 72 procent v roce 2008 na sedm procent v 2009).

Snížily klesající zakázky vytíženost kapacit?
Nedostatek zakázek se projevil ve vytíženosti kapacit stavebních firem. Nejnižší vytížení uvádějí stavební společnosti v Maďarsku, jedná se o 74 procent (pokles ze 79 procent v roce 2008). Polské stavební společnosti uvádějí aktuální vytíženost na 77 procent (pokles z 80 procent o rok dříve). Slovenské společnosti uvádějí vytíženost mírně vyšší 78 procent, nicméně meziročně zaznamenaly největší snížení ze všech čtyř zemí (92 procent o rok dříve). V České republice se podle aktuálních údajů jedná o 84 procent (89 procent v 2008).

Společnosti v ČR dále uvádějí, že mají v současné době nasmlouvány zakázky v průměru na šest, v Polsku sedm měsíců dopředu. Variabilita v rámci vzorku (délka trvání smluv u jednotlivých společností) je však v Polsku vyšší, což je dáno výrazným množstvím zmíněných dlouhodobých projektů na jedné straně, ale také množstvím krátkodobých/menších projektů na straně druhé. Údaje za Slovensko a Maďarsko budou dostupné v příštích výzkumech.

Jak získávají své zakázky?
Pro získávání zakázek využívají společnosti v České republice v průměru tři způsoby, na Slovensku dva až tři a v Maďarsku jde o tři až čtyři způsoby (data za Polsko za rok 2009 nejsou dostupná, v roce 2008 se jednalo o tři způsoby). Ve srovnání s předchozím rokem zde vzrostl počet využívaných způsobů. Jedním z hlavních důvodů je omezený počet dostupných zakázek na trhu – to vede firmy k tomu, aby využívaly více způsobů, jak získat co nejvíce zakázek.

Nejčastěji uváděným způsobem získávání stavebních zakázek jsou ve všech zmíněných zemích osobní kontakty (ČR: 85 procent respondentů, SR: 84 procent, HU: 100 procent, PL 2008: 92 procent respondentů). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl jak v ČR, tak i SR a HU podíl stavebních firem, které tento způsob využívají. Dalšími uváděnými způsoby jsou dlouhodobé rámcové smlouvy, přímá poptávka zákazníků a tendry.

Transparentnost tendrů nevykazuje velké rozdíly, oblast úplatků a porušování řízení rizik však ano
Představitelé stavebních firem také hodnotili (na stupnici 1 až 10 max.) transparentnost tendrů, kterých se jejich firma účastnila. Výsledky ukazují, že v ČR, SR a Maďarsku je situace podobná. S výjimkou Maďarska hodnotí stavební společnosti celkově lépe transparentnost veřejných výběrových řízení oproti výběrovým řízením financovaným ze soukromých zdrojů (ČR, veřejné vs. soukromé: 5,6 vs. 5,3; SR: 6,3 vs. 5,6; Maďarsko: 5,0 vs. 5,6; Polsko 2008: 5,2 vs. 4,4).

Situace je do jisté míry odlišná v tom, jaké mají stavební firmy zkušenosti s korupcí. Největší podíl firem, které uvádějí, že nebyly požádány o úplatek, je v Maďarsku 60 procent, v České republice 59 procent. Naopak nejmenší podíl takových firem je na Slovensku (42 procent), kde ale došlo meziročně k viditelnému poklesu (z 72 procent v roce 2008). Srovnání s Polskem je možné pouze na základě výsledků výzkumu z roku 2008, kdy je vykazován stav, který se blíží zkušenostem slovenských stavebních firem (47 procent respondentů).

U porušování vlastního řízení rizik jsou rozdíly patrnější. Nejméně často dochází k porušování v České republice a Maďarsku (porušení shodně potvrzuje 43 procent respondentů), s odstupem pak následuje Slovensko (56 procent respondentů) a nejčastější porušování svého řízení rizik uvádějí firmy v Polsku (2008 – 67 procent respondentů).

Výhled do budoucna
Klíčovým faktorem, který bude mít rozhodující vliv na budoucnost stavebních firem a na kterém se shodují respondenti jak v ČR (94 procent), SR (91 procent) a Maďarska (90 procent), jsou vývoj a změny v poptávce zákazníků.

Prioritou pro období 2009-2010, kterou uvádí největší podíl firem na Slovensku (62 procent) a v Maďarsku (57 procent), je investovat do navazování kontaktů a seznamování (51 procent v ČR). V České republice o něco častěji zmiňují stavební společnosti inovaci své nabídky (61 procent).

České (100 procent) a polské stavební firmy (94) nejvíce zaměří svou pozornost v průběhu následujících dvanácti měsíců na zvýšení efektivity svého fungování. Hodnotí ji jako nejdůležitější z celého portfolia uváděných aktivit. Naopak za svoji nejnižší prioritu společnosti shodně v obou zemích označují akvizici jiné společnosti.

Zdroj: CEEC Research ve spolupráci se společnostmi KPMG Česká republika a Ipsos
Foto: Miriam Turancová