Zvedání a vysouvání mostních konstrukcí

Zvedání těžkých mostních konstrukcí se dnes provádí výhradně s použitím hydrauliky. Je to dáno nejen relativně nízkou cenou a velkou přesností, ale obvykle i relativně jednoduchým nasazením. Mostní konstrukce o hmotnosti i několik tisíc tun můžeme díky použití hydrauliky také spouštět nebo vysouvat.

Při zvedání mostních konstrukcí využíváme buď u malých výšek zdvihů, nebo u velmi hmotných konstrukcí (tisíce tun) technologii zvedání zespoda pomocí obvyklých hydraulických lisů. Tuto technologii je výhodné používat především tam, kde je možné umístit hydraulické lisy přímo na opěru či pilíř mostu. Pokud to není možné, je nutné přistoupit k výstavbě podpěrné konstrukce, kterou je potřeba vhodně dimenzovat. Jak u hydrauliky, tak u podpěrných konstrukcí není na škodu pracovat s koeficientem bezpečnosti 2 i vyšším.

Velmi často se totiž při opravách mostů lze setkat s nerovnoměrným rozložením reakce u ložisek, které může být zcela opačné, než předpokládá model. Týká se to obecně jakýchkoliv půdorysně nesymetrických mostů, především těch předepnutých. Na základě zkušeností lze například konstatovat, že neexistuje snad žádný předepnutý železobetonový most, který je v půdorysném oblouku, kde bylo rozložení reakcí v souladu s původními výpočty projektanta.

U podpěrné konstrukce je třeba důsledně dbát na stabilitu jí samotné i jejího podkladu. Nelze se uspokojit s pouhým zhutněním, ale tlak je třeba rozkládat přes silniční panely nebo v některých případech přes nezbytnou betonovou vyrovnávku.

Pokud je třeba zvednout konstrukci o více než 0,5 m, je výhodnější využít technologii zvedání shora na předpínacích tyčích. U této technologie se používají válce (lisy) s dutým pístem, kterým může procházet závěs – předpínací tyč. Prakticky celá pomocná konstrukce je pak umístěna nad zvedaným mostním polem, proto je tento postup výhodný i tehdy, nechceme-li nebo nemůžeme-li umístit podpěrnou konstrukci pod mostním polem – ať již z důvodu nepřijatelného omezení průjezdného profilu nebo v případě přemostění vodního toku. Při vy­užití této technologie se rychlost zdvižení konstrukce pohybuje v řádu desítek centimetrů až jednotek metrů za hodinu.
–>–>
Ve společnosti MTEK se předpínací tyče uplatňují nejen pro zvedání nosných konstrukcí mostů při opravách, ale i v případě specifických operací, jako je například zvedání a spouštění vozíků letmé betonáže, kde se dosahují rychlosti až 10 m/h. Tato činnost je obzvláště zajímavá, pokud se zvedání či spouštění provádí na loď. S ohledem na požadavek vysoké rychlosti si již nelze vystačit s běžnými lisy s dutým pístem, ale je třeba použít speciální dvojválce se zdvihem až 0,5 m, které společnost sama zkonstruovala, v kombinaci s hydraulickým synchronním systémem a výkonným čerpadlem. Hydraulická synchronizace zkonstruovaná společností je úspěšně používána již druhým rokem. Poprvé byla využita pro zvedání a spouštění betonážní skruže a bednění o hmotnosti 40 t v Praze-Lahovicích (pro Skanska DS, a. s.), kdy bylo zvedání o 20 m realizováno z paluby lodi za čtyři hodiny.

Předpínací tyče se používají i u výsunů či zásunů mostů a dalších konstrukcí, kde lze rovněž dosahovat velice zajímavých rychlostí a může být využito synchronizace buď hydraulické, nebo elektronické s využitím snímačů dráhy. To má význam, uplatní-li se při zásunu mostu více než 2 dráhy, jak tomu bylo například u mostu v Českých Velenicích, kde nová nosná konstrukce mostu o hmotnosti 620 t byla zasunuta příčně o 7,5 m za 4 hodiny po celkem 4 drahách (pro Viamont DSP, a. s.). Zásun byl dokončen spuštěním celé nosné konstrukce o 0,85 m technologií zespoda opět s využitím elektronické synchronizace.

V posledních letech se velké oblibě těší synchronizované zvedání. Synchronizovaně je možno zvedat několika způsoby, ať již s využitím elektronických systémů nebo bez nich vhodným zapojením hydraulických lisů a čerpadel. Ovšem pouze v malém množství případů je tato technologie náležitě odůvodněná. Opravdový smysl má pouze tehdy, pokud je zvedaná nosná konstrukce podepřena na více než dvou místech (v podélném řezu). Z hlediska bezpečnosti je vždy vhodnější provádět zvedání nejprve na jedné a poté na druhé podpěře. To platí jak pro zvedání zespodu, tak pro zvedání na tyčích.

Václav Procházka
FOTO: MTEK, Radim Valo

Václav Procházka je jednatelem společnosti MTEK, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.