Almanach: Trh práce pandemii odolal. Volných míst je nejvíce v historii

Nedostatek pracovních sil, zejména těch kvalifikovaných, je překážkou pro rychlé pokrizové oživení. Umocňují se tak globální problémy v dodavatelských řetězcích.

Trh práce v Česku zůstává napjatý. Míra nezaměstnanosti je stále nejnižší ze všech zemí Evropské unie a nic na tom nezměnily ani dopady koronavirové pandemie na ekonomiku. V červenci 2021 bylo v Česku bez práce jen 2,9 % lidí, sezónně očištěný průměr EU přitom činí 6,9 %.

Stále patrný je také převis počtu volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci. Ke konci srpna evidovaly úřady přes 360 tisíc míst, jež zaměstnavatelé potřebují obsadit. Šlo dokonce o vůbec nejvyšší hodnotu v historii České republiky.

Nezaměstnaných bylo ve stejnou dobu o skoro 100 tisíc méně. Zaměstnavatelům chybí především kvalifikovaná pracovní síla. Například průzkum Národního centra Průmyslu 4.0 upozorňuje, že její nedostatek zaznamenalo v minulém roce až 93 procent firem.

Zahraniční pracovníci chybí

Kromě podpůrných vládních programů typu Antivirus, jež zabránily masivnímu propouštění během propadu ekonomiky do recese, stojí za stávající nízkou nezaměstnaností také struktura českého hospodářství.

„Důležitým faktorem je rychlé oživení zpracovatelského průmyslu, páteře české ekonomiky. Při poslední hluboké hospodářské recesi v roce 2009 trvalo téměř sedm let, než se zpracovatelský průmysl dostal na předkrizové hodnoty produkce. Nyní již produkce ve zpracovatelském průmyslu stihla předkoronavirové hodnoty překonat,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Roli sehráli také zahraniční pracovníci, kteří loni Česko v souvislosti s pandemií opustili a dosud se v plném rozsahu nevrátili.

„Dělníci do strojírenství, na obsluhu strojů. Na druhém místě jsou to nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, průmyslu nebo zemědělství. Na trhu práce startuje opravdu nebývalé oživení, které jsme nikdy nezažili po žádné krizi. Firmy nabírají jak o život,“ popsal pro televizi Nova aktuální situaci na trhu práce manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbršát.

Překážka pro hospodářství

Ve stavebnictví chybí pracovní síly i přesto, že počet zaměstnanců v oboru mírně vzrostl. Zatímco loni ve druhém čtvrtletí pracovalo ve stavebnictví dle údajů ČSÚ 207 tisíc lidí, letos ve stejném období to bylo už 211 tisíc. Naopak v průmyslu jako celku ubylo meziročně 10 tisíc pracovníků na 1,2 milionu.

Analytici oslovení ČTK se shodují, že nedostatek pracovníků představuje překážku pro rychlejší hospodářské oživení po pandemii. „Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů je staronový problém trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Kromě pomalejšího ekonomického oživení se napětí na trhu práce bude podle ekonomů dál projevovat v pokračujícím růstu mezd. Tempo růstu průměrné hrubé mzdy sice loni zpomalilo na 3,1 % z předkoronavirových úrovní kolem osmi procent, poslední data ale ukazují návrat k původní dynamice. Ve druhém čtvrtletí 2021 průměrná hrubá mzda meziročně vzrostla o 11,3 % na 38 275 korun.

Mzdy rostou

Roli při srovnání však může hrát i základna roku 2020, kdy se ve druhém čtvrtletí pandemie poprvé projevila naplno. Průměrná měsíční mzda roste i ve stavebnictví, za průměrem v celé ekonomice ale zaostává. Loni ve druhém čtvrtletí činila 30 187 korun, letos ve stejném období vzrostla meziročně o 6,1 % na 32 044 korun.

Odhady analytiků ukazují, že růst nominálních mezd by měl pokračovat i v příštím roce, a to navzdory rostoucímu zadlužení státu, který je zdaleka nejvýznamnějším zaměstnavatelem v zemi. „Snižující se nezaměstnanost a rostoucí poptávka po zaměstnancích povedou k tlakům na zvyšování mezd v české ekonomice, což by se mělo projevovat i v průběhu roku 2022,“ uvedl například hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Průměrná hrubá mzda v ČR by tak v příštím roce mohla překonat 40 tisíc korun. Radost z vyšších nominálních mezd však zaměstnancům prozatím kazí zrychlující inflace, jež v srpnu dosáhla hodnoty 4,1 % – nejvíce od listopadu 2008. Tempo růstu cen se přitom podle analytiků bude držet vysoko i v příštích měsících.

ZDROJE: MPSV, ČTK, ČSÚ, TV Nova, Akcenta, Národní centrum průmyslu 4.0.