Alternativní izolace ve stavebnictví II.: Sláma
Eliška Hřebenářová 
Sláma je materiál, který se ve stavebnictví standardně nevyužívá, v poslední době o něm přesto slyšíme stále častěji a častěji, zejména v souvislosti se stavbou z přírodních, nezávadných materiálů. A proč také ne? Sláma je historicky prověřený materiál, který i po stovkách let stále nacházíme například v konstrukcích stropů.
Použití slámy je poměrně široké – od různých slaměných balíků až po izolace z drcených stébel. Úloha takových materiálu přitom není nosná, ale tepelně izolační, slámu tedy, ať už v jakékoli podobě, vkládáme do nosné konstrukce, nejčastěji dřevěného skeletu.
Vlastnosti slaměných balíků
V případě zateplování slaměnými balíky je často snazší sehnat velký balík (a nechat ho přebalit) než menší balíky určené přímo pro stavební účely. Z hlediska tepelné izolace je tak vhodné, aby kubík slámy vážil zhruba 90 kilogramů a sláma obsahovala co nejméně organických zbytků. Součinitel tepelné vodivosti pro slaměné balíky se pohybuje mezi 0,05–0,075 W/Km. Oboustranně omítnutá slaměná stěna má akustický útlum více než 50 dB.
O něco hůře je na tom sláma s ohledem na požární bezpečnost. Obecně lze říci, že požární vlastnosti přírodních materiálů jsou obvykle v porovnání s „klasickými“ materiály horší. Sláma v balících vykazuje i poměrně dobrou požární odolnost, přesto se jedná o hořlavý konstrukční systém, který umožňuje stavět budovy do výšky 12 m – a nelze s ním izolovat v chráněných únikových cestách. Největším nebezpečím je pak volná sláma na staveništi. Při manipulaci s balíky je třeba neustále zametat, protože volně pohozená stébla mohou velmi snadno vzplanout a způsobit rozsáhlý požár a značné škody.
Víte, že? Seno nebo sláma
Seno a sláma nejsou zaměnitelné produkty. Seno je směs sušených, nezralých travin – oproti tomu sláma jsou stonky dozrálých travin, a zejména obilovin, zbavených semen. Obdobně pokud vidíme balíky na loukách, jde o seno, pokud mluvíme o balících na polích, zpravidla jde o slámu. Hlavní rozdíl, který se ovšem netýká stavebnictví, je v obsahu nutričně významných látek.
Seno má vyšší obsah bílkovin kvůli tomu, že nebylo zbaveno nezralých semen, na rozdíl od slámy je tak vhodné pro výživu hospodářských zvířat. Sláma jako krmivo není vhodná, jedná se o odpadní produkt z pěstování obilovin, a tak se hodí spíše jako podestýlka, zdroj biomasy pro výrobu energie – anebo izolace.
Instalace slaměné izolace
V případě zateplování slámou je vhodné se poohlédnout po architektovi či projektanotvi, kteří se slámou již zkušenosti mají. U projektů vytvořených nezkušenými projektanty nebo u projektů svépomocí se může takové zateplení nevyplatit.
V první řadě je rovněž třeba zdůraznit, že slaměné balíky se u nás zpravidla nepoužívají (zatím) jako nosná konstrukce.
Ochrana proti vodě a vlhkosti
Pokud využíváme slámu v rámci zdí, je třeba ji pečlivě chránit před vlhkostí. Balíky tak musí být dostatečně zvednuty nad úroveň terénu tak, aby byly 100 % chráněny před odstřikující vodou. Základy takové stavby by pak měly umožňovat odvodňování akumulované vláhy ze slaměné zdi působením gravitace.
Stěny
Nosná konstrukce je z jiného materiálu, například dřeva, balíky jsou pak vloženy do dřevěné konstrukce či přistaveny ke konstrukci jako stěna – a propojeny pomocí svislých dřevěných štěpů a upevněny polyetylenovými provazy. Balíky ukládáme zpravidla naplocho, stébla jsou (anebo by být měla) vždy orientována kolmo na stěnu.
V případě balíků jako nosného materiálu jsou kladeny obdobně jako cihly či tvárnice s převázáním o půl délky pro lepší stabilitu a rovnoměrné roznesení tlaku. Při „zdění“ vycházíme z pevně daných bodů – rohů, nebo rámů oken a dveří, do středů stěn.
Okna a dveře
Okna a dveře osazujeme do dřevěných konstrukčních rámů a při instalaci vždy uvažujeme se sednutím balíků v důsledku hmotnosti podlahy a střechy nad nimi (týká se zejména staveb, kde je sláma nosný materiál). Přesnou velikost sednutí bohužel není předem možné odhadnout. Rám může, ale nemusí být nosný. Nosný rám nese váhu zdi, stropu a střechy nad sebou. Nenosný rám musí být shora chráněn nosným překladem, který rozloží výše popsané zatížení na okolní nosnou zeď.
Věnec
Věnec můžeme při stavbě použít klidně betonový, ale v souladu s filozofií slaměného stavění je mnohem lepší věnec dřevěný.
Omítky
V případě použití slámy jako nosného materiálu plní omítky funkci konstrukční. Z hlediska vlhkosti lze požadavky na omítky shrnout do tří bodů: ochrana slámy před průnikem kapalné vody; dostatečná prodyšnost pro umožnění vysychání; dostatečná pružnost. Z toho vyplývá, že vhodné jsou prakticky jen omítky vápenné a hliněné.
Střechy
Slámu lze použít i v konstrukci plochých střech v kombinaci s OSB deskami s faktorem difuzního odporu vykazující μ > 200. Realizace vyžaduje výpočet, který prokáže, zda jsou slepené OSB desky dostatečné k zamezení průniku vodní páry do konstrukce – v opačném případě je třeba slámu doplnit o parotěsnou vrstvu. K celému řešení by mělo být přistupováno jako k realizaci střechy s provětrávanou mezerou. Jednotlivé balíky se kladou na sraz. Provázky, které drží balíky pohromadě, se zpravidla po uložení přestřihnou, aby se sláma rovnoměrně rozložila na celou plochu. Tloušťka vrstvy slámy v takové skladbě by měla být alespoň 400 mm.
Slámu lze u dvouplášťových střech kombinovat s prodyšnými, difúzně otevřenými hmotami, které zabrání pronikání chladu do slámy – vhodným přírodním materiálem pro tyto účely je například vodou zředěná hlína, kterou se balíky polévají a na povrchu se tak vytváří souvislá vrstva hlíny.
Z hlediska realizace šikmých střech není v České republice tolik případů, v zahraničí se takové projekty ovšem rovněž realizují.
Produkt se obvykle vyrábí z velkých i malých slaměných balíků drcením v tlukadlových drtičích. Oproti použití malých balíků vhodných ve stavebnictví má toto zpracování výhodu, že pracuje i s velkými balíky, které jsou zemědělci dodávány častěji než balíky malé z důvodu jejich ekonomičtější přípravy.
Nevýhody slámy
Z hlediska použití drcené slámy dosud nebyly publikovány informace o vlastnostech, jejichž znalost je potřebná z hlediska využití ve stavebnictví. To samozřejmě znemožňuje použití drcené slámy jako materiálu, protože by použití ztížilo či znemožnilo získání stavebního povolení.
To naštěstí není problém při využití slaměných balíků – u těch jsou známy všechny potřebné vlastnosti. Co je ovšem problém i u balíků, to je dostupnost. Výroba stavebních materiálů ze slámy není právě široce rozšířená, a tak se může stát, že se balíky budou nejen těžko shánět, ale že nebudou k dostání vůbec. Dostupnost přitom není ovlivněna pouze zpracováním a výrobou, ale i počasím a sklizní. Pokud je problém s obilím, bude problém i se slámou.
Biologické napadení a vlhkost
Obdobně jako u jiných přírodních (ale i nepřírodních!) materiálů, i u slámy hrozí, že se v ní usídlí nechtěná návštěva v podobě myši nebo hmyzu. Tomu ovšem můžeme zabránit zamezením přístupu do či ke konstrukcím plněným nebo tvořeným slámou. Výhodou slámy oproti takové vlně, vatě či polystyrenu je, že se jedná o materiál sypký, ve kterém nevydrží myší chodbičky, což myším značně ztěžuje pobyt. S ohledem na původ se rovněž jedná o materiál, který není vhodný pro krmení, myši ho tedy nežerou a ani nebudou mít zájem žrát.
Jediným problémem tak mohou být plísně a hniloba, které samozřejmě ke svému vzniku a šíření potřebují vlhkost – konkrétně pak mluvíme o vlhkosti nad 20 % u samotných balíků a 70 % pro relativní vlhkost vzduchu. Pokud tedy do konstrukce vložíme kvalitně vysušenou slámu (před uložením do konstrukce je nutné ji chránit i na staveništi a nepokládat ji přímo na zem), řádně zamezíme pronikání vlhkosti a umožníme slámě „dýchat“, jedná se o materiál, který vydrží celé věky.
Důležité při skladování balíků je si uvědomit, že slámou voda nezvlíná. Přesto je třeba dát pozor, aby nezvlhl střed balíku, protože vysušit ho by následně byl nadlidský úkol. Zvlhnutí určité vrstvičky ze stran zpravidla nebývá problém, přesto je samozřejmě jistější přijmout preventivní opatření a zvlhnutí zabránit zcela. Nebezpečné je pak zejména zapaření balíku v případě zvlhnutí – balíky proto nepřikrýváme neprodyšnou plachtou, stačí je uložit pod přístřešek.
