Analytici: Za poklesem stavebnictví stojí hlavně nedostatek lidí a materiálu
Dubnový pokles stavebnictví o 3,9 procenta byl způsoben hlavně nedostatkem pracovníků a stavebních materiálů. Určitý vliv mohlo sehrát také chladné počasí, ale kleslo hlavně pozemní stavitelství, které není na počasí závislé tolik, jako výstavba infrastruktury.
Analytici za celý letošní rok očekávají pokles o jedno až čtyři procenta. „Zatímco průmysl jede na vlně oživení, situace ve stavebnictví zůstává komplikovanější, a tak se v dubnu stavělo méně ve srovnání s březnem i loňským dubnem. Pokles jde na vrub pozemnímu stavitelství, které nezažívá zrovna příznivé období. Postihuje jej útlum investic v oblasti komerčních nemovitostí a doposud jej ovlivňovaly i slabší výsledky bytové výstavby,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Průmyslová výroba v dubnu meziročně vzrostla o 55 procent.
Podle Dufka se podobně jako v průmyslu i ve stavebnictví firmy potýkají s nedostatkem materiálu i jeho rostoucími cenami. Jak dále uvedl, chybějí kvalifikovaní a pomocní pracovníci, a tak výhled celého odvětví zůstává nejistý. „Minimálně pro inženýrskou část stavebnictví lze počítat s veřejnými zakázkami, které mají setrvale příznivý trend, který mohou navíc posílit dodatečné peníze z Evropské unie,“ doplnil Dufek.
Po pandemii nepřišel očekávatelný nárůst
Za první čtyři měsíce kleslo stavebnictví v souhrnu o pět procent. Pozemní stavitelství, tedy hlavně výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů, kleslo o 6,4 procenta. Inženýrské stavitelství, které je tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury, se snížilo o 0,2 procenta.
„Naděje, že pandemií snížená loňská základna pomůže stavebnictví v dubnu nastartovat meziroční růst, vzaly za své. Pokles produkce sice není dramatický a vývoj lze snad do určité míry omluvit neobvykle studeným počasím.
Propad se ovšem převážně týká pozemní části odvětví, která bývá méně citlivá na vlivy počasí oproti inženýrskému segmentu. Spíš tedy lze pokles produkce připsat na vrub váhavosti investorů mimo stát jakožto hlavního investora dopravních staveb,“ sdělil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Pomoci by mohlo i očkování
Jak dále uvedl, dubnové statistiky ho nepřesvědčily, že by se v odvětví rýsovala systematická změna k lepšímu. Meziroční pokles produkce za první pololetí je podle něj téměř jistý a šance, že by druhý půlrok ztrátu dohnal, se postupně snižují. „Pro letošek nadále počítáme s poklesem reálné stavební produkce o tři až čtyři procenta,“ podotkl Sobíšek. Loni stavebnictví meziročně kleslo o 6,2 procenta.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává pokles stavebnictví o procento, hlavně kvůli slabé první polovině roku. „V dubnu nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy.
Stavební produkce se oživí nejspíše až se zpožděním, a to ve chvíli, kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat,“ dodal Gürtler.