Betonování v zimě: kdy ano a kdy ne

Práce s běžnými betony je vhodná do zhruba +5 až +7 °C, jakmile teploty klesnou pod tuto mez, je třeba s betonáží zcela skočit či alespoň v nutných případech sáhnout po speciálně upravených zimních betonech. V mrazu totiž, jak je obecně známé, mrzne voda a zvětšuje svůj objem – a protože v betonu se nachází nemalé množství vody, může při mrazu roztrhat strukturu betonu dřív, než beton dosáhne požadované pevnosti.

Jak to funguje?

Nízké teploty komplikují hydrataci betonu, který následně neschne a tvoří se praskliny. S klesajícími teplotami se hydratace zastavuje úplně. Příčinou tohoto jevu, který stavebníkům v zimě výrazně komplikuje stavbu, je teplota jednotlivých složek. Před uložením betonu by připravená směs neměla být chladnější než 10 °C a na povrchu by po dobu alespoň 72 hodin měla mít alespoň 5 °C.

Zimní betonování proto vyžaduje důkladné sledování počasí, teploty a všech podmínek, které je třeba dodržet pro správný průběh schnutí betonu. Pozor bychom měli dávat zejména na intenzitu mrazu, povětrnostní podmínky, vzdušnou vlhkost (déšť, mráz, mlha, sníh…) a v neposlední řadě i tvar a velikost (objem) betonované konstrukce, protože samozřejmě tenčí konstrukce promrzne snáz než ta objemnější.

Co říkají normy?

ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí (r. 1986, neplatná): tato norma určovala, že teplota betonové směsi (čerstvého betonu) nesmí klesnout před uložením do bednění pod +10°C a na počátku tuhnutí musí být nejméně +5°C. Teplota povrchu betonu nesmí klesnout pod +5°C po dobu nejméně 72 hod.

ČSN EN 206-1 Beton – část 1: specifikace, vlastnosti, výroba a shoda: tato norma udává, že teplota čerstvého betonu v době dodávání nesmí být menší než +5°C.

ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí: tato norma uvádí, že teplota povrchu betonu nesmí klesnout pod 0°C, dokud povrch betonu nedosáhne pevnosti v tlaku, při které může odolávat mrazu bez poškození (obvykle více než 5 MPa).

Jaká v zimě přijmout opatření?

Betonovat lze až do teplot -10 °C (ať už tyto teploty nastanou ve dne či v noci!), čerpání betonových směsí je možné do cca -5 °C. Při teplotách od -5 do -10 °C hrozí při delších prodlevách mezi betonováním poškození stroje – je proto nutné betonáž odložit nebo stanovit postup čerpání, který možnost poškození stroje vyloučí.

Abychom zajistili správnou teplotu a výsledná kvalita betonu byla dle očekávání, můžeme dát přednost cementům s vyšším obsahem slínku (CEM I, CEM II/A-B), použít cementy s rychlým náběhem a počáteční pevností (tzv. „R“), použít přísady urychlující tuhnutí a tvrdnutí betonu či zimní přísady (snižují dávku záměsové vody).

V rámci dosažení požadovaných teplot betonové směsi je nutné ohřát záměsovou vodu a případně i použité kamenivo. Voda by neměla být teplejší než +50 °C.

Jak betonáž probíhá

Práce s betonem upraveným pro zimní podmínky je v praxi prakticky stejná jako s běžným betonem – jen musíme zajistit dostatečnou teplotu betonu po požadovanou dobu dle norem ČSN. Po uložení betonu na stavbě je tak nutné zajistit celodenní ochranu betonu, aby jeho teplota neklesla pod +5 °C. Při následném odstraňování izolací nebo rušení vytápěných stanů je třeba dávat zejména pozor, aby nedošlo k příliš rychlému ochlazení povrchu betonu – pokud by byl rozdíl mezi jádrem konstrukce a povrchem větší než 15 °C, může dojít k teplotnímu pnutí a vzniku prasklin.

Jak beton ošetřovat?

Ihned po uložení musíme beton odizolovat od okolního prostředí rohožemi, geotextiliemi, polystyrénovými deskami či jiným izolantem. Pokud by zakrytí konstrukce nestačilo, je nutné přijmout aktivní opatření proti promrzání betonu – to znamená ohřev konstrukce horkým vzduchem či parou pod zaplachtování čerstvé betonové konstrukce, případně elektroohřev betonu v bednění. Konstrukce by měla po dvou dnech tuhnutí získat pevnost vyšší než 4 MPa, čímž se stává mrazuvzdornou. Po celou dobu betonáže za nízkých teplot je přísně zakázáno ošetřovat čerstvý beton vodou.