Bezpečná práce za extrémních teplot

Mezi rizikové faktory na staveništi patří práce za extrémních teplot, ať už vysokých, nebo nízkých. Jedná se zejména o ty technologie, které bývají spojeny s prací za extrémního chladu nebo tepla. Zaměstnavatel je proto povinen pravidelně a bez zbytečného odkladu pokaždé, když dojde ke změně teplotních podmínek pro realizaci prací, měřením zjišťovat jejich hodnoty tak, aby byl jejich vliv eliminován na nejmenší možnou míru. 

Příprava práce

Při teplotě vzduchu od +4 °C do +10 °C musí být práce upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny. Při teplotě vzduchu od +4 °C do -10 °C jsou to už jen 2 hodiny. Při teplotě vzduchu pod -10 °C je to pouze 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi úseky nepřetržité práce musí trvat minimálně 10 minut.

Skladování a manipulace s materiálem

Jedná se zejména o manipulaci s materiálem a výrobky před jejich zabudováním do stavby. Skladovaný materiál se ukládá tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení a po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilní poloha. Materiál se skladuje podle podmínek stanovených výrobcem. To platí i o sypkých materiálech uložených ve staveništních silech. Je zakázáno pokoušet se zvedat břemena, která jsou přimrzlá nebo přilnutá k podkladu. Za nevhodný způsob manipulace s nimi se považují i pokusy o vytahování nebo odtrhování. Zvlášť pokud není možné bezpečně zajistit sílu k tomu potřebnou nebo pokud není zařízení vybaveno pojistkou proti přetížení. K nošení skla musí být použity speciální přípravky, pokud je tabule delší než 2 m. Při ploše skla větší než 3 m² musí provádět přesun nejméně 3 pracovníci. Na venkovních prostranstvích je zakázáno ručně manipulovat s tabulovým sklem o ploše větší než 1 m² při větru o rychlosti nad 8 m/s a teplotě nižší než  +5 °C.

Obr. 1 Staví se i v zimě.

Údržba staveništních komunikací

Za výrazného tepla a sucha je třeba kropit všechny cesty, protože prach snižuje viditelnost a zhoršuje ovzduší. Současně je třeba při kropení v zeminách citlivých na vlhkost zpevňovat cesty alespoň v kritických místech navážkou z vhodného materiálu vysokou 0,3 m až 0,5 m. Kombinovat ji lze například s geotextiliemi, mechanickou stabilizací, vápennou stabilizací apod. Doporučuje se také pozastavit dopravu na přepravních trasách například během bouřkového deště. Tímto způsobem dojde ke kratším časovým prostojům, než kdybychom museli následně opravovat poškozené cesty.

Tab. 1 – Orientační doba na vybudování pažení u strojních výkopů se strmými stěnami

Tab. 2 – Doba dopravy a zpracování čerstvého betonu na základě povětrnostních podmínek

Zemní práce

Jedná se o práce, které jsou spojeny s výkopy, zakládáním staveb nebo terénními úpravami. Strojně hloubené výkopy s nezajištěnými svislými stěnami mohou po určitou dobu zůstat nezapažené. Doba potřebná k vybudování pažení u strojních výkopů se strmými stěnami je závislá na typu horniny (zeminy). Stanoví se podle toho, zda se jedná o nesoudržnou zeminu, částečně soudržnou zeminu, soudržnou zeminu, poloskalní horninu nebo skalní horninu. Před zahájením strojního výkopu v nesoudržné zemině je však třeba štětovnice zaberanit ihned. Příčinou snížení pevnosti zeminy a sesutí stěny nebo svahu výkopu může být vysušení původně vlhké nesoudržné zeminy. Příčinou je snížení soudržnosti vlivem ztráty kapilárních sil držících jednotlivá zrna při sobě. Například původně vlhký písek se vysycháním rozsypává do šířky a snižuje se tak jeho přirozený sklon.

Způsob případného rozmrazování zmrzlé zeminy stanovuje zhotovitel v technologickém postupu tak, aby byla zajištěna bezpečnost pracovníků. To platí i ochraně dotčených podzemních sítí technického vybavení území. Prostor, ve kterém se provádí rozmrazování a kde by mohlo dojít k popálení nebo propadnutí, musí být vymezen. 

Obr. 2 Výkopové práce byly přerušeny.

Přerušení nebo ukončení práce se stavebním strojem

Při přerušení nebo ukončení práce musí být stroj zajištěn tak, aby nebyl zdrojem ohrožení okolí. Stroj musí být vždy odstaven na takové místo, kde není ohrožena jeho stabilní poloha. Před opuštěním kabiny musí například obsluha stroje pro zemní práce vypnout stroj a jeho pracovní zařízení, spustit pracovní zařízení na zem (případně na podložku na zemi) nebo umístit pracovní zařízení do předepsané pracovní polohy a mechanicky ho zajistit. Stroje na kolovém podvozku a silniční válce musí být vybaveny dvěma kusy zakládacích klínů, kterými se zajistí. Jindy se podle možností pro zabrzdění vozidla používá zařazení nejnižšího rychlostního stupně, zpátečka nebo parkovací brzda.

Tab. 3 – Minimální teplota ukládaného čerstvého betonu v závislosti na teplotě prostředí

Betonářské práce

Jsou to práce týkající se montáže bednění a jeho podpěrných konstrukcí. Do betonářských prací patří výroba, doprava a ukládání výztuže. Dalšími činnostmi jsou práce spojené s výrobou, dopravou a ukládáním betonové směsi včetně jejího zhutnění. Betonářské práce končí odbedňováním dokončených konstrukcí. Ošetřování betonu se provádí v průběhu jeho tuhnutí a tvrdnutí. Po dobu hydratace je třeba betonovou konstrukci udržovat v optimálním teplotním i vlhkostním režimu a sledovat rychlost proudění vzduchu. Pro hydrataci betonu v průběhu tuhnutí a tvrdnutí se považuje za optimální teplota pohybující se mezi +15 °C až +20 °C a relativní vlhkost blížící se 100 %. Udržování vlhkosti se zajišťuje bráněním odpařování vody (např. zakrývacími fóliemi apod.) nebo kropením. Používá se také překrytí povrchu betonu parotěsnými fóliemi, které se současně na hranách zakrývané konstrukce a ve spojích fólií zajistí proti průvanu.

Tab. 4 – Doporučený počet dnů ošetřování betonu podle jeho teploty a povětrnostních podmínek

Základem úspěšné zimní betonáže je požadavek na to, aby měl ukládaný beton teplotu, která zajistí zahájení hydratace a po dobu minimálně 170 hodin trvalou teplotu uloženého betonu +5 °C a více stupňů, protože při teplotách nižších než +5 °C se hydratace výrazně zpomaluje a při teplotách nižších než 0 °C se téměř zastavuje. Pokud je tedy nezbytné pokračovat v betonáži i v zimě, musí se konstrukce chránit tepelnými izolacemi nebo se musí betonáž provádět v dočasně uzavřených temperovaných prostorech. Pokud by beton v zimě během tuhnutí zmrznul, proběhla by po rozmrazení jen částečná hydratace. Současně by po takovém tuhnutí bylo v lepším případě dosaženo pouze 50 % návrhové pevnosti. To by zásadním způsobem ovlivnilo i statickou bezpečnost konstrukce. Tím by byli pochopitelně ohroženi zejména pracovníci na stavbě.

Tvrdnoucí beton může zmrznout pouze jedenkrát bez snížení výsledné pevnosti, pokud však již dosáhl pevnosti min. 5 MPa (optimálně 12 MPa až 15 MPa). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vícenásobné zmrznutí betonu během tvrdnutí by vždy výrazně snížilo jeho výslednou pevnost a bezpečnost celé konstrukce. Před dosažením požadované pevnosti nesmí být monolitická betonovaná konstrukce vystavena rovněž otřesům, nárazům ani nepředpokládanému zatížení. Po odbednění již může betonová konstrukce částečně plnit svoji funkci.

Obr. 3 Zemní práce se ani v zimě nezastavily.

Zednické práce

Kromě zdění a případného osazování prefabrikátů do zděných konstrukcí sem patří ještě spárování zdiva, omítání zdiva, cementové potěry, betonové mazaniny apod. Zdění v zimě musí probíhat pouze v odůvodněných případech a za přísného dodržení všech technologických opatření. Minimálně třikrát denně se kontroluje teplota venkovního vzduchu a minimálně 1x denně teplota vlastní konstrukce.
Cihly na paletách určené ke zdění se musí temperovat. Směs v míchačce se míchá tak dlouho, až je dosaženo jejího stejnoměrného složení. Uvádí se, že doba míchání malty by neměla být kratší než 2 minuty. V zimním období při teplotách +5 °C a nižších by se měla prodloužit doba míchání o cca 25 % až 50 %. Přičemž doba míchání betonu po přidání všech složek směsi činí zhruba 1 minutu.

Tab. 5 – Nárůst pevnosti betonu v závislosti teplotě prostředí a stáří betonu

Ohřívání konstrukce před zděním se zpravidla provádí minimálně 2 dny a maximálně 1 týden před zahájením zdění. Už při teplotě +5 °C se v běžné maltě zastavuje hydratační proces. Při nižších teplotách už nemůže probíhat, protože proces zamrzá. Tím se narušuje tvořící se krystalická mřížka a zdivo ztrácí únosnost. V zimě se do malt přidávají nemrznoucí přísady, které hydratačním teplem zkracují dobu tuhnutí a zlepšují zpracovatelnost malt. Při poklesu teploty pod 0 °C se začíná používat malta o stupeň kvalitnější, než bylo původně stanoveno projektem. Záměsová voda do malty by se měla ohřívat maximálně do +80 °C. Klesne-li teplota pod -5 °C, ohřívá se i písek do malty maximálně do teploty +40 °C. Doba míchání v míchačce se prodlužuje na dvojnásobek. Namísto malty lze například cihelné bloky lepit zdicí pěnou. Ta neobsahuje vodu a dobře snáší teploty až do -5 °C.

Obecně se dá říct, že zdít se dá i při venkovní teplotě  -10 °C. Cihelné prvky musí být však suché a bez jakýchkoliv námraz, malta musí být ohřívána na relativně vysokou teplotu (okolo 30 °C). Pokud je však zedníkům zima, zvyšuje se riziko úrazů a nekvalitně provedené práce. Teplota malty těsně před použitím nesmí klesnout pod +15 °C. Malta má být zpracována do 15 až 20 minut po jejím namíchání. V takové situaci se zdí pouze zkrácené úseky na výšku podlaží. Poslední vrstva cihel se překrývá tepelněizolačními rohožemi, geotextiliemi nebo PE fóliemi, a to na dobu minimálně 12 hodin, aby malta dosáhla cca 20 % pevnosti. Před pokračováním zdění se musí povrch zdiva opět dokonale očistit od sněhu a zbavit námraz. Nejrychleji se to daří horkým vzduchem. Při zimním omítání je třeba udržet vnitřní teplotu v místnosti na  +8 °C až +10 °C, teplotu stěn a stropů na +6 °C. Po dokončení omítek nesmí teplota celý týden klesnout pod +5 °C. V zimě se k výrobě malty může použít teplá voda ohřátá na minimálně +20 °C. Teplota malty nemá po dobu zpracování klesnout pod +10 °C. V nezbytně nutných případech se do záměsové vody přidává mrazuvzdorná přísada podle návodu stanoveného dodavatelem.

Obr. 4 Do rozestavěného díla zatekla voda a zmrzla.

Montážní práce

Nejčastěji se jedná o práce spojené s montáží, spojováním, rozebíráním a demontáží dřevěných, betonových, železobetonových nebo ocelových prvků. V zimním období je nutné přikročit ke zvláštním opatřením vyplývajícím zejména ze snížené únosnosti vázacích prostředků při teplotách pod -10 °C. To znamená omezit maximální hmotnost přepravovaných dílců apod. Je zakázáno zdvihat břemena, která jsou přimrzlá k podkladu. Důvodem je to, že by mohlo dojít k překročení nosnosti použitého zdvihadla. Dutiny ve stycích mezi dílci, kanálky a otvory musí být chráněny před vodou a sněhem, aby nedošlo k jejich zamrznutí a k následnému poškození dílců mrazem. V zimním období velmi negativně působí na všechny pracovníky podílející se na montáži chlad. Při extrémním mrazu ztrácejí montážníci pohyblivost a potřebný cit.

Tab. 6 – Minimální teploty vzduchu při pokládce asfaltových vrstev

Práce ve výšce v prostorech, které nejsou chráněny před povětrností, se musí přerušit vždy při teplotě prostředí nižší než  -10 °C  a při dohlednosti menší než 30 m. Nebezpečí pádu se výrazně zvyšuje při pracích ve výškách, pokud vítr dosahuje rychlosti nad 11 m/s. Na zavěšených a pracovních plošinách je to již při větru o rychlosti nad 8 m/s. V těchto případech se musí práce vždy přerušit. Co se týká montážních prací v horkém a suchém prostředí, za vysokou teplotu vnějšího prostředí se považuje teplota vyšší než +30 °C. Doporučuje se proto za extrémně vysokých nebo nízkých teplot nároky na bezpečnost ještě více zpřísnit, případně práce raději vůbec nezahajovat nebo přerušit.

Svařování

Při provádění svarů při teplotách vzduchu v intervalu 0 °C až -5 °C (popřípadě -5 °C až -10 °C) musí být dodrženy obecné technologické postupy pro svařování za nízkých teplot. Svařování za teploty vzduchu nižší než -10 °C je zakázáno.

Udržovací práce

Typickými udržovacími pracemi je mytí fasád, čištění okapů apod. Dále sem patří montáž a demontáž vnějšího zařízení objektů, jejich prohlídky, revize a opravy. Za samozřejmost se dnes považuje sledování počasí. Pracovníci musí být připraveni při náhlých změnách počasí střechu rychle a bezpečně opustit. Zvlášť důležité je to například v případě nenadálých větrných poryvů. Je zajímavé, že například pokrývači mohou v rámci své živnosti provádět i odstraňování námraz ze střech a jejich čištění. Práce na střeše musí být přerušeny vždy při sněžení, pokud se tvoří námraza a při teplotě nižší než -10 °C.

Obr. 5 Trčící výztuž před pokračováním betonáže

Bourací práce

Bourací práce souvisejí s rozrušením, rozpojením a případně demontáží konstrukcí stavby nebo jejích částí. Pokud jsou při bourání zjištěny další nové skutečnosti, zajistí zhotovitel vždy bez zbytečného odkladu změnu technologického postupu podle těchto nově vzniklých skutečností. Je-li to nutné pro další bezpečné pokračování bouracích prací, práce dočasně přeruší. Bourací práce nemohou být neplánovaně přerušeny z důvodu náhlé změny klimatických podmínek, pokud není zajištěna stabilita bouraných částí, které dosud nebyly strženy.

Obr. 6 V temperovaném stanu pokračují práce.

Pokládka asfaltových směsí na pozemní komunikace

Asfaltové směsi nesmí být pokládány za deště a je-li na podkladu souvislý vodní film, sníh nebo led. Ložní vrstva a obrusná vrstva mohou být kladeny pouze na suchý podklad nebo mírně zavlhlý povrch. Směsi pro třídu zatížení S, I a II lze pokládat pouze při rychlosti větru do 7,5 m/s (čerstvý až silný vítr). Co se týká minimálních teplot vzduchu při pokládce asfaltových vrstev, liší se podle toho, o jakou vrstvu se jedná. U podkladní vrstvy je to ±0 °C. Při pokládce finální (obrusné) vrstvy do 30 mm musí být teplota vzduchu minimálně +10 °C.

Obr. 7 Betonářské práce probíhající v zimě

Povinnosti zhotovitele

Zaměstnavatel je povinen pravidelně situaci kontrolovat a zajistit, aby byl vliv rizikových faktorů omezen na nejmenší možnou míru. Dojde-li v průběhu práce k takové změně podmínek, že by mohly ovlivnit bezpečnost práce, zajistí zhotovitel nezbytné změny technologického postupu a seznámí s nimi příslušné pracovníky. Zhotovitel přeruší práci, pokud by její další pokračování vedlo k ohrožení zdraví fyzických osob na staveništi. Důvody pro přerušení práce posoudí a o jejím přerušení rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem. Zaměstnavatel poskytne pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) podle seznamu, který zpracuje na základě konkrétních podmínek práce a vyhodnocení rizik.

TEXT + FOTO: Ing. Kamil Barták, CSc. 

Literatura:

1. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
3. ČSN EN 13670 – Provádění betonových konstrukcí
4. ČSN 73 2480 – Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí
5. archiv autora

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.