Bezpečné malířské a natěračské práce
Při realizaci malířských a natěračských prací je třeba splnit řadu bezpečnostních požadavků. Ty nejdůležitější jsou popsány v následujícím textu.Při provádění úprav povrchů stavebních a dalších navazujících konstrukcí je nutné dodržovat stanovené technologické postupy. Ať už se to týká malování, natírání, stříkání apod. Současně je třeba s maximální odpovědností přihlížet k návodům na aplikaci včetně předepsaného způsobu ochrany pracovníků před škodlivými látkami vznikajícími při provádění těchto prací.
Malířské práce
Do malířských prací můžeme zařadit například úpravu podkladových ploch z malty nebo z betonu k nanášení krycích vrstev, barevnou úpravu stěn, finální úpravu sádrokartonových desek, ochranu stěn proti otěru a chemickým vlivům apod.
Natěračské práce
Natěračské práce na stavbě jsou velmi široký pojem, neboť se jedná o práce na površích vnějších i vnitřních konstrukcí budov. Do natěračských prací tak lze obecně zařadit všechny činnosti spojené s nanášením nátěrů s cílem zabránit hnilobě, korozi apod.
Skladování hmot pro malíře a natěrače
Materiály pro malíře a natěrače se skladují v suchých a větraných skladech v dobře uzavřených nádobách. To znamená, že nejlepší způsob uložení těchto hmot během práce i při jejím přerušení je ponechat je v původních obalech. Obaly jsou zhotoveny z materiálů odolávajících fyzikálně-mechanickým i chemickým vlivům. Skladování hmot v otevřených původních nebo jiných nádobách tedy není možné. Zásady zacházení s používanými hmotami jsou uvedeny v jejich bezpečnostních listech. Pokud výrobce hmot nestanoví výslovně jinak, je možné mezi sebou míchat pouze shodné materiály. Nebezpečné látky mohou být skladovány pouze na místech k tomu určených, v předepsaném množství a v bezpečných obalech. Na obalu musí být uveden jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně je možné skladovat pouze ty látky nebo jejich směsi, které spolu nebezpečně nereagují.
Ruční malování a natírání
Ručně se nanášené hmoty aplikují nejčastěji štětci, štětkami, ručními válečky apod. U takového způsobu realizace prací zpravidla zásadní bezpečnostní rizika nehrozí. Výjimkou je snad pouze provádění těchto činností v nevětraném prostoru, ve stísněném prostoru, ve výšce, na střeše apod.
Aplikace pomocí mechanizovaných válečkových souprav
Z mechanizace vhodné pro práce menšího rozsahu dobře poslouží například malé válečkové soupravy, které mají přenosnou nádržku pro barvy (např. disperzní či latexové) a čerpadlo. Takové soupravy mohou být zavěšeny přímo na rameni pracovníka. Pro práce většího rozsahu se používá válečková souprava s čerpadlem. Tato souprava nasává nástřikové hmoty z větší nádrže. Používá se například pro disperzní barvy, latexové barvy, silikátové nátěrové materiály, nátěrové materiály na beton, základové barvy a další hmoty.
Aplikace pomocí stříkacích souprav
Z ručních stříkacích souprav se nejčastěji použijí nízkotlaké vzduchové stříkací pistole a vysokotlaké elektromagnetické stříkací pistole. U nízkotlakých vzduchových stříkacích pistolí se nátěrové hmoty (rozpouštědlové laky, vodou ředitelné laky apod.) z nádobky jemně rozprašují tryskou. Do trysky je přivedeno ze vzduchové turbíny velké množství vzduchu o malém přetlaku. Střikový paprsek se potom přesně seřizuje na podélný, příčný nebo kruhový tvar. Existují ještě bezvzduchové soupravy. Jejich aplikační systém je uspořádán tak, že umožňuje nástřik materiálu zcela bez využití vzduchu. Tyto stříkací soupravy jsou na elektrický pohon nebo využívají membránu. U stříkacích souprav na elektrický pohon se stříkaná hmota nejdříve stlačí v čerpadle na vysoký tlak. Potom se přivede do stříkací trysky, ze které při výstupu expanduje na stříkanou plochu. Vysoký rozstřikovací tlak zajistí rozstřik velmi viskózních médií při jemném rozprašování. Mezi nátěrové hmoty takto aplikovatelné patří například latexové barvy, olejové barvy, průmyslové emaily, rychle tuhnoucí emaily, laky (včetně vodou ředitelných laků), polyuretany, základové barvy (tzv. primery), mořidla, barvy na kovy, ohnivzdorné materiály, antikorozní nátěry apod. U stříkacích membránových souprav se výšky tlaku stříkaného média na rozdíl od předešlých pístových čerpadel dosahuje pohybem pružné membrány z plastu. Nasávání stříkaného média do čerpadla probíhá samospádem z přimontovaného zásobníku nebo pomocí sací hadice z vedle stojící nádržky. Tímto způsobem lze aplikovat širokou škálu čerpatelných látek, ke kterým patří například rozpouštědlové laky, vodouředitelné laky, plniva, hrubozrnné laky, penetrační základní barvy, dvousložkové materiály, protipožární nátěry, antikorozní nátěry a další.
Zásady pro používání mechanického nářadí
Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrické energie a stlačeného vzduchu vhodným způsobem před poškozením. Mechanické ruční nářadí se může odkládat, opouštět nebo přemísťovat pouze tehdy, je-li v klidu, stejně tak jako seřizování a čištění mechanického nářadí.
Používání žebříků
Pro aplikaci výše popsaných látek ve výšce se nejčastěji používají žebříky. Lze použít i pracovní podlahy a různé druhy lešení apod. Žebříky je třeba používat v souladu s nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Žebřík musí být zhotoven z materiálu, který bezpečně unese požadované zatížení. Dvojité žebříky musí být opatřeny zajišťovacími řetízky, táhly a kováním. Žebřík musí mít shodnou vzdálenost příčlí. Příčle musí být v bočnicích osazeny pevně. Nemohou se v bočnicích otáčet. Maximální vzdálenost příčlí je určena na 330 mm. Chůze na dvojitém dřevěném žebříku při malířských pracích může být uskutečňována pouze k tomu zaškolenými pracovníky. Podmínkou bezpečné chůze na žebříku však je to, že musí být vyloučeno nebezpečí ztráty stability.
Používání žebříků na přímých schodišťových ramenech
Ve schodišťových prostorech s přímými rameny musí být zajištěna bezpečnost provádění těchto prací ze žebříků k tomu upravených. I ve schodišťovém prostoru musí být příčle žebříku vždy v takové poloze, jako bychom měli žebřík postavený na vodorovném podkladu. U přímého schodišťového ramene musí dvojitý žebřík překlenout několik schodišťových stupňů. Proto bude jeden pár žebříkových bočnic dvojitého žebříku vždy stejně zkrácen. Obě kratší bočnice budou stát na podestě nebo shodném schodišťovém stupni. Druhý pár žebříkových bočnic bude shodně delší tak, aby opět stál na shodné mezipodestě nebo schodišťovém stupni. Totéž platí i pro podpěry pracovních podlah.
Používání žebříků na zakřivených schodišťových ramenech
Na mírně zakřiveném schodišťovém rameni může být dvojitý žebřík postaven jako na přímém schodišťovém rameni. Může však nastat situace, kdy bude na více zakřiveném schodišťovém rameni postaven na třech různě vysokých úrovních. Pokud tomu tak skutečně bude, potom jeden pár žebříkových bočnic dvojitého žebříku bude rovněž shodně kratší. A obě kratší bočnice budou stát na podestě nebo shodném schodišťovém stupni. Druhý pár žebříkových bočnic potom bude určitě delší, ale současně budou bočnice různě delší tak, aby bezpečně stály na různých schodišťových stupních.
Tab. 1 Doporučená četnost kontrol stavu natřených konstrukcí na střeše
Používání výsuvných žebříků
Pojízdné výsuvné žebříky musí být opatřeny samočinnou brzdou, sklonoměrem, vodováhou a podpěrami. Musí být na nich vyznačena jejich nosnost. Při používání musí být kola založena nebo zabrzděna. Musí být vysunuty zajišťovací patky. Při manipulaci s nimi musí být vysouvací část zasunuta a zajištěna proti samovolnému pohybu.
Tab. 2 Orientační četnost údržby a obnovy natíraných konstrukcí na střeše
Natírání na střeše
Česká technická norma ČSN 73 1901 – Navrhování střech uvádí, že části střechy, které mají být v průběhu jejího užívání obnovovány, musí být přístupné. U šikmých střech je tomu tak, že klempířské lemování z pozinkovaného plechu (komínů, štítových stěn apod.) vyžaduje pravidelnou obnovu ochranných nátěrů. Stejně tak pokud jsou například okapy, žlaby a odpadní roury zhotoveny z pozinkovaného plechu, tak je třeba provádět pravidelné obnovovací nátěry. Podobnou péči je třeba věnovat například ocelovým konstrukcím komínových lávek a dalším střešním případně fasádním prvkům, které jsou vyrobeny z materiálů trvale neodolávajících korozi. Bezpečnost pracovníků je třeba řešit například u volných okrajů střešních ploch, u vyústění světlíků nebo šachet, v okolí technologických zařízení apod. Proto se doporučuje dodatečně střechu vybavit prvky zajišťujícími bezpečnost pracovníků a záchytným systémem pro upevnění pomůcek pro natírání.
Bezpečný přístup na střechu
Již v návrhu střešní konstrukce je třeba řešit bezpečný přístup na střechu. To znamená výstup i sestup. Střechy bez provozu, na které je umožněn přístup pouze poučeným osobám, mohou být přístupné i průlezným otvorem nebo otvorem v přilehlé stěně. Průlezné otvory nesmí však mít žádný z rozměrů menší než 600 mm. Naopak obdélníkový otvor v přilehlé stěně musí mít rozměry minimálně 600 mm/1 200 mm. Uvedené rozměry nesmí být zúženy například stupadly, žebříky, schodišťovými stupni apod. Bezpečný přístup na střechu potom umožňuje pravidelnou údržbu konstrukcí a zařízení přístupných pouze ze střešní plochy.
Povinnosti zhotovitele stavby
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být seznámeni s účinky těchto látek, s ochrannými opatřeními při jejich aplikaci a s postupy, jak s nimi zacházet. V provozním řádu konkrétní budovy by mělo být uvedeno, že při provádění údržby na střeše (např. při obnově nátěrů) může být na ni umožněn přístup pouze osobám poučeným. Pokud se na střeše pracuje, musí být provedena taková bezpečnostní opatření před vstupem na střechu, aby bylo zabráněno nepoučeným osobám na ni vstupovat. Podle konkrétní situace je třeba plnit i další podmínky uvedené ve vyhlášce č. 48/1982 Sb. ČÚBP, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
Literatura
1. Vyhláška č. 48/1982 Sb. ČÚBP, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
2. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
3. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
4. ČSN 73 1901 – Navrhování střech – Základní ustanovení.
5. Vaněk, A.: Strojní zařízení pro stavební práce, Sobotáles, Praha, 1999.
6. archiv autora.
TEXT + foto: Ing. Kamil Barták, CSc.
Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.
