Bezpečné provádění otvorů v panelových domech
Do příček jako nenosných konstrukcí mohou být probourávány otvory, částečně je lze odstranit nebo mohou být, pokud jsou z prefabrikátů, zcela demontovány. Mnohem komplikovanější je situace u nosných stěn tvořených železobetonovými panely. Ty totiž spoluvytvářejí základní nosný systém vícepodlažních panelových budov. A pro ně platí zcela jiná pravidla.
Přípravné práce
Plánovaným pracím musí předcházet průzkum a vyhodnocení stavebnětechnického stavu v rozsahu podle závažnosti zásahu do konstrukce. Zásah do nenosných i nosných konstrukcí musí vždy posuzovat autorizovaný statik, který má zkušenosti se zvláštnostmi panelových stěnových konstrukcí. V případě nejasností v množství a poloze zabudované výztuže je třeba její existenci ověřit jednoduchými sondami.
Na základě provedené analýzy zodpovědný statik navrhne příslušné statické úpravy včetně případného dodatečného zesílení konstrukce. Posuzují se přitom minimálně dvě stadia: stadium v průběhu bourání a zásahu do konstrukcí a stadium po definitivním dokončení všech prací.
Koncepční opatření by měla být vyřešena již v projektové dokumentaci. Je třeba tedy zapracovat do projektové dokumentace zejména průběžné a definitivní statické zajištění. Na zásahy do nosných stěnových konstrukcí musí být stavebním úřadem vydáno stavební povolení. Později by se ještě otázkami statiky měla zabývat i technická dokumentace v souvislosti s přípravou zakázky. Na tomto místě je třeba znovu připomenout, že je nutné posoudit všechny možnosti, které mohou vést ke zvýšení bezpečnosti pracovníků.
Otvory v příčkách
Během přípravy na bourání nám mnohé napoví původní projektové podklady. Patří k nim například půdorys, kladečský výkres stropních panelů, kladečský výkres příček, detaily kotvení a spojení příček apod. Před bouráním je třeba pečlivě rozmyslet postup práce. Musíme si uvědomit, že postupně budeme odstraňovat kotvení (buď vzájemné, nebo do nosné konstrukce) ve zhlaví a v patě příčkových panelů.
Provádění otvorů v příčkách
V příčkových panelech mohou být v dutinách vedeny elektroinstalace (např. pro svítidla). Je třeba s tím předem počítat a provést odpojení. Nad příčkou jsou vždy umístěny stropní panely.
Tab. 1 Orientační tloušťky železobetonových příček v panelových domech
Konkrétní příčka může být složena z několika železobetonových deskových prefabrikátů (například dvou plných a jednoho dveřního), které byly pro tyto účely typizovány. Vzhledem k tomu, že odstraňovaný příčkový panel současně plní opěrnou funkci pro navazující kolmou příčku složenou opět ze železobetonových prefabrikátů, je třeba, aby ponechaná kolmá příčka byla dostatečně kotvena v patě i ve zhlaví.
Tab. 2 Orientační tloušťky příček z dalších materiálů v panelových domech
Pokud má být do příčky proveden otvor, musíme dbát na to, aby ponechaná část příčky zůstala staticky celistvá a byla dostatečně ukotvena.
Dveřní otvory v železobetonové stěně
Odstraňování nebo náhrada příčkových panelů
Co se týká částečného nebo úplného odstraňování příčkových panelů, je třeba upozornit na riziko toho, že původní příčka nemůže být bez podrobného statického posouzení nahrazena příčkou těžší. Například původní železobetonová příčka může mít tloušťku například 60 mm, 65 mm, 80 mm apod. Těžší konstrukcí se v tomto případě může stát příčka zděná například z cihelných tvarovek. Po jejím vyzdění dojde k lokálnímu zvýšení zatížení stropní konstrukce. Přednost je třeba dávat příčkám z lehkých hmot (např. sádrokartonu, pórobetonu apod.)
Otvory ve stěnách
Příčné uspořádání stěn v panelových domech často bývá překážkou při individualizacích bytů. Současně je třeba připomenout, že provádění otvorů v nosných stěnách panelových domů bude vždy provázeno změnou stavu napjatosti v přilehlých částech nosné konstrukce. Dojde k redistribuci napětí z „oslabených“ částí do sousedních průřezů nosné konstrukce. Stěnové systémy z prefabrikátů se vyznačují relativně velkou tuhostí. Nejslabším místem těchto systémů jsou však styky se stropními panely. Na ty nesmí statik zapomenout.
Stěnové dílce se nejčastěji vyskytují ve skladebných tloušťkách například 120 mm, 140 mm, 150 mm, 160 mm, 190 mm, 200 mm, 250 mm apod. Kromě železobetonu se pro výrobu panelů používal také beton, škvárobeton, struskobeton apod.
Tab. 3 Orientační tloušťky železobetonových stěnových panelů v panelových domech
Tab. 4 Orientační tloušťky stěn z dalších materiálů v panelových domech
Na tomto místě je třeba upozornit na to, že je zakázáno do stěnových panelů provádět průběžné vodorovné, svislé i šikmé drážky pro technické rozvody (např. zdravotní instalace, elektroinstalace apod.). Takovým drážkováním by došlo k porušení výztuže panelů a k výraznému oslabení statického průřezu stěny. V případě potřeby je možné ve stěnových panelech vytvořit pouze malé otvory pro instalace. Samozřejmě za předpokladu, že zůstane nedotčena vnitřní výztuž panelu a její krytí.
V suterénním monolitickém železobetonu je příliš mnoho otvorů.
Provádění otvorů ve stěnách
V průběhu realizace dodatečného otvoru je třeba zajistit stávající konstrukce minimálně v rozsahu podlaží, kde je tento otvor prováděn. Je to hlavní opatření v rámci zajištění statické bezpečnosti. Za to se považuje oboustranné provizorní podepření stropní konstrukce v místě prováděného otvoru.
Následujícími úpravami je třeba práce zahájit. Je to z toho důvodu, že musí být aktivovány již v průběhu provádění otvoru. Dodatečné zesílení nosné stěny v oblasti prováděného otvoru se provede oboustranným vyztužením nově vzniklého nadpraží, vložením přídatné výztuže do drážky provedené v patě stěnového panelu, do ložné spáry, do stykového betonu mezi čely stropních panelů apod. U zesilujících materiálů je třeba nezapomenout na požadavky i na jejich požární ochranu.
Tab. 5 Orientační zatížení od nových příček (pro světlou výšku 2 610 mm)
Na základě zkušeností se doporučuje dát přednost olemování výztuží po obvodu otvoru před použitím ocelových nosníků v nadpraží nebo vyztužení celého otvoru ocelovým obvodovým rámem. Taková řešení nelze jednoznačně doporučit. Přinášejí řadu statických komplikací. Tuhý rám může být dokonce příčinou porušení nadpraží.
Zhotovitel musí dbát na to, aby jednotlivé části dočasně podpírajících konstrukcí měly odpovídající únosnost a tuhost. Nesmí dojít k žádné nežádoucí deformaci, která by mohla narušit celistvost zajišťované konstrukce. Zatížením aktivované stojky nesmí dojít k porušení přiléhajícího styku stěna–strop–stěna. V závislosti na poloze a velikosti prováděného otvoru je třeba tuhými podkladky zajistit rozložení sil přenášených stojkami. V některých případech je nutné provést ještě podepření v místech stojek i v nižších podlažích.
Řezání strojně vedenou diamantovou pilou s posunem
Teprve nyní můžeme zahájit probourávání. Vzhledem k tomu, že v horním rohu budoucího otvoru hrozí při použití diamantové pily proříznutí, rohy musí být nejdříve předvrtány jádrovým vrtem například průměru 50 mm. Otvor lze následně probourávat diamantovou technikou (vrtáním a řezáním). K řezání se používají pily s diamantovými kotouči, řetězy nebo lany. V současnosti už se jedná o činnosti téměř bezprašné, bez vibrací a bez velkých otřesů. Práce probíhá s téměř milimetrovou přesností. Zakázáno je používat bourací kladiva.
Tab. 6 Orientační přehled diamantových pil pro vyřezávání otvorů ve stěnách
V průběhu odstraňování vyřezaných částí stěnového panelu je nutné zvolit takový postup, aby jejich pádem nebo vahou nedošlo k poškození přilehlých částí stropu. Vybouraný materiál se musí ihned odstranit.
Povinnosti zhotovitele
Bezpečné provedení stavebních úprav je zajištěno splněním všech požadavků statického posouzení, výkresové dokumentace a technologického postupu. V případě nejasností je třeba provést dílčí sondy k ověření, zda se naplňují původní předpoklady.
Zhotovitel přerušuje bourací práce pokaždé, kdy jejich pokračováním může dojít k ohrožení zdraví fyzických osob na staveništi. Důvod pro přerušení prací posuzuje fyzická osoba pověřená zhotovitelem, která také rozhoduje o jejich přerušení.
Zhotovitel je povinen bez zbytečného odkladu vždy, když dochází ke změně podmínek pro práci, zajistit, aby byl vliv změněných podmínek eliminován. Dojde-li v průběhu práce k takové změně podmínek, že by mohly ovlivnit bezpečnost práce, zajistí zhotovitel nezbytnou změnu technologického postupu a seznámí s ní příslušné pracovníky.
Zhotovitel by se měl spolu s projektantem postarat o to, aby všechny provedené konkrétní zásahy do konstrukcí panelového domu byly pečlivě zaevidovány. Tyto informace by měly být shromažďovány u vlastníka panelového domu.
TEXT + foto: Ing. Kamil Barták, CSc.
Literatura:
(1) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(2) Witzany J., Vrba J., Honzík V.: Otvory v panelových domech, ČKAIT, Praha 2014
(3) archiv autora
Článek byl uveřejněm v časopisu Ralizace staveb 3/2017.
Článek aktualizován v 6/2022.