Bezpečnost ve výškách: žebříky

Žebříky jsou specifické pracovní pomůcky a na bezpečnost při práci s nimi se kladou nemalé nároky. Proto se doporučují pro práci ve výšce pouze v těch případech, kdy není účelné ani možné použít jiné bezpečnostní prostředky.

Dřevěné žebříky
Největší povolená délka opěrného přenosného dřevěného žebříku je 12 m. Příliš dlouhý žebřík nedoporučujeme používat, protože se s ním špatně manipuluje. Je nebezpečný jak pro pracovníka, který má na něm stát, tak i pro jeho okolí. Současně není možné, pokud se nám zdá žebřík krátký, ho nastavovat. Není dovoleno prodlužovat krátké dřevěné žebříky tak, že je svážeme dohromady provazy, ani se do jednotlivých profilů žebříku nesmějí dodatečně vrtat žádné otvory. Na stavbě není možné používat žebříky například stlučené z různých dřevěných odřezků posbíraných po stavbě.

Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení se někdy používají dřevěné sbíjené žebříky, jejichž délka musí být maximálně 3,5 m. Musejí mít příčle vsazeny do zdvojených postranic (stojin). Vzdálenost horních hran stoupacích vodorovných příčlí nesmí překročit 330 mm. Na stavbě se může pracovat jen s takovými dřevěnými sbíjenými žebříky, které byly vyrobeny na základě technického typového výpočtu a výkresu. Součástí technické dokumentace musí být i popis druhu řeziva, rozměrů jednotlivých profilů, počet použitých hřebíků apod.

Obr. 1: Žebřík sbíjený z dřevěných odřezků se nesmí používat.	Obr. 2: Výztuž položená přes žebřík brání bezpečnému pohybu po něm.

 
Další druhy žebříků
Nepřijatelné jsou různé kovové žebříky, které nejsou svou životností určeny pro profesionální použití, velmi rychle se totiž opotřebují. Takové žebříky můžeme pořídit v kutilských centrech s amatérským nářadím.

Kovové, do stavby zabudované žebříky delší než 5 m musejí být opatřeny ochranným košem, který začíná ve výšce maximálně 3 m nad úrovní nástupu. Ochranný koš tvoří třmeny a podélné pruty.

Závěsné přenosné žebříky musejí být vždy zachyceny bezpečným způsobem.
Pokud se na staveništi zavěšují provazové žebříky, slouží pouze pro výstup nebo sestup. Pro jinou práci se nesmějí používat – i z praktického hlediska by to bylo velmi obtížné. Provazové žebříky musejí být zajištěny proti posunutí a rozkývání.

Podmínky používání žebříků
U přenosných žebříků je nutné zabránit jejich podklouznutí. Žebřík se umísťuje vždy tak, aby byl stabilní po celou dobu používání. Přenosný žebřík se staví na pevný, dostatečně velký a nepohyblivý podklad. Bočnice se zajišťují dole nebo nahoře proti skluzu – buď speciální protiskluzovou úpravou zakončení žebříku nebo například nasazením patek s kovovými hroty na spodní část. Příčle žebříku musejí být za všech okolností vodorovné.

Dbáme na to, aby sklon opřeného žebříku nebyl strmější než poměr na sebe kolmých stran pomyslného pravoúhlého trojúhelníku, tedy 2,5 : 1. Větší rozměr udává délku svislé strany a menší délku strany ve vodorovném směru. Za maximální sklon žebříku se považuje úhel asi do 70°. Ze strany přístupu k žebříku je třeba u jeho paty ponechat volný prostor šířky minimálně 0,6 m, abychom k němu mohli pohodlně přistupovat. Za příčlemi žebříku musí zůstat volný prostor minimálně 0,18 m na zasunutí chodidel. U výkopových prací musíme dbát například i na to, aby příčle žebříku byly vždy čisté a bez bláta. To se týká i postranic pro ruce.

Žebříky, které se používají pouze pro stoupání nebo sestupování, musejí přesáhnout svou délkou výstupní plochu minimálně o 1,1 m, aby se pracovník měl čeho přidržovat. Přesah žebříků mohou nahradit pevná madla nebo jiné pevné části konstrukcí, kterých se můžeme spolehlivě chytit rukou.

Skládací výsuvné žebříky musejí být zajištěny tak, aby u jednotlivých částí nedošlo k nečekanému pohybu. Rovněž tak pojízdné žebříky – před zahájením prací i v jejich průběhu je bezpodmínečně nutné zabezpečení proti posunu.

Práce na žebříku
Žebřík může být používán pouze pro krátkodobé a fyzicky nenáročné práce. Na žebříku se nesmí pohybovat současně více než jeden pracovník. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být pracovník vždy otočen obličejem k žebříku a musí mít možnost se ho v případě potřeby přidržovat oběma rukama. Na žebříku se může pracovat pouze s jednoduchým nářadím. Naopak se na žebříku nesmí pracovat například s přenosnými řetězovými pilami, ručním pneumatickým nářadím, vstřelovacími přístroji apod, což bývá bohužel občas na stavbě vidět. Po žebříku je zakázáno nosit břemena, která jsou těžší než 15 kg.

Pracovník musí na jednoduchém opěrném žebříku stát oběma chodidly ve vzdálenosti minimálně 0,8 m od horního konce. Má-li pracovník při stání na žebříku chodidla ve výšce větší než 5 m, musí navíc používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

Na dvojitém žebříku (štaflích) se pracuje jen v bezpečné vzdálenosti od horního konce, a to minimálně 0,5 m. Pokud se k zajištění bezpečnosti práce používají teleskopické odstupy (opěry), musejí být vždy spojeny s konstrukcí žebříků na všech čtyřech místech. Jinak hrozí ztráta stability.

Vícedílné žebříky lze vysouvat jen do délky stanovené výrobcem. Bývá to spolu s ostatními pokyny uvedeno na boční straně postranic žebříku. Před vstupem na vícedílný žebřík je třeba zkontrolovat neporušenost zajišťovacích popruhů, pokud je žebřík má. Pohyblivé spoje (klouby) musejí být očištěny od prachu, písku a jiných nečistot. U výsuvných dílů se kontroluje zajištění polohy bezpečnostním zámkem na lanku.

Při práci na kovových žebřících je třeba se vyvarovat kontaktu s předměty, které jsou připojeny na elektrický rozvod. Kovové žebříky je nebezpečné používat v blízkosti venkovních elektrických vedení, protože hrozí zasažení elektrickým proudem.

Obr. 4: Příklad bezpečné práce na jednoduchém žebříku	Obr. 5: Nebezpečná kombinace žebříku s navazující lávkou
Obr. 6: Žebřík musí mít po celou dobu používání zajištěnou stabilitu.	Obr. 7: Pohodlná práce na dvojitém žebříku

Bezpečná chůze na žebříku
Chůzi na dřevěném dvojitém žebříku (např. při malířských nebo natěračských pracích) mohou provádět pouze zaškolení pracovníci. Současně musejí být obě pohyblivé části žebříku vzájemně spojeny. Další podmínkou je pohybovat štaflemi pouze po takové ploše, kde nemůže dojít ke ztrátě stability při případném kontaktu s překážkou.

Při malířských a natěračských pracích na schodištích a šikmých rampách se používají žebříky k tomu upravené, které nejsou v žádném případě určeny k chůzi. Pro malé výškové rozdíly lze použít kombinovaný žebřík s pohyblivou patkou. Při větších výškových rozdílech můžeme použít obyčejné štafle, které mají dvě rozdílně dlouhé části s příčlemi, přičemž jedna z nich je výrazně kratší. Pokud použijeme speciální kombinovaný žebřík, kde je možné kloub štaflí přesouvat po jednotlivých příčlích, můžeme tak vyrovnat výškový rozdíl až 1 m.

Další možnosti uplatnění žebříků
Jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení lze žebřík používat jen pro lehká lešení s nosností do 50 kg/m².

Žebřík se nesmí používat jako přechodový můstek. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy je k takovému účelu speciální žebřík výrobcem přímo předurčen.

Používání žebříků pro odbedňování monolitických betonových konstrukcí je povoleno pouze u prací do výšky 3 m. Současně musí být splněna podmínka, že se neuvolňu­jí nebo neodstraňují nosné části bednění.

Dále se žebříky mohou využívat při pomocných pokrývačských a klempířských pracích – pokládají se na střechu a zajišťují pracovníky proti sklouznutí na šikmé ploše; navíc musejí být pracovníci zajištěni proti pádu, a to v případě, že pracují na střeše se sklonem nad 45°.

V Anglii jsou k vidění pojízdné žebříky opatřené kolečky, které mají ve své spodní části kontejnery na nářadí a drobný řemeslnický materiál. Před zahájením prací a v jejich průběhu se zabrzdí, aby byly zajištěny proti pohybu. Tím se stávají stabilnějšími, protože nepotřebují pevnou oporu u podlahy; jsou snadno přemístitelné.

Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel dbá na to, aby se nepoužívaly deformované a poškozené žebříky. Pokud jsou žebříky vybaveny stabilizační patkou, nesmějí se používat žebříky bez ní. U vícedílných žebříků se dbá na to, aby byla umožněna volná pohyblivost vodicích částí, funkčnost zajišťovacích prvků, správné spojení a upevnění násuvných prvků apod. Stavební firma zajišťuje pravidelné prohlídky žebříků podle návodu na jejich používání. Dodavatel stavebních prací má provádět zkoušky žebříků jednou ročně.

Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Autor pracuje jako manažer ve společnosti Manifold Group, s. r. o.

Literatura
1. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
2. Novotný, K.: Lexikon BOZP II. Stavebnictví. Šumperk: SATES, 2008.
3. ČSN 74 3282 – Ocelové žebříky. Základní ustanovení.
4. ČSN EN 131-1 – Žebříky – Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry.
5. ČSN EN 131-2 – Žebříky. Požadavky, zkoušení, značení.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.