Bezpůdní zemědělství: Egypťané řeší problémy s nedostatkem vody
Nejen Egypt, ale prakticky celý svět řeší problém s ubývající vodou, zejména v horkých letních měsících nebo obdobích sucha, a nedostatkem zemědělské půdy. Právě Egypt se ale rozhodl začít tento problém řešit alternativně za použití již léta známý metod – tedy hydroponií. Hydroponie totiž využívá pouze 10 % vody potřebné pro tradiční pěstování na orné půdě.
Zavedením této techniky navíc dojde k omezení odlesňování a minimalizaci používání pesticidů, což opět zmenšuje celkový dopad zemědělství na přírodní prostředí.
Proč je Egypt v krizi?
Podle OSN se Egypt potýká s každoročním deficitem vody a očekává se, že do roku 2025 bude zařazen do kategorie zemí s nedostatkem vody kvůli změně klimatu, ale také kvůli přehradě, kterou nedávno postavila Etiopie na jednom z hlavních přítoků řeky Nil, hlavního egyptského zdroje sladké vody. Mezitím se orná půda, která tvoří méně než 5 % Egypta, v důsledku urbanizace zmenšuje. Zbývajících 95 % tvoří poušť.
Nedostatek půdy přitom není jediný problém, který egyptské zemědělství provází, druhým problém je i slaná povaha půdy, kde řada rostlin nemůže řádně prosperovat. To je problematické zejména v momentě, kdy Egypt potřebuje zvýšit zemědělskou produkci, abych uživil vzrůstající číslo populace a zároveň generoval příjmy prostřednictvím zemědělského exportu.
Nový zemědělský trend?
Kultura bez půdy je technika, která umožňuje produkovat vysoce kvalitní plodiny velmi přesnou a dobře kontrolovanou metodou. Hydroponie šetří přibližně 90 % vody používané v tradičním zemědělství, protože zahrnuje uzavřený systém, který neumožňuje neúmyslné plýtvání vodou. To je samozřejmě v zemi, která čelí nedostatku vody, nezbytné.
S metodou jsou navíc spojeny i ekonomické výhody, protože ušetří téměř 60 % potřebných hnojiv – pro každého pěstitele jsou přitom hnojiva jedním z nejdražších zemědělských vstupů, zvláště když jejich ceny poslední tři nebo čtyři roky rostou. Další výhodou je, že bezpůdní zemědělství pomáhá zemědělcům se vyhnout celé řadě tradičních problémů, mezi které lze zařadit například choroby přenášené půdou, zasolení půdy, dehydrataci a vysoké teploty.
Egyptská technika využívá substráty, jako je písek nebo pěna, které výrazně snižují množství vody, kterou rostliny potřebují. Snižuje se také množství potřebného hnojiva a rozlohy „půdy“, na které lze pěstovat určité množství rostlin. Metoda ovšem nemá pouze plusy – odborníci varují, že vysoké vstupní náklady na zavedení této metody a určitá omezení pěstovaných plodin by mohly omezit širší využití tohoto typu zemědělství.
Bezpůdní zemědělství – také známé jako hydroponie – znamená pěstování rostlin pomocí vody bohaté na živiny bez půdy a ve vysoce kontrolovaných sklenících. K podpoře kořenů rostlin se používají substráty bez půdy, jako je písek, štěrk, hlína, pěna nebo houba. V některých případech jsou k systému připojena akvária, aby se k rostlinám přenesl výživný živočišný odpad.
Jak hovoří čísla?
Pokud bychom aplikovali hydroponii na 0,042 km2, mohli bychom vyprodukovat dva miliony tun zeleniny, což by představovalo téměř polovinu zemědělského exportu Egypta a vygenerovalo by to téměř 1,1 miliardy eur.
Ušetřená voda by mezitím mohla být nasměrována do strategických plodin, konkrétně pšenice, což by dále pomohlo dosáhnout „potravinovou bezpečnost“ země a zároveň generovat více příjmů ze zemědělských produktů, protože Egypt je jedním z největších světových dovozců pšenice a chléb je základním zbožím pro více než 70 milionů Egypťanů – v posledních letech ovšem narušení dodavatelských řetězců pšenice související s rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu odhalilo zranitelnost Egypta vůči globálním otřesům a zhoršilo potravinovou nejistotu.
Otázka ceny
Navzdory svým výhodám nelze hydroponii využít k pěstování strategických plodin, jako je pšenice, rýže, ječmen nebo kukuřice. Hydroponie se používá k pěstování zejména listové zeleniny a některých dalších jednoduchých druhů. K těmto účelům slouží všechny skleníky, ať už v Egyptě nebo v zahraničí.
Další výzvou pro bezpůdní zemědělství jsou jeho vysoké počáteční náklady. Podle dostupných informací činí počáteční kapitál komerční hydroponické farmy téměř 3,5 milionu EGP (přes 100 000 EUR), což je rozhodně částka minimálně nezanedbatelná.