Dělníky ohrožují plicní choroby – místo masek nosí respirátory

Choroby dýchacího ústrojí patří v Česku do čtveřice nejčastějších nemocí z povolání, jak ukazují statistiky Státního zdravotního ústavu. Lidem hrozí astma a nejrůznější druhy plicního onemocnění, někdy i s trvalými následky.

Mezi nejohroženější skupinu patří dělníci ve stavebnictví, chemickém a zpracovatelském průmyslu, kovovýrobě nebo automobilovém průmyslu. Ke vzniku chorob přispívají špatně definovaná profesní rizika na pracovišti a nevhodné ochranné prostředky pro zaměstnance.

Dlouhodobé neschopenky navíc snižují výkonnost firem, které pak nestíhají zakázky a zbytečně přicházejí o peníze. U podezřele četných případů navíc firmám hrozí i komplikace s hygieniky. Takové je shrnutí a výsledky zkoumání pracovních podmínek, úrazovosti a nemocí z povolání.

Jak vzniká nemoc z povolání

Lidé pracující v průmyslových provozech přicházejí do kontaktu s řadou alergenů chemického původu – například s azbestem, lepidly s vysokým obsahem škodlivých izokyanátů, barvivy nebo rozpouštědly. Nedostatečná ochrana dýchacího ústrojí zvyšuje riziko různých zdravotních obtíží, které se mohou rozvinout až do uznané nemoci z povolání.

K častým případům dochází v automobilovém průmyslu, jak ilustruje následující příklad – nová zaměstnankyně byla při vstupní prohlídce u lékaře zcela bez dechových potíží. Postupem času se však u ní začal objevovat dráždivý kašel, pocit nemožnosti se pořádně nadechnout nebo záchvaty dušnosti. Všechny projevy přitom byly důsledkem práce s lepidly, tvrdidly a chemickým přípravky s obsahem izokyanátů.

Rakovina plic z azbestových materiálů

Velká zdravotní rizika ve stavebnictví s sebou ovšem přináší i demontáž a likvidace azbestových materiálů. Azbestová vlákna vnikají do organismu dýchacími cestami a usazují se v plicních sklípcích, kde zůstávají a mohou i po relativně dlouhé době způsobit podráždění.

Mezi nejzávažnější formy způsobených nemocí patří rakovina plic. Legislativa přitom ponechává velký prostor stavebním firmám k osobnímu výkladu. To vede k případům, kde není kontrolované pásmo, nepoužívají se dostatečné nebo vhodné OOPP a zaměstnanci nechápou, jaká jim hrozí rizika.

Nepřehlédněte: Při odstraňování azbestových materiálů je potřeba chránit sebe a své okolí

Bezpečnostní audit jako preventivní opatření

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že firmy dávají svým zaměstnancům nevhodné ochranné prostředky. Například v situaci, kdy je nutné použít účinnou polomasku nebo plnou masku, mají zaměstnanci na tváři obyčejný respirátor, který neumí chránit před dlouhodobou koncentrací škodlivých látek, jak plyne z výsledků řady bezpečnostních auditů.

Firmy se tak chovají buď z neznalosti jiných způsobů ochrany, nebo kvůli tomu, že bezpečnostní technik špatně definuje profesní rizika na pracovišti. Vedle správného používání ochranných prostředků je nutné hlídat a pravidelně vyměňovat také filtry v odsávacích zařízeních průmyslových provozů.

Pokročilá řešení místo zastaralé ochrany

Příkladem zlepšení ochrany zdraví zaměstnanců může být firma zabývající se čištěním a monitorováním kanalizačního potrubí. Její zaměstnanci pracují v uzavřených prostorech a horkém prostředí, kde hrozí riziko výbuchu. Po analýze rizik a prověrce dosavadního vybavení se firma rozhodla pro změnu v systému bezpečnosti práce.

Audit firmě usnadnil orientaci při výběru nového vybavení a poukázal na nejlepší možnosti v poměru ceny a výkonu. Mezi takové patřily například nové, technologicky pokročilé filtroventilační jednotky s dýchacími maskami, které lépe chrání proti částicím, nebezpečným plynům i jejich kombinacím, což bylo v daném pracovním prostředí velmi potřebné.

Článek byl uveřejněn v časopise Realizace staveb 1/2019.