Slaměné domy

Sláma je stejně jako hlína zdravý přírodní materiál, trvanlivý, jestliže je udržován v suchu. Sláma je levný, lokální a obnovitelný zdroj, který se dá lehce vrátit do přírody. Navíc má sláma v zabudovaném stavu vázán CO₂, který by se spálením nebo kompostováním uvolnil do ovzduší.

Výhodou domů postavených ze slámy je velmi dobrá tepelná izolace až na úrovni energeticky pasivního standardu. Kromě toho sláma, mimochodem stejně jako hlína, zabezpečuje dobré vnitřní klima. Slaměnou zeď je třeba vždy řešit jako difuzně otevřenou.

I když je sláma jako zbytkový produkt zemědělství poměrně levná, stavba z ní je ekonomická, jen pokud je postavena svépomocně. Slaměný dům vybudovaný stavební firmou na klíč je poměrně drahý, protože jedinou položkou, na které můžete ušetřit, je sláma – levná tepelná izolace. Ostatní části a konstrukce je třeba zaplatit jako u běžné výstavby rodinného domu.

Sláma, to je jasné! Ale jaká?
V USA, Francii, Německu, Rakousku a Dánsku mohou být na stavbu legálně použity balíky slámy, které vykazují určité předepsané vlastnosti. Například v Německu je předepsáno, že musí dosahovat hmotnosti 90 kg/m³. Sláma musí být suchá, zlatožluté barvy a bez plísní. Tepelnětechnické vlastnosti těchto balíků se pohybují kolem hodnot U = 0,178 W/(m² . K) a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,065 W/(m . K).

Všechny zmíněné země podrobily slaměné balíky testům, z nichž vyplývá, že z hlediska požárních vlastností patří sláma do stejné skupiny jako dřevo (skupina B2). V testu požární odolnosti celé stěnové konstrukce (například v Německu šlo o stěnu ze slaměných balíků v tloušťce 36 cm omítnutou 3centimetrovou hliněnou omítkou) bylo zjištěno, že taková zeď splňuje parametry požární zdi F90, což znamená, že nezačala hořet ani se nezhroutila po dobu 90 minut. Testování proběhlo v letech 2003 až 2007 na podnět německé národní asociace FASBA v čele s architektem Dirkem Scharmerem. V rámci evropského setkání stavbařů, kteří stavějí ze slámy, zorganizovaného FASBA, bylo vytvořeno několik pracovních skupin. Tyto skupiny na mezinárodní úrovni pracují na různých zadáních. Úkolem jedné z nich je například uskutečnění zkoušek slaměných balíků za takových podmínek, aby je uznali ve všech evropských zemích. Další skupina má za úkol vypracovat osnovy vzdělávání v oboru stavění ze slaměných balíků.

Kde je sláma doma
Při budování domů byla sláma používána jako výplňový materiál nosné konstrukce. Slaměné balíky mají při správném slisování i dobré konstrukční možnosti, proto se přistoupilo k výstavbě ze slaměných balíků, které jsou samonosné, a tím se zvýšila nejen úroveň tepelné izolace, ale dosáhlo se rovněž úspor stavebních nákladů. Největší zkušenosti s domy postavenými přímo ze slaměných balíků bez jiné nosné konstrukce mají v USA. Ještě v současnosti stojí například v Nebrasce stoleté slaměné domy, které jsou v dobrém stavu.

Samonosné slaměné konstrukce z typizovaných balíků se úspěšně stavějí i v Anglii. V Dánsku používají velkorozměrové balíky, tzv. Jumbo balíky. Navíc, když stavíte z menších slaměných balíků, nejen pracujete, ale také se dobře bavíte.

Nevýhodou slámy je sezonnost a závislost na dobrém počasí při výstavbě. Bezpodmínečně je třeba dohlížet na balíkování slámy – sláma musí být balíkována, když je suchá, je třeba ji uskladnit na suchém místě, a nikoliv pod fólií. Při zpracovávání a balíkování se doporučuje slámu pevněji slisovat, alespoň na hustotu 90 kg/m³. Jestliže stroj na balíkování není v pořádku, kvalita lisování slámy může klesat, i když je stroj nastaven na požadovanou délku a hustotu balíků. To se později může odrazit i na kvalitě slaměné zdi.

Jak se staví ze slámy
V současnosti se staví ze slaměných balíků několika způsoby, které můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: nosná slaměná konstrukce a dřevěná konstrukce vyplněná slaměnými balíky.

Domy s nosnými balíky – styl Nebraska
Konstrukce z nosných balíků vyžaduje dobře slisované slaměné balíky, ze kterých se staví zeď jako z cihel. Balíky jsou spojovány jen vertikálně, a to dřevěnými kůly. Nakonec se celá zeď na výšku dočasně stáhne popruhy – dokud není zeď na několika místech přepásována a přichycena k základu i k hornímu dřevěnému věnci. Stavba se po zrealizování střechy nějakou dobu sesedá a pásky je nutno dotahovat. Někteří stavitelé úspěšně využívají k tomuto způsobu i velké balíky. Největší výhodou konstrukce z nosných slaměných balíků je malá spotřeba dřeva.

Dřevěná konstrukce vyplněná balíky
Dřevěné sloupy nebo rámy zabezpečují konstrukce po statické stránce a slaměné balíky vyplňující konstrukci slouží jako izolace a nosná vrstva pro hliněnou omítku. Tyto obvodové zdi mohou mít i řídké ztracené bednění, které vytváří rovinu pro nanášení omítky, případně je možno balíky zvenku nahrubo omítnout hlínou a doplnit dřevěným obkladem s odvětrávanou mezerou, přichyceným na sloupy nebo na dřevěný rám.

Kombinovaný způsob Toma Rijvena
I když tento způsob výstavby ze slaměných balíků vyžaduje méně slisované balíky, celková konstrukce je nakonec velmi pevná. Jako nosná konstrukce jsou používány dřevěné stojky s profilem 2,5 x 15 cm, umístěné v rastru podle délky balíků, tj. přibližně každých 80 až 90 cm. Každá řada balíků se přitlačí a malými laťkami přišroubuje ke stojkám. Takto se vytvoří v balíku tlak rozložený do všech směrů. Pokračuje se řada za řadou, dokud není celá zeď hotová. Tom Rijven namáčí balíky den před zabudováním do řídké jílovité směsi (do hloubky 5 cm). Vytvoří se tak zpevněná plocha, která ulehčuje „zdění“ a chrání proti požáru. Po zabudování se provazy přestřihnou, aby sláma vytvářela rovnoměrný tlak do všech směrů.

Pokud slaměný dům postavíte na základových patkách a necháte odvětrávat spodní část domu asi 60 cm od terénu, nebudete potřebovat hydroizolaci ani protiradonovou izolaci. Postačí vám pouze větrotěsná vrstva a navíc můžete slaměné balíky uložit i do podlahy, a tím kvalitně izolovat celý objekt.

Sláma ve střeše
Domy s dřevěnou nosnou konstrukcí vyplněnou slaměnými balíky mohou být stavěny i na výšku několika podlaží. Slaměné balíky se dají využít i pro střechu. Pak je třeba krokve nahradit příhradovými nosníky na výšku balíku.

Vzhledem k vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem (podobné jako u celulózy nebo minerální vlny) a dobré požární odolnosti, ale i vzhledem k mimořádně výhodné ceně a samonosné schopnosti můžeme o slámě hovořit jako o obnovitelném materiálu budoucnosti.

Výstavba ze slámy je velmi jednoduchá. Vybudování zdí ze slaměných balíků nevyžaduje ani výjimečnou šikovnost či velkou řemeslnou zručnost. Slaměným zdem nevadí menší chyby a uvítají osobní kreativitu. Základní principy práce se slámou se lze dozvědět na specializovaných workshopech, které i u nás organizují různá občanská sdružení.

Zuzana Kierulfová
Foto: eibe a archiv autorky