Dům z lodních kontejnerů: jak se staví z netradičních materiálů?

Když vstoupíte do domku, usazeného v mírném svahu nad břehem Bečvy, dýchne na vás příjemný pocit klidu a harmonie. Interiér je jemný a lehký a dává vyniknout svobodě prostoru. Málokoho by na první pohled napadlo, že kostru domu tvoří ocelové lodní kontejnery a že je pán domu zpracoval vlastníma rukama za méně než rok.

Stavba byla nominována do soutěže Stavba roku Olomouckého kraje, kvůli nedávné kolaudaci bohužel nestihla uzávěrku. Marek Popálený dům pro svou rodinu vystavěl svépomocí za devět měsíců a na jeho realizaci využil pět lodních kontejnerů. Důvodů pro volbu nezvyklého stavebního materiálu bylo více. Prvním byla jednoduše zvědavost, když Marek viděl film o stavbách z kontejnerů.

Co vedlo ke stavbě?

Dalším argumentem byla levnější a o něco jednodušší výstava – na stavbu stačila prakticky jen úhlová bruska a dostatečná zásoba kotoučů. O hrubou stavbu se postarají ocelové kvádry, do kterých se po dobrém vyztužení vyřežou okna a dveře.

Vícepatrový dům není pro kontejnery žádný problém, jsou totiž navrženy tak, aby se daly na sebe vrstvit. Přirozeně tak vzniknou stropy mezi jednotlivými podlažími a stabilní struktura, kterou stačí jen zpevnit.

Tou nejdůležitější motivací, proč stavět z netradičního ocelového materiálu, bylo přání majitelů chovat se ohleduplně k naší přírodě. Vybrané kontejnery si opatřili takzvaně „z druhé ruky“ a dali jim nový život, místo toho, aby putovaly na skládku šrotu.

Z hlediska legislativy je přitom stavba z kontejnerů zcela v pořádku a objekt tak nevyžaduje žádné speciální zacházení oproti běžným stavbám. V konkrétním případě bylo drobnou překážkou pouze omezení v rámci ochranného pásma městské památkové zóny, která nepřipouštěla industriální vzhled objektu. Proto také nejsou kontejnery navenek přiznány.

Klíčové uspořádání domu

Zatímco pán domu se postaral o realizaci, plány interiéru i design celého domu si vzala na starost jeho manželka. Uspořádání sází na lehkost a modernost interiéru a vypůjčilo si i principy čínského Feng-Shui. To má zajistit harmonii člověka s prostorem a nerušené plynutí energie čchi.

Příkladem je třeba prostor točitého schodiště, které vede do prvního patra. Boční stěna je posetá výstřižky z novin, které o rodině píší, nebo Markovými diplomy z automobilového driftu. Svatyně slávy má přinést popularitu a další úspěch. A kromě možných pozitivních účinků jsou zarámované připomínky jednoduše hezkou a originální ozdobou.

Dalšími rozhodnutími, která respektují čínské učení, jsou například velké místnosti, ale krátké chodby k nim, jednoduchá bílá výmalba s minimem dekorací na stěnách a absence zrcadla či jiného rušivého prvku naproti vchodu do domu, které by odrazilo energii zpátky ven.

Jako laik jsem byl překvapen, jak se dokáže kontejner prohnout poté, když se vyřežou otvory na okna. – majitel objektu M. Popálený

Zručný kutil si i s kontejnerem poradí

Použité kontejnery typu HC40 jsou všeobecně nejrozšířenější materiál na světě. Mají obrovskou variabilitu a díky rovné střeše se nabízí mnoho možností tvorby zejména vnějšího designu, jako jsou převisy, terasy apod. Na to správné know-how, jak s kontejnery a se stavbou obecně nakládat, si ale často majitel musel přijít sám metodou pokus–omyl.

Spodní stavba je obdobná jako u normálního domu – základové pasy, bednění (patky) z tvárnic a rozvody. Na tvárnice vyplněné betonem byly rovnou umístěny zakoupené kontejnery. Jejich výběr se řídil zejména kvalitou konkrétního použitého kusu a jeho vhodností pro zamýšlený účel.

Poté, co jsou k sobě kontejnery svařeny, následuje výřez otvorů, jejich nezbytné vyztužení a volba oken. U kontejnerového domu je nutná dostatečná výměna vzduchu, u nás jsme zvolili rekuperační jednotku, kde navíc využijeme teplot vycházejícího vzduchu na ohřev vcházejícího.

Další prací bylo ukotvení šasi na sádrokartony. Poté jsme řešili rekuperaci vzduchu a topení – na poslední chvíli bylo zvoleno vytápění pomocí infra fólie od firmy Maxeco položené v podlaze pod anhydridem. Jsou bezúdržbové a řešené přes chytrou domácnost.

Zde ovšem pozor – kontejnery mají vlastní dřevěnou podlahu, a je tedy na zvážení, zda ji nechat tak, jak je, nebo ji odkrývat. To se přirozeně odvíjí i od jejího stavu, protože využívaný kontejner má zpravidla podlahu mírně poškozenou například od přesunů zboží.

Předposledním krokem byla střecha, ta dle tvaru kontejneru zůstala plochá, následně terasa v prvním patře, která vzniká přirozeně předsunutím spodních kontejnerů, a oplechování štítu. Ten byl zvolen prakticky pouze jako estetický prvek. Posledním klíčovým milníkem stavby byla izolace. Pro tu byl zvolen klasický polystyren v interiéru i exteriéru.

Při stavbě se přirozeně vyskytly i určité komplikace, stejně jako celá řada „vychytávek“ a nečekaných zjednodušení. Na oboje člověk bohužel přijde většinou až po dokončení stavby. Jednou z mnoha komplikacíbylo například to, že středové patky je potřeba zvednou cca o 2,5 cm oproti rohovým, kde jsou u kontejneru speciální kostky.

I proto majitel celou dobu natáčel vlogy, které na závěr zakončil deseti speciálními videoepizodami. Ty jsou pro případné zájemce o stavbu podobného projektu součástí balíčku vč. projektové dokumentace.

Jak se staví z kontejneru?

Retrospektivně si majitel chválí zejména rychlost výstavby, ve které kontejnery předčí klasické stavební materiály. Hrubá stavba je hotová prakticky za jeden den. Celkový čas stavby byl cca devět měsíců a z toho prvních šest byl na staveništi zapotřebí pouze jeden člověk.

Stavba o velikosti 150m² a terasou 30m² terasa vyšla zhruba na cenu 1,8 mil Kč. Pokud se připočítají i nutné terénní úpravy (dům stojí ve svahu), tři betonové opěrné zdi a vnitřním vybavení včetně kuchyně, celková cena se vyšplhá na cca 2,5 mil Kč.