Elektroauta: oddálí mikročástice přechod od benzínu a nafty?

Pokrok lidské civilizace, zejména pak v době průmyslové revoluce, byl často vykoupen čistotou vzduchu, který lidé ve městech dýchali. Hustý, zelený, toxický smog byl každodenní součástí života lidí – dokud nedošlo k potřebným inovacím, které zajistily čistší provoz výroben, továren i jednotlivých strojů, potažmo motorů aut. Nyní se však objevila obava, že přechod lidstva na elektromobily by část z tohoto pokroku mohl zvrátit.

Jak? Znečištěním vzduchu částicemi, které těžší auta produkují třením. Budeme muset nulové emise vykoupit čistým vzduchem? Na tyto otázky se zaměřil britský The Guardian v sérii EV mythbusters.

O co se jedná?

Tvrzení, které rozvířilo vody a na které se Mythbusters zaměřili, říká, že elektromobily snižují znečištění motoru na nulu, ale jejich brzdy a pneumatiky stále fungují na tření. Toto tření samozřejmě rozkládá materiály, které pak mohou skončit v životním prostředí. A protože elektroauta bývají těžší, způsobují větší opotřebení, což by ve výsledku mohlo způsobit celkové zvýšení znečištění ovzduší.

V konečném důsledku by tak pozitivní vliv elektroaut na naše prostředí mohl být mnohem menší, než v co doufáme. K tomu lze připojit i dřívější vyjádření Daily Mail (rok 2022) , že znečištění pneumatik je „špinavým tajemstvím elektromobilů“, a The Sun, že „řidiči elektromobilů byli varováni, že jejich supertěžká elektrická auta ve skutečnosti produkují VÍCE znečištění než benzínové a naftové motory“.

Jaká je pravda?

Elektromobily nespalují přímo fosilní paliva – a pokud by byly nabíjeny pouze s využitím energie získané s nulovými emisemi uhlíku, jejich celkový provoz by byl postaven na nulových emisích. Obdobně to platí pro oxid uhličitý – elektroauto neuvolňuje oxid uhelnatý, oxidy dusíku a koktejl uhlíku, kovů a nespálených uhlovodíků.

Všechna auta však produkují pevné částice (PM) z tření o brzdy, pneumatiky a povrch vozovky – zanechávají za sebou prašnou stopu znečištění ve vzduchu a na zemi. Toto znečištění obsahuje škodlivé chemikálie: například bylo zjištěno, že jedna přísada smytá ze silnic do řek byla příčinou hromadného úhynu lososa na západním pobřeží USA.

Elektrické vozy obecně produkují na přední straně méně částic, protože k zastavení používají regenerativní brzdy. Brzdy EV se opotřebovávají mnohem pomaleji. Problém tkví jinde – konkrétně na silnicích a v pneumatikách, protože zvýšená hmotnost znamená větší opotřebení. Pro bližší představu – kampaň Transport & Environment vypočítala, že elektrická vozidla jsou v průměru o 400 kg těžší kvůli objemným bateriím.

Mnoho tvrzení o EV způsobujících znečištění ovzduší pochází ze závěrů soukromé společnosti Emissions Analytics. Jejich měření ukazují, že emise pevných částic mohou být až 1850krát vyšší než emise z výfuků moderních automobilů, jejichž “čistotu” řídí předpisy. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že tyto závěry nebyly vědecky recenzovány a zhodnoceny, jsou proto často – a po právu – zpochybňovány.

Zásadní je si uvědomit, že zmíněné škodliviny produkují všechny automobily – nejen elektrické verze. Obdobné měření drobných částic je velmi obtížné a zatím existuje relativně málo srovnávacích studií (jak pro elektrické vozy, tak pro ty klasické). To znamená, že stále existuje určitá nejistota ohledně toho, zda zvýšená hmotnost baterií EV povede k horšímu znečištění částicemi a o kolik větší toto znečištění bude.
Německý výrobce pneumatik Continental k tomu uvedl, že design vozidla a pneumatik je při určování opotřebení méně důležitý než styl jízdy a křivka silnice.

Pokud navíc přihlédneme ke studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2020, která k tomuto tématu uvádí, že „zavádění elektrických vozidel povede v budoucích letech k velmi nepatrnému snížení celkových emisí pevných částic ze silniční dopravy“, lze dojít ke zcela odlišnému závěru, než který uvádí poplašné zprávy. Tedy že těžší elektromobily způsobují nepatrně větší opotřebení vozovek a pneumatik, jakmile bychom ale k takovému číslu přičetli znečištění z motoru, benzinové a naftové vozy by z porovnány vyšly hůře.

Elektřina nebo ne, SUV je na tom nejhůř

Panuje nepopiratelná shoda, že znečištění z pneumatik je škodlivé. Mnoho vědců se domnívá, že z tohoto znečištění jsou škodlivější menší částice PM 2,5, protože se mohou dostat do krevního řečiště a projít do mozku nebo placenty.

Jako odpověď na tyto obavy výrobci pneumatik hledají řešení ve změně složení pneumatik, případně v zapojení elektrostatického zařízení, které by zachycovalo uvolněné částice, které by následně mohly být dále využity v rámci recyklace.

Než se tento problém vyřeší, je vhodné zdůraznit, že největšími producenty jsou těžká, velká vozidla s obřími koly, například tedy SUV. Pokud by tedy stálo za to něco změnit či alespoň omezit, je to právě provoz takových vozidel.

Mýtus vyvrácen?

Ano, elektromobily uvolňují škodlivé částice (mikroplasty, z nichž řada je karcinogenní), což způsobuje zejména jejich vyšší hmotnost oproti automobilům benzínovým nebo naftovým – to ale neznamená, že ty neprodukují částice žádné.

Spolu s inovacemi a fokusem zaostřeným na čistší životní prostředí lze proto očekávat, že právě tyto mikročástice a jejich uvolňování automobily jakéhokoliv pohonu bude dalším velkým tématem číslo jedna, jelikož po nástupu elektroaut půjde o jeden z mála zdrojů znečištění, která auta ještě budou produkovat. Problém, což je třeba zdůraznit, přitom netkví v autech jako takových, ale v pneumatikách a legislativě, která by toto téma řešila.

Samozřejmě, pokud se podaří vylučování těchto částic minimalizovat či zcela odstranit, bude to mít velký přínos na zdraví lidí, zvířat a prosperitu rostlin. Do té doby však nelze jednoznačně říct, že by elektromobily byly o tolik horší než benzínové/naftové vozy, které sice produkují méně částic, zato však znečišťují svým provozem a palivem. Dokud navíc nebude existovat větší množství spolehlivých a vědecky recenzovaných studií o celkovém množství uvolňovaných částic, není možné ani spolehlivě říct, zda je toto znečištění produkované EV o tolik výraznější než znečištění produkované běžnými vozidly.

Zdroj: The Guardian – přeloženo, upraveno, kráceno