Možnosti ztvárnění povrchu provětrávaných fasád jednovrstvého zdiva HELUZ (pracovní postup)

Provětrávané fasády (fasády s provětrávaným pláštěm) jsou stavební konstrukce, které se dnes používají jako jedna z možností povrchové úpravy objektů s nízkou spotřebou tepla na vytápění.

Jejich využití je v posledních letech stále častější díky novým materiálům a způsobům kotvení. Provětrávaná fasáda je součástí konstrukce vnějšího obvodového pláště s odvětranou dutinou. Skládá se ze svislých a vodorovných profilů, které se kotví do nosné konstrukce obvodového pláště budovy.

Součástí provětrávané fasády může být i tepelná izolace, která v případě nedostatečných tepelně technických parametrů nosné konstrukce obvodový plášť dotepluje. Provětrávané fasády se dnes používají z důvodů možnosti ztvárnit povrch fasády jiným způsobem než pouze klasicky – omítkou (obr. 1a,b,c).

Dimenzování rozměrů provětrávané mezery

Dosud neexistuje norma pro navrhování provětrávaných fasád. Pro návrh velikosti provětrávané mezery se doporučuje využívat normu ČSN 73 1901. Provětrávanou fasádu je možné v tomto ohledu považovat za strmou střechu. Střecha se spádem nad 45° musí mít větranou mezeru minimálně 40 mm.

Projektant musí stanovit dostatečný počet nasávacích a výdechových otvorů. Otvory musejí být zajištěny proti vniknutí drobných hlodavců a hmyzu. Minimální plocha větracích otvorů je 1/400 plochy fasády, která má být odvětrána.

Jedná se o čistou větrací plochu po odečtení plochy ochranné krycí mřížky. Je nutné dbát na jejich správné umístění, aby zejména v zimním období nebyly nasávací otvory trvale zasypány sněhem. Větrací otvory se musí pravidelně čistit.

Nejčastější chyby při realizaci

Stejně jako u každé realizace i zde se může vyskytnout celá řada chyb a to již ve fázi návrhu, při výběru materiálu či vinou lidského faktoru – mezi nejčastější prohřešky se řadí:

• špatně navržená a provedená odvětrávaná mezera,
• malá dimenze nasávacích a odváděcích otvorů, nesprávné rozmístění,
• nevhodně navržený či použitý typ hmoždinek pro kotvení roštu,
• nevhodně navržený či provedený typ nosné konstrukce opláštění,
• neomítnutá exteriérová strana nosné konstrukce obvodového pláště,
• neprovedené zatření spár (kvůli průvzdušnosti konstrukce, může ovlivnit Blower door test, akustické parametry obvodové konstrukce, tepelněizolační parametry obvodové konstrukce)…

01 Vhodná skladba fasády

Skladba provětrávané fasády (bez vložené tepelné izolace) s obvodovými bloky HELUZ FAMILY či FAMILY 2in1 splňující požadavky ČSN 73 0540-2:

• opláštění fasády
• nosný rošt (svislé a vodorovné profily-závislé od statického schématu roštu)
• kotvicí prvky nosného roštu
• provětrávaná dutina (mezera)
• nosná konstrukce obvodového pláště (do které je nosný rošt ukotven) z cihelných bloků FAMILY nebo FAMILY 2in1

02 Provedení nosné konstrukce roštů

Otvory pro kotvení a uchycovaní klasických hmoždinek se vždy vrtají vrtačkou bez příklepu. Pro vrtání do zdiva se používá spirálový vrták s válcovou stopkou osazený na břitu tvrdokovem (SK plátkem).

Způsob uchycení (kotvení) závisí na hmotnosti a druhu uchycovaného roštu, typu držáku roštu a druhu obkladu. Počty kotev, jejich rozmístění řeší projektant v kotevním plánu roštu provětrávané fasády.

03 Možnosti kotvení roštů do bloků HELUZ

Kotvení lze provádět například pomocí hmoždinek s prodlouženou zónou rozevření (tj. typ UX, SX, 5X, FUR…, či ekvivalentních kotev od jiných výrobců), chemických kotev (kotva se skládá ze závitové tyče M6 až M16, plastového nebo kovového sítka o průměru 12 až 22 mm a chemické dvousložkové vinylesterové malty) či speciálních kotev Spirall Anksys® a expanzní výplňové hmoty SAF1 nebo SAF3 – což je speciálně vytvořený produkt pro kotvení dřevěných nosných roštů v děrovaných blocích HELUZ. Pro přípravu otvoru této kotvy, se nemusí vrtat bez příklepu.

04 Instalace nosných roštů

Konstrukce nosného roštu se provádí z hliníku, pozinkované oceli nebo dřeva. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn platnými požárními předpisy, závisí i na zvoleném druhu a formátu fasádního obkladu. Držáky těchto roštů jsou řešeny jako kovový prvek ve více variantách.

V případě dřevěných obkladů se velmi často používají dřevěné rošty, které jsou přímo přichyceny bez pomoci držáků. Dřevěná konstrukce nosných roštů je omezena požárními předpisy (pouze do výšky 9 m), což pro opláštění RD v drtivé většině případů naprosto dostačuje. Pochopitelně je možné konstrukce nosného roštu navrhnout a provést i z hliníku  či pozinkované oceli. Toto řešení je ekonomicky ale daleko náročnější.

05 Intalace nosných roštů

Pro docílení správné funkce odvětrání vodních par se první rošt (připevňovaný k nosné stěně) ukládá ve vodorovném směru. Pokud je požadován svislý obklad, použije se křížový rošt, aby byla zaručena správná funkce odvětrání. Dřevěný rošt, na který se upevňuje vnější obklad, musí být impregnován proti dřevokaznému hmyzu a hnilobě.

06 Materiálové možnosti ztvárnění obkladu

Povrch fasády (obklad) může tvořit např. dřevo a materiály na bázi dřeva (což jsou nejčastější případy) nebo kov (ušlechtilé slitiny, hliník, měď, korozivzdorná ocel), beton, sklo, keramické obklady, kámen, plasty a další.