Ohýbané sklo na fasádách

26. března 2018

Partneři sekce:

Oblé prvky se v architektonických projektech objevují od nepaměti. S novými materiály a technickými možnostmi lze oblé prvky realizovat i na celoskleněných fasádách, navíc v souladu s požadovanou energetickou náročností budovy.

Pro tento účel je nutné používat skla, která lze tepelně zpracovávat a ohýbat. Aby byly splněny požadavky na tepelně technické parametry budov, zejména jejich osluněných částí, volí se pro opláštění budov skla s funkčními povlaky. Ta zajistí dostatečný prostup světla, tepelnou izolaci a protisluneční ochranu. Rozvoj v oblasti technologie tepelného zpracování, ruku v ruce s inovacemi v segmentu nanášení funkčních povlaků na skla, vede k širším možnostem jejich použití.

Běžně lze tepelně zpracovat skla s odolnými tvrdými povlaky. Inovativní procesy světových výrobců skel však směřují k možnostem tepelného zpracování a ohýbání také skel s měkkými nízkoemisivními povlaky s protisluneční ochranou, které lépe vyhovují neustále rostoucím tepelně technickým požadavkům na opláštění budov. První masově vyráběné kalitelné povlaky se datují do roku 2005.

Torre Allianz, Milán, Itálie, Arata Isozaki & Andrea Maffei Architects

Jednotný vzhled

Společnost AGC v rámci nové škály výrobků Stopray nabízí skla s povlaky pro obě dnes nejčastěji využívané varianty použití skel do fasád. Jedná se o skla tepelně opracovaná či skla bez tepelného opracování. Výhodou této škály je, že se skla se stejnými optoenergetickými parametry shodují vizuálně, díky čemuž lze na jedné fasádě kombinovat tepelně zpracovaná skla s jejich tepelně nezpracovanými protějšky.

Sklo v obou variantách zajistí jednotný vzhled rovných a ohýbaných částí. Aktuální požadavky na bezpečnost fasád lze jednoduše zajistit tepelným tvrzením, případně vrstvením výše zmíněných skel. Neprůhledné části skleněných fasád, takzvané parapetní zasklení, lze stejným způsobem opatřit tepelně tvrzeným smaltovaným sklem nebo lakovaným sklem určeným pro tepelné zpracování, vyráběným v několika barevných odstínech.

Stanice metra Hradčanská, Praha, Česká republika

Způsoby ohýbání

Z hlediska technologie výroby ohýbaných skel v dnešní době existují tři způsoby ohýbání. Gravitační ohýbání je proces, při němž je tabule skla postupně zahřívána nad její bod měknutí, poté dochází k tvarování oblouku pomocí gravitace na konvexní nebo konkávní formě umístěné v peci pro ohýbání. Po dokončení tvarovacího procesu se tabule buď nechá samovolně zchladit, pak vznikne „nekalené“ chlazené ohýbané sklo, nebo díky prudkému ochlazení vznikne tepelně tvrzené bezpečnostní sklo či tepelně zpevněné sklo.

Tento způsob je využíván především v architektonické branži. Druhým způsobem tvarování skla je pak ohýbání mechanické. Jedná se o proces, při němž je tabule skla postupně zahřívána nad její bod měknutí, poté dochází k tvarování oblouku pomocí vnějších mechanických sil (varhan) na konvexní tvar. Po dokončení tvarovacího procesu se tabule buďto tepelně zpevňuje řízeným ochlazováním za vzniku tepelně zpevněného skla, nebo prudkým ochlazením vznikne tepelně tvrzené bezpečnostní sklo.

Jedná se o nejběžnější způsob výroby ohýbaného skla pro použití v automobilovém průmyslu. Další možností je pak ohýbání za studena. Sklo je ohýbáno vnější mechanickou silou působící na tabuli skla umístěnou na konkávním nebo konvexním tvarovacím rámu nebo nosné konstrukci. Jde o méně běžný způsob výroby, který je používán pouze ve zvláštních případech.

King William Street, Londýn, Velká Británie

Škála různorodosti

Ohýbat lze skla různých typů. Od skel jednoduchých, přes vysoce pevnostní, chemicky tvrzená nebo bezpečnostní, až po skla izolační či tepelně tvrzená. Před výsledným ohybem se sklo opracovává stejně jako sklo ploché, může být tedy dodáno s různou úpravou hran (sraženými, zbroušenými, leštěnými), se zaoblenými rohy i s různorodými otvory a výřezy. Před ohýbáním lze na sklech provést také dekorativní úpravy, například sítotisk, smaltování, digitální potisk, matování, pískování či leptání.

Do vrstveného bezpečnostního ohýbaného skla může být vložena dekorativní fólie, případně i jiné materiály. Tvary ohýbaných skel jsou limitovány faktory jako vnější rozměr, vnější poloměr či poloměry ohnutí, vzepětí nebo středový úhel. Vše závisí na přesném matematickém tvaru skla, který je vždy nutno konzultovat s výrobcem. Ten nabízí buď 2D ohyb pravidelný (válec částečný a poloviční) i nepravidelný („J“ tvar, částečný ohyb, zbytek rovný) nebo nepravidelný 3D ohyb (kónický, sférický, parabolický, eliptický, variabilní poloměry, „S“ tvar).

Neustále vyšší požadavky na komfort vnitřního prostředí a estetický vzhled jsou hnacím motorem výzkumných center pro inovace i ve sklářském stavebním průmyslu. Celoskleněné fasády komerčních staveb nebo výplně oken v rezidenčních budovách mohou tak stále více naplňovat představy těch, kteří tyto stavby navrhují, realizují a užívají.