Hliněný dům s novátorským přístupem

12. března 2012

Partneři sekce:

Zatímco počet energeticky úsporných novostaveb pomalu roste, rekonstrukcí se stejným záměrem je jako delfínů v Orlické přehradě. Není jednoduché dát domu kromě nové tváře a vnitřního designu i nové fyzikální vlastnosti tak, aby splňoval požadavky energetického certifikátu alespoň kategorie B. Dosáhnout takového vysokého energetického hodnocení není právě jednoduché, zejména s ohledem na řešení mnoha problémů. Je třeba sladit využití starších stavebních materiálů v kombinaci s novými, montáž nových konstrukcí, použití nestandardních technických systémů a obnovu původních instalačních rozvodů, aplikaci izolačních materiálů a jiné.

Některé rekonstrukce začínají symbolickým zateplením fasád polystyrenem o tloušťce 8 cm a končí novou omítkou v obývacím pokoji. Vyššího účinku dosahují ty renovace, u nichž se původní okna mění za dvojskla, či dokonce trojskla, tepelně se izolují podlahy a střechy a vyměňují se zdroje tepla. Kromě těchto opatření zajistí starším rodinným domům status energeticky úsporné stavby maximální vzduchotěsnost obalové konstrukce domu a vzduchotechnika s řízeným větráním a rekuperací.

Domněnka, že poloviční řešení přinášejí poloviční úspory, je mylná – dosažení 10- až 15procentní úspory spotřeby energie v tomto případě lze jen stěží považovat za úspěch. Tím jsou 50- až 70procentní úspory, kterých lze dosáhnout výhradně rekonstrukcí bez kompromisů.

To je i případ 60letého rodinného domu v obci Jelka na jižním Slovensku, který pod nenápadnou fasádou skrývá důslednou realizaci.

Očima architekta
O projektu
Standard novostaveb se zvyšuje. To platí i pro budovy, které potřebují obnovu a rekonstrukci. Obnova starých domů však vyžaduje jiný přístup než stavba nového domu. U tradičních staveb z přírodních materiálů jsou zapotřebí vědomosti o přírodních materiálech i zkušenosti, protože obnova starého domu vychází z analýzy současného stavu, která určí způsob rekonstrukce. Někdy je lepší, či dokonce potřebné použít tradiční materiály a technologie.

V současnosti se budou muset architekti více zaměřovat i na obnovu starých domů. Jejich majitelé však často mají omezený rozpočet, proto je nutné hledat jednoduché, ale efektivní řešení pro zvýšení standardu těchto staveb. Rekonstrukce domu v Jelce, typického podélného hliněného rodinného domu, je příkladem takového zvýšení standardu s malými zásahy a s relativně omezeným rozpočtem.


Podlaha v chodbě a ložnicích je korková. Tento materiál se postupně dostává do popředí zájmu nejen pro svoje antialergické, tepelně- a zvukověizolačním vlastnosti, ale i pro svoji přírodní, ekologickou povahu. (foto: Zuzana Kierulfová)	Světlo je pro naši pohodu velmi důležité. Nechceme-li měnit charakter domu, jsou světlovody asi nejjednodušším řešením bez velkých zásahů, ale s velkým výsledkem. Způsobů, jak prosvětlit staré tradiční domy, je více a řešení často souvisejí i se získáváním pasivní sluneční energie. V této realizaci světlovody našly uplatnění v dětském pokoji. (foto: Zuzana Kierulfová)	Instalace vzduchotechniky na toaletě (foto: Zuzana Kierulfová)

Koncept rekonstrukce
Projekt rekonstrukce se soustředil na dosažení lepšího vnitřního prostředí a současně alespoň nízkoenergetického standardu při malých zásazích do dispozice a konstrukce. Rekonstrukce byla navržena tak, aby se dalo v domě během stavebních prací i bydlet. Tato realizace ukazuje, že je možné podstatně zlepšit komfort domu, provedou-li se malé změny v dispozici, dům se dobře zateplí a odstraní se tepelné mosty. Malými zásahy lze vylepšit i osvětlení, vzduchotěsnost domu a jeho větrání. Po takových změnách se vytvoří zdravější prostředí a zlepší se komfort bydlení, zamezí se tvorbě plísní, povrchy už nejsou tak studené, rovněž se vylepší proslunění a vlhkost vzduchu dosáhne optimální úrovně.

Dispozice domu se měnila jen málo. Pokoje se zpřístupnily z uzavřené chodby, aby nebyly průchozí. Na konci chodby se kvůli většímu komfortu přidalo WC, instalovala se zde i nová vzduchotechnika. Vstup do domu se zvýraznil a mírně zvětšil.

Rekonstruovaný objekt byl zaizolovaný ve snaze dosáhnout nízkoenergetického standardu. Kvůli sousednímu domu, který z jihu stíní rekonstruovanému domu, nebylo možné získat v zimních měsících pasivní sluneční zisky, a tak dosáhnout pasivního standardu.

Způsob zateplení
Při zateplení bylo zapotřebí souvisle obalit celý dům stejně dobrou izolací, odstranit tepelné mosty a vyměnit okna i dveře, které se musely osadit do izolační roviny.

Zásadou při zateplení a zásazích u starého tradičního domu je použít všude difuzně otevřené, tedy paropropustné materiály. Fasáda se v tomto případě izolovala foukanou celulózou do pomocné dřevěné konstrukce (16 cm) s dřevovláknitými deskami (4 cm). Ty se posléze omítly difuzně otevřeným systémem hliněný omítky. Konstrukce stávajícího krovu se ponechala, pouze krokve se kvůli tloušťce fasádní izolace na koncích prodloužily odeskováním z obou stran o 30 cm. Strop se zateplil mezi vaznými trámy foukanou celulózou (40 cm). Trámy se nadstavily latěmi a zaklopily se, aby se vytvořil prostor pro nafoukání celulózy.
Stávající betonová deska podlahy nebyla odstraněna – hliněným stěnám totiž nepůsobí větší problémy. (V mnoha případech se podlaha musí odstranit, protože nepropouští zemní vlhkost jako původní dřevěná podlaha, výsledkem je, že vlhkost poté stoupá do stěn.) Podlaha v chodbě a ložnicích je korková, pod ní je umístěna korková izolační deska s roznášecí fermacellovou deskou (dohromady tloušťka 55 až 60 mm). Tím se dosáhlo pocitu tepelného komfortu, i když samotné ztráty podlahou se v projektu řešily lepším perimetrovým zateplením základů. Původně byla v projektu pro zateplení základů a soklu navržena paropropustná korková izolace přisypaná ještě pěnovým sklem. Při odkopání základů se však zjistilo, že zateplení stojí v cestě dřívější přibetonovaná hmota, která i tak brání pronikání par, proto se na základy i sokl použil polystyren.

Problémy s odstraněním tepelných mostů v podsklepené části se řešily zaizolováním stropu ve sklepě, potažením izolace i na vnitřní části stěny. Betonové konzoly vyčnívající do exteriéru (místa tepelných mostů) bylo rovněž nutné vyřešit, například podlaha terasy je zateplená izolační lavičkou u stěny (aby se nemusela z exteriéru zateplit celá terasa) a překrytí terasy je rovněž zaizolované v exteriéru.

Hliněný dům v Jelce
Realizace: 2010–2011
Projektová příprava: Zuzana a Bjørn Kierulfovi, ateliér Createrra
Stavební práce: Ing. Michal Čermák, Topterm
Cíl projektu: kvalitnější bydlení a úspora energie

Technické údaje a výpočty
Na základě projektu pro stavební povolení byly výpočtem PHPP stanoveny tyto hodnoty:
Měrná roční spotřeba tepla: 66 kWh/m²/rok
Roční spotřeba tepla: 8 641 kWh/rok
Tepelná ztráta: 3 861 W
Měrná tepelná ztráta: 29,4 W/m²
Riziko letního přehřívání nad 25 °C: 2,8 %
Celková spotřeba primární energie: 141 kWh/m²/rok
Měrná potřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody:
110,7 kWh/m²/rok
Emise CO2: ekvivalent 25,4 kg/m²/rok
Hodnoty vypočítané pro klimatické podmínky v Bratislavě ve výšce 144 m n. m. platí za předpokladu dosažení vzduchotěsnosti Blower door testem N50 = 1–1 hod. a zabudování oken (Uokno < 0,85) s prostupem tepla sklem g = 60 % na jižní straně.
Plochy ani objemy při rekonstrukci nebyly měněny.
Celková užitková plocha domu i se suterénem: 174 m² + krytá terasa: 16,2 m²
Obytná plocha domu: 129 m²
Zastavěná plocha: 190,4 m²
Obestavěný prostor: 1 037,9 m³
Vnitřní objem (pro Blower door test): 337,9 m³
Vnější povrch (pro Blower door test): 437,9 m²


Světlovody osvětlují severní pokoje, které jsou okny prosvětleny nepřímo přes chodbu. (foto: Juraj Bondora)	Vzduchotechnika je řešena systémem Paul v ložnici i obývacím pokoji s rozvodem nad stropem, ale v zaizolované rovině. (foto: Juraj Bondora)

Soklové okno sklepa – zde bylo nutné tepelně odizolovat především horní ostění, které tvořilo tepelný most zespodu podlahy v obývacím pokoji. Rovněž se musel odizolovat strop celého sklepa a potáhnout až na obvodové stěny alespoň půl metru od stropu. (foto: Juraj Bondora)	Okna vyrobená pro pasivní standard jsou zabudována v rovině izolace. Ostění jsou doizolována dřevovláknitou deskou a na vnitřní straně jsou spoje přelepeny vzduchotěsnou páskou. (foto: Zuzana Kierulfová)

O větrání
V domě se zabudovala větrací jednotka s rekuperací (s využitím tepla z odcházejícího vzduchu k ohřátí toho přicházejícího), která pomáhá severní pokoje provětrávat a zároveň snižuje ztráty tepla větráním. Vzduchotechnika je řešena systémem Paul v ložnicích i obývacím pokoji s rozvodem nad stropem, ale v zaizolované rovině. Vzduch se přivádí i odvádí přes fasádu nově vzniklého WC na konci chodby, kde je umístěna větrací jednotka.

Jako autorku projektu mě velmi potěšila reakce majitelů, když začali používat regulované větrání. Zatelefonovali mi, že je to výborná věc, kterou bych měla navrhovat do každého rekonstruovaného domu.


Zásadou při zateplení starého tradičního domu a zásazích do něj je použití výlučně difuzně otevřených, tedy paropropustných materiálů. Fasáda byla v tomto případě izolována foukanou celulózou do pomocné dřevěné konstrukce s dřevovláknitými deskami. Ty byly potom omítnuty difuzně otevřeným systémem fasádní omítky. (foto: Juraj Bondora)

… a vytápění
Objekt využívá pasivní sluneční zisky, ale přibližně 50 % stíní sousední dům. Systém vytápění plynem zůstal, neměnily se ani radiátory. Plynový kotel se změní v kondenzační s nízkoteplotním rozvodem vody. Podle majitelů již první zima ukázala, že to, co předtím v zimě protopili za dva týdne, nyní vystačí na tři měsíce. Všechny nás pobavilo, že plynaři dokonce přišli zkontrolovat, zda se něco nestalo s plynoměrem.

Tato rekonstrukce ukazuje, že starý tradiční dům může po obnově s využitím jeho hodnotných vlastností splňovat požadavky dnešní generace na bydlení.

Slovo má odborník
Ing. arch. Zuzana Kierulfová, Createrra

Při rekonstrukci starých tradičních domů postupujte tímto způsobem:

Pokud dům chátrá vlivem povětrnostních podmínek, proveďte drobné, finančně nenáročné zásahy hned, třeba i provizorně. Například zkontrolujte, zda dešťová voda nepoškozuje dům, jinými slovy, zda domu nechybí okap, případně taška na střeše. Potom můžete uvažovat a plánovat, co dál.
Ověřte si, zda dům není v chráněné památkové zóně, zda stavební úřad nemá regulativy a konkrétní požadavky na dané území. Tyto požadavky musejí být dodrženy, neboť vycházejí ze zachování hodnot, někdy to může být i celkový vzhled ulice.
Starý dům a jeho okolí je nutné dobře poznat. Tradiční domy byly většinou dobře promyšleny, a chceme-li něco měnit i na konstrukci, musíme si to nechat několikrát projít hlavou, teprve pak jednat.
Rovněž doporučuji poznat souvislosti umístění domu v krajině a na pozemku. Seznámit se s okolím, přírodními danostmi, jak se chová okolní příroda ve všech ročních obdobích, zejména co se týká dešťových vod, slunce a větru.
domy byly většinou celé stavěné jako paropropustné, aby se mohla zemní vlhkost a vlhkost z materiálů odpařovat všemi povrchy – stěnami i podlahou. Při zásazích do starých domů je potřeba znát konstrukci a materiál, z něhož jsou postaveny, jejich vlastnosti a důvod, proč byly použity, jakou funkci splňovaly, až poté zvolit ty správné materiály pro obnovu domu.
Neměňte proporce domu a neničte hodnotné prvky, které se v domě nacházejí. Dům měl své vyvážené lidské proporce a to mu vtisklo i charakter, který je nám blízký. Krov byl postaven tak, aby nebylo zapotřebí věnce, proto ho tam nemusíme přidávat, pokud krov neměníme. Obvykle je podkroví dost velké na to, aby se dalo využít jako dodatečný prostor na spaní.
Neznásilňujte dům a nesnažte se ho příliš měnit do podoby novostavby. Když už jste ho koupili, tak určitě proto, že se nám líbil jeho charakter. Provoz původních domů byl především praktický, proto je nutné dům dobře pochopit a zjistit, do jaké míry se mu dokážeme přizpůsobit, a až poté navrhovat originální zásahy při respektování původního stavu.
K identifikování stavebnětechnických problémů domu, jako jsou vlhkost či statické problémy, přizvěte odborníka a problémy řešte podle návodu nebo projektu.

Tepelná izolace a vytápění domu
Pokud se má dům obývat celoročně, je nejlepší ho velmi dobře odizolovat, aby splňoval současný, minimálně nízkoenergetický standard. K tomu potřebujete kvalitní projekt.

Izolace musí být v každém případě paropropustná (použitelnými izolacemi jsou například foukaná celulóza s dřevovláknitými deskami, korek, konopná izolace, ovčí vlna, minerální vlna, sláma), je třeba izolovat i základy a sokl. Potřebujete-li, aby i sokl zůstal paropropustný, můžete použít korek nebo Styrex v kombinaci s nopovou fólií. Samozřejmě i následné nanesené omítkové systémy a nátěry na izolaci musejí být paropropustné. Jestliže tyto zásady nedodržíte, vlhkost bude stěnami stoupat vzhůru a může je dlouhodobým působením oslabovat. K tomuto jevu dochází zejména v domech, v nichž byla nepromyšleně položena betonová podlaha nebo PVC či jiný parobrzdný materiál. (V takovém případě musí být tato vrstva odstraněna.)

Není-li problém se spodní vodou, můžete podlahu odizolovat například pěnovým sklem, které znemožní vodě vzlínat, a poté využít suchý podlahový systém. Nejlepší je vytvořit dřevěný rošt, který se ještě zaizoluje a položí se něj dřevěná palubovka nebo jiný suchý systém podlahy. Pokud chcete mít původní hliněnou podlahu, dá se aplikovat přímo na pěnové sklo.

K největším ztrátám tepla dochází obvykle střechou a okny. V případě nevyužívaného podkroví se dá strop snadno odizolovat například foukanou celulózou mezi stropními i vaznými trámy, případně mohou být v podkroví použity slaměné balíky a svrchu omítnuty hlínou kvůli větrotěsnosti, požární odolnosti a ochraně před vlhkostí. Velmi dobrá je i izolace z ovčí vlny, která dokáže dobře regulovat vlhkost, a přitom neztrácí izolační schopnosti. Lze použít i konopnou izolaci a dřevovláknité desky.

Světlo
Okna a dveře představují zvláštní kapitolu. V praxi se stává, že jejich výměnou se nepříznivě změní vzhled starého domu. Je to především proto, že dnešní rámy jsou silné, dělená okna jsou dražší, tudíž se už tolik nevyrábějí, a ztráty tepla rámem jsou vyšší než sklem. Vtipným řešením je, když například ponecháte stará kastlíková okna, případně vyměníte skla za dvojskla, vysunete kastlík úměrně s izolací blíže k fasádě a vyměníte celé vnitřní okno za nečleněné, ovšem s dobrými izolačními parametry a s dřevěným rámem.

Teplo, vlhkost a kvalita vzduchu
Staré domy vytápěla kamna. Ta jsou pro pohodu a naše zdraví nejlepší. Je-li třeba vytopit i vzdálenější pokoje, je vhodným řešením teplovodní vytápění uložené pod omítkou ve spodní části stěny. Pomáhá vysoušet stěny a sála teplo jako kamna.

Ke snížení vlhkosti a zlepšení kvality vzduchu je dobré použít větrací jednotku. Nyní jsou na trhu už různé systémy i za výhodnou cenu a určené právě k obnově starých domů.

Vnitřní povrchy a vnitřní prostředí
V interiéru je vhodné se obklopit přírodními materiály nejen pro to, že jsou přirozené, ale i proto, že dokážou svými vlastnostmi zajistit zdravější vnitřní prostředí, akumulovat nadbytečnou vzdušnou vlhkost a následně ji přirozeně odevzdat prostředí.

FOTO: Juraj Bondora, Zuzana Kierulfová

–>–>