Sádrové omítky a jejich použití v praxi

Dobře přilnou k podkladu, který ve většině případů nepotřebuje žádné speciální úpravy. Jsou prodyšné a regulují mikroklima v místnosti. Dají se snadno opravit a jsou tvarově stálé. Pro dosažení kýženého efektu, je ovšem potřeba dokonale zvládnout technologii jejich použití.

Většina developerských záměrů a realizací, které se pohybují ve vyšších cenových hladinách, uvádí jako jeden z parametrů použití sádrové omítky. Není to náhodou. V našich zemích bylo použití sádry vždy považováno za znak luxusu.

Je to dáno přírodními zdroji, které máme k dispozici, a tradičními technologiemi, které byly a neustále jsou u nás postaveny na jádrové omítce a štuku. Výsledná hladkost stěn se pracně vytvářela pačokováním vápnem a opakovanými malbami. V jiných zemích, které naopak nedisponují zdroji písků vhodných na štukové omítky, se používala v interiérech jako hlavní
materiál sádra.

Výhody a nevýhody použití
Sádrové omítky a stěrky vyžadují trochu jiné postupy, než u nás zavedené vápenné a vápenocementové směsi. Vše se odvíjí od procesu tuhnutí, který proběhne jen jednou a vyžaduje poměrně přesnou organizaci práce.

Doby tuhnutí jsou chemicky nastaveny tak, aby zpracování probíhalo v potřebných časech. U strojních omítek jsou to přibližně tři hodiny, u ručně zpracovávaných dvě až jedna hodina, s různými časovými intervaly. Celkově doby tuhnutí odpovídají účelu a použití.

Sádrové omítky vykazují vyšší přilnavost k podkladu, a to jak při práci, tak po ztuhnutí a vyzrání.  Tím jsou sníženy nároky na přípravu podkladu a odpadá cementový přednástřik. Díky této vlastnosti je možné sádrové omítky používat v podstatě na všechny obvyklé stavební konstrukční materiály, s jedinou výjimkou, a to je trvale vlhké zdivo starých objektů bez izolace proti zemní vlhkosti.

Při rekonstrukcích objektů se použitím sádrových omítek může ušetřit čas. Sjednotí se podklad a zapraví se instalační drážky rychle, bez rizika praskání, a tím následných reklamací.

Tvarová stálost
Další vlastností sádrových omítek je jejich tvarová stálost. Po ztuhnutí (v řádu hodin) se již sádrové omítky nepropadají sesycháním a nepraskají, a to bez ohledu na sílu vrstvy naneseného materiálu. Díky němu se mohou opravit okenní špalety sádrovou maltou v jednom kroku po výměně oken, a zedník se již nemusí vracet na místo druhý den. Platí to i v případě přezdívání meziokenní izolační vložky v panelových domech a do­zdění pórobetonovými tvárnicemi. Také v tomto případě je možné zapravení špalet a omítku dozdívky zvládnout za jeden den.

Snížení nákladů
Sádrové omítky jsou jednovrstvé a to znamená, že celý proces od nanesení na podklad až po dokončení povrchu se provádí v rámci jedné pracovní směny bez technologických přestávek. To zásadně zvyšuje produktivitu práce nejen omítkářských prací, ale i navazujících řemesel. Také doba vysychání a zrání je kratší.

Sádrové omítky mají nízkou specifickou váhu, mezi 1 000 až 1 200 kg/m³, lehčené jen 800 kg/m³.

Pokud se spočítá cena výsledného díla a bude se vycházet z ceny za tunu materiá­lu, je patrné, že sádrové omítky vycházejí například o 30 až 50 % levněji v porovnání s jádrovou omítkou a štukem.

Hladké povrchy stěn
Se sádrovými omítkami přichází trend hladkých povrchů stěn. Nemusí to být podmínkou, ale je možné zvolit například sádrovou omítku točenou. Hladké stěny jsou výhodné například tím, že je možné provádět jejich opravy takzvaně beze stopy, protože jemnozrnný materiál se vždy propojí s okolím.

Dokonce lze provést nejprve omítky, a teprve potom vyfrézovat drážky pro elektrické rozvody. Krabice jsou díky tomu přesně osazené a elektrikář provede kompletní zapojení bez rezerv kabelů. Drážky se zapraví sádrovou maltou a přestěrkují. Výsledný ekonomický efekt je pozitivní. Hladké stěny umožňují také použití široké palety malířských aplikací. Na jejich povrchu se usazuje méně prachu a alergenů, což podporuje i menší povrchové napětí na sádrových omítkách.

Umožňují vysychání konstrukcí
Sádrové omítky mají nižší difuzní odpor µ = 8 až 10, jsou proto prodyšné a umožňují rychlejší vysychání konstrukčních materiálů. Nejvýrazněji se to projeví u pórobetonových tvárnic, které z výroby obsahují přibližně 30 % vlhkosti. Sádrová omítka umožní rychlé snížení vlhkosti a přispěje k dosažení očekávaných tepelněizolačních vlastností zdiva. Navíc díky přesnosti zdění je možné na pórobeton použít tenkovrstvou sádrovou omítku, a tím i nejlevnější a nejrychlejší variantu provedení vnitřních omítek.

Sádrové omítky může příznivě ovlivnit i mikroklima v místnosti. V době vyšší vzdušné vlhkosti přijmou její část do svých vzduchových pórů a po zahájení vytápění vlhkost odevzdávají zpět do interiéru. Odpadá tak rychlý pokles vlhkosti v domě, jehož důsledkem bývá například suchý panelákový kašel.

Volba materiálu podle rovinnosti podkladu
Rozsah nabídky sádrových omítek a stěrek umožňuje řešit všechny plochy interiérů bez ohledu na potřebnou tloušťku vrstvy. Také při rekonstrukcích je možné sjednotit všechny podklady včetně ploch ze sádrokartonu.
Sádrové stěrky se používají od 0 do přibližně 3 mm na betonech, jádrových omítkách místo štuku, a na sjednocení starých oškrábaných omítek.

Od 4 do přibližně 7 mm se používají tenkovrstvé sádrové omítky. To je vhodné řešení pro pórobeton, přesné zdivo a monolitické betony včetně prefabrikovaných stropů.

Na cihelné zdivo je nejvýhodnější strojní sádrová omítka s minimální vrstvou 10 mm.

Ing. Luboš Bakla
Foto: archiv firmy

Autor je specialistou na sádrové omítky ve firmě Baumit, spol. s r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

–>–>